NAPĚTÍ KOLEM TCHAJWANU

„Odstrašení a obklíčení ostrova.“ Čínská letadla a lodě cvičí u Tchaj-wanu

NAPĚTÍ KOLEM TCHAJWANU
„Odstrašení a obklíčení ostrova.“ Čínská letadla a lodě cvičí u Tchaj-wanu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Čínská armáda zahájila třídenní vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které mají za cíl nacvičit „úplné obklíčení“ Pekingem nárokovaného ostrova. Informovala o tom agentura AFP. Tchaj-pej, podle níž manévry ohrožují regionální stabilitu a bezpečnost, uvedla, že 42 čínských letounů a osm lodí překročilo středovou linii v Tchajwanské úžině, která odděluje Tchaj-wan od Číny. Agentura Reuters krok Pekingu dává do souvislosti se schůzkou tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym v tomto týdnu.

Peking vojenské manévry oznámil krátce před jejich zahájením. Podle agentury DPA uvedl, že se cvičení uskuteční „podle plánu“ severně, jižně a východně od Tchaj-wanu.

Podle čínské státní televize CCTV, na kterou se odvolává AFP, je cílem manévrů nácvik úplného obklíčení ostrova. „Dnešní cvičení se zaměřuje na schopnost převzít kontrolu nad mořem, vzdušným prostorem a informacemi s cílem vytvořit úplné odstrašení a obklíčení“ Tchaj-wanu, uvedla CCTV.

Reuters napsal, že čínská armáda mimo jiné cvičila s ponorkami a simulovala letecké útoky na lodě. Manévry 1,4miliardová země označuje za „nutné na ochranu národní suverenity a územní celistvosti“. Mají také posloužit jako varování tchajwanským separatistům.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany.

Na Tchajwanu je vysoce postavený republikán, slíbil dodávky zbraní

Tchajwan navštívil předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Michael McCaul spolu s delegací amerických zákonodárců.

McCaul při projevu během oběda v Tchaj-peji, který uspořádala tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen, uvedl, že delegace tvořená demokraty i republikány přijela s poselstvím silné podpory Tchaj-wanu. Podle něj je důležité, aby demokracie stály při sobě.

„Jako předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů podepisuji všechny prodeje vojenského vybavení do zahraničí, včetně zbraní pro Tchaj-wan, a slibuji vám, paní prezidentko, že tyto zbraně dodáme,“ řekl McCau

McCarthy se ve středu stal nejvyšším americkým představitelem, který se od roku 1979 setkal na americké půdě s tchajwanským vůdcem. Po jednání uvedl, že vztahy USA s Tchaj-wanem jsou silnější, než tomu kdy za jeho života bylo. Podle tchajwanské prezidentky podpora, které se její zemi dostává, ukazuje, že ostrov není izolovaný.

Čína setkání politiků opakovaně kritizovala a uvedla, že přijme protiopatření, k nimž patří sankce na prezidentskou knihovnu Ronalda Reagana v Kalifornii, kde se jednání uskutečnilo. Peking také varoval, že jeho armáda bude vždy v pohotovosti.

Rozsáhlé vojenské manévry v oblasti Čína uskutečnila i loni, aby vyjádřila nelibost nad návštěvou tehdejší předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové v Tchaj-peji.

Tchajwanská úžina je široká kolem 180 kilometrů, v nejužším bodě 130 kilometrů.

 

,