Ukrajina potřebuje doplnit početní stavy válkou vyčerpaných vojáků. S výměnou náčelníka generálního štábu tak přichází po dvou letech války také nevyhnutelné zpřísnění mobilizačního zákona, které parlamentu v lednu předložila vláda. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského má armáda mobilizovat dalších 450 až 500 tisíc lidí.

Poslanci Nejvyšší rady, ukrajinského parlamentu, už novou úpravu mobilizačního zákona odhlasovali minulý týden v prvním čtení. Očekává se ale, že před konečným schválením, k němuž by mohlo dojít v průběhu března, projde ještě revizemi. V některých otázkách se totiž poslanci neshodnou, a tak by mohl projít kompromisní návrh. Téma mobilizace bylo i předmětem častých sporů mezi prezidentem Zelenským a bývalým náčelníkem generálního štábu Valerijem Zalužným, kterého v těchto dnech vystřídal v čele armády Oleksandr Syrskyj.

Dosud byl minimální věk pro odvod do armády 27 let. Nová verze zákona by ho o dva roky snížila na 25 let. Aktuální verze počítá také se zpřísněním trestů pro ty, kteří poruší mobilizační pravidla. Soudy jim budou moci nově zmrazit bankovní účty a majetek, omezit cestování nebo zakázat řízení vozidel.

Služba v armádě má trvat maximálně 36 měsíců, její skončení ale nebude po uplynutí této doby automatické. Nově by mělo být umožněno sloužit v armádě osobám odsouzeným za některé trestné činy, což má také pomoci získat armádě více bojeschopných vojáků. Některé osoby mají mít ale z mobilizace výjimku, ta se má týkat lidí s vysokoškolským vzděláním nebo pracovníků ve specializovaných oborech. Nová legislativa musí projít ještě druhým a třetím čtením a musí ji podepsal prezident Zelenskyj.

Nejde přitom pouze o množství lidských zdrojů. Například opoziční poslankyně ze strany Evropská solidarita, Iryna Frizová připomíná, že vláda a parlament musí navrhnout zákon tak, aby „vyvážil potřeby armády a ekonomiky a udržoval politickou stabilitu“. Stejně jako další postsovětské státy má totiž ukrajinská populace vysoký věkový průměr, kvůli úbytku porodnosti v 90. letech související s hospodářskou krizí. Povolání mladších ročníků tak představuje riziko pro budoucí ekonomiku země.

Pro Ukrajinu je ale důležité udržet ekonomiku nad vodou i nyní. Prezident Zelenskyj nedávno podle listu Ukrajinska pravda řekl, že by „mobilizace v takovém rozsahu mohla stát Ukrajinu 500 miliard hřiven“, to je asi 310 miliard korun. Podle listu jsou proto předmětem aktuálně největší debaty kolem novely zákona výjimky z mobilizace, včetně těch ekonomických. Ukrajina totiž nemůže nahradit ekonomicky aktivní jedince, kteří platí daně.

V nejvyšších patrech se tak diskutuje i možnost jakéhosi „vykoupení z mobilizace“. Ta by pomohla udržet ekonomiku, ale zároveň by přispěla do státního rozpočtu. To vyžadují i zástupci některých velkých podniků, obávají se totiž, že by kvůli kritickému nedostatku zaměstnanců mohly ukončit výrobu. Už nyní jsou od mobilizace osvobozeni lékaři, učitelé nebo někteří další státní zaměstnanci a pracovníci kritické infrastruktury.