Evropská komise apeluje v kampani na city Čechů ve snaze protlačit kontroverzní nařízení, které může podle kritiků zlikvidovat soukromí na internetu. To se zaklíná bohulibým účelem, s kterým nelze příliš polemizovat, ochranou dětí před sexuálním zneužíváním. Podle kritiků z řad politiků, organizací i odborníků k tomu však volí prostředky, které nejenže nejspíš ničemu nepomohou, ale navíc naprosto nepřiměřeně zasáhnou do soukromí uživatelů. Kontroverzi budí i zamýšlené nástroje a systém, kterým by se mělo nařízení vymáhat.

V Česku návrh dlouhodobě kritizují Piráti. Jejich předseda a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš v minulém týdnu avizoval, že bude na vládě přesvědčovat ostatní ministry k odmítnutí legislativy. Mezi ostré kritiky patří od počátku návrhu i pirátský europoslanec Marcel Kolaja. Podle něj s sebou současný návrh komise i možná rozšíření nesou riziko cenzury internetu, plošného „šmírování“ v soukromých zprávách i datech uživatelů na úložištích bez ohledu na to, zda je člověk podezřelým. Zasáhnout by to mělo i konverzace s koncovým šifrováním, tedy poslední „výspu“ soukromí na internetu.

„Snadno se tak můžete dostat do hledáčku policie třeba za fotky z dovolené,“ tvrdí na webu kampaně, která má informovat o podstatě návrhu, problémech i alternativách. Cestu v boji proti sexuálnímu zneužívání dětí vidí Piráti naopak v důkladné prevenci, edukaci jak na školách, tak v případě rodičů či dostupné pomoci pro oběti.

Internetové firmy jako Google či provozovatel Facebooku Meta budou v případě schválení normy pravidelně vyhodnocovat rizika a navrhovat řešení, aby se na jejich stránkách či službách příspěvky obsahující sexuální zneužívání neobjevovaly. Bude to pro ně také znamenat povinnost odhalovat, oznamovat a odstraňovat dětskou pornografii. Kontrolu mají mít primárně na starosti orgány členských zemí.

Pokud nebudou firmy plnit své povinnosti, mohou jim členské země podle návrhu v krajním případě vyměřit vysoké pokuty. Zároveň pokud i přes navržená řešení nebudou patřičné orgány s ochranou v rámci určité platformy spokojení, mohou se obrátit na soud, který může vydat časově omezený příkaz k nasazení detekčních technologií.

Zde přichází na řadu nově vzniklý úřad, takzvané koordinační unijní středisko. To by mělo určovat „ukazatele“, podle kterých by mělo docházet k odhalování sexuálního zneužívání. A sloužit jako jakýsi kontrolní bod před předáním materiálů policii. Tedy, pokud bude existovat podezření na zneužívání dětí na konkrétních fotografiích, videích či v části konverzace, nejprve ho přezkoumá úředník nového střediska. Ten má pak posoudit, zda došlo omylem k zachycení fotografie „z dovolené“, nebo jde o skutečně podezřelý materiál.

„Aby se minimalizovalo riziko nesprávné identifikace a nesprávného nahlášení, bude oznámení o podezření na pohlavní zneužívání dětí na internetu před předáním orgánům činným v trestním řízení a Europolu ověřovat středisko EU,“ popisuje podrobněji fungování úřadu v tiskové zprávě k návrhu Evropská komise.

Komise vidí řešení ve využívání nejnovějších technologií, které mají „co nejméně narušovat soukromí“ a které „co nejvíce omezují chybovost vedoucí k falešně pozitivním výsledkům“. Jenže podle kritiků technologie nezpůsobí nic jiného, než plošné monitorování v konverzacích či emailech a to s velmi výraznou chybovostí. Právě ta se podle nich ukazuje už v tuto chvíli, kdy některé společnosti nasazují podobné mechanismy dobrovolně. Evropská komise však při hájení návrhu dlouhodobě tvrdí opak, podle ní jsou pokusy z vlastní iniciativy vysoce spolehlivé.

Podle zprávy americké organizace RAINN se jen za minulý rok na internetu objevilo 85 milionů fotografií a videí zobrazující zneužívání dětí. Z toho 60 procent hostovaly servery na území Evropské unie. Na ochranu dětí na internetu myslí i nedávno přijatý akt o digitálních službách, který zavádí větší transparentnost internetových platforem nebo reguluje zadávání reklamy, se kterou mohou přijít děti do kontaktu.

Evropská komise tlačí na rychlé schválení nového nařízení, jelikož do srpna příštího roku vyprší platnost provizorního řešení, které umožňuje firmám určitou kontrolu obsahu z vlastní iniciativy. Vzhledem k odporu částí europoslanců i některých států v unii je však otázka, zda má současný návrh či případně nějaká kompromisní verze šanci projít v tomto termínu.