NAPĚTÍ KOLEM TCHAJWANU

„Odstrašení a obklíčení ostrova.“ Čínská letadla a lodě cvičí u Tchaj-wanu

NAPĚTÍ KOLEM TCHAJWANU
„Odstrašení a obklíčení ostrova.“ Čínská letadla a lodě cvičí u Tchaj-wanu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Čínská armáda zahájila třídenní vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které mají za cíl nacvičit „úplné obklíčení“ Pekingem nárokovaného ostrova. Informovala o tom agentura AFP. Tchaj-pej, podle níž manévry ohrožují regionální stabilitu a bezpečnost, uvedla, že 42 čínských letounů a osm lodí překročilo středovou linii v Tchajwanské úžině, která odděluje Tchaj-wan od Číny. Agentura Reuters krok Pekingu dává do souvislosti se schůzkou tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym v tomto týdnu.

Peking vojenské manévry oznámil krátce před jejich zahájením. Podle agentury DPA uvedl, že se cvičení uskuteční „podle plánu“ severně, jižně a východně od Tchaj-wanu.

Podle čínské státní televize CCTV, na kterou se odvolává AFP, je cílem manévrů nácvik úplného obklíčení ostrova. „Dnešní cvičení se zaměřuje na schopnost převzít kontrolu nad mořem, vzdušným prostorem a informacemi s cílem vytvořit úplné odstrašení a obklíčení“ Tchaj-wanu, uvedla CCTV.

Reuters napsal, že čínská armáda mimo jiné cvičila s ponorkami a simulovala letecké útoky na lodě. Manévry 1,4miliardová země označuje za „nutné na ochranu národní suverenity a územní celistvosti“. Mají také posloužit jako varování tchajwanským separatistům.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany.

Na Tchajwanu je vysoce postavený republikán, slíbil dodávky zbraní

Tchajwan navštívil předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Michael McCaul spolu s delegací amerických zákonodárců.

McCaul při projevu během oběda v Tchaj-peji, který uspořádala tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen, uvedl, že delegace tvořená demokraty i republikány přijela s poselstvím silné podpory Tchaj-wanu. Podle něj je důležité, aby demokracie stály při sobě.

„Jako předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů podepisuji všechny prodeje vojenského vybavení do zahraničí, včetně zbraní pro Tchaj-wan, a slibuji vám, paní prezidentko, že tyto zbraně dodáme,“ řekl McCau

McCarthy se ve středu stal nejvyšším americkým představitelem, který se od roku 1979 setkal na americké půdě s tchajwanským vůdcem. Po jednání uvedl, že vztahy USA s Tchaj-wanem jsou silnější, než tomu kdy za jeho života bylo. Podle tchajwanské prezidentky podpora, které se její zemi dostává, ukazuje, že ostrov není izolovaný.

Čína setkání politiků opakovaně kritizovala a uvedla, že přijme protiopatření, k nimž patří sankce na prezidentskou knihovnu Ronalda Reagana v Kalifornii, kde se jednání uskutečnilo. Peking také varoval, že jeho armáda bude vždy v pohotovosti.

Rozsáhlé vojenské manévry v oblasti Čína uskutečnila i loni, aby vyjádřila nelibost nad návštěvou tehdejší předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové v Tchaj-peji.

Tchajwanská úžina je široká kolem 180 kilometrů, v nejužším bodě 130 kilometrů.

 

,