Spolu s očekávaným novým výpočtem důchodového věku přijde ještě jedna velká změna. A to nehledě na penzijní reformu. Už od ročníku narození 1962 přijdou první ženy, které vychovávaly děti, o výhodu dřívějšího odchodu do důchodu. První na řadě budou ženy, které vychovaly jen jedno dítě. Vzhledem k výrazně rapidnějšímu tempu růstu oproti mužům je však brzy „doženou“ i ostatní ženy. Do důchodu tak budou ve stejném věku moci odejít jak muži, tak třeba ženy, které vychovávaly pět či více dětí.

Vláda se v otázce změn v penzijním systému přiklonila k návrhu demografů, který by měl zpomalit tempo nárůstu důchodového věku nad 65 let. I tento návrh však počítá s tím, že o mnoho rapidnějším tempem bude i nadále růst věk odchodu do důchodu pro ženy, které vychovávaly několik dětí. Tedy systém, který funguje v současnosti. Zatímco první ženy stihnou „doběhnout“ muže už zanedlouho, pro ženy s více dětmi má důchodový věk ještě několik let s každým ročníkem růst ve zcela jinak rapidním tempu.

Postupně tak budou i ženy s více dětmi přicházet o nynější výhodu, která jim umožňuje vstupovat do důchodu i o roky dříve. Ke zlomu ve výpočtu pro většinu populace (s výjimkou žen majících dvě a více dětí) dojde podle nového návrhu po ročníku 1965, v kterém se vyrovná hranice odchodu do důchodu na 65 letech, tou dobou už budou čtyři roky odcházet ve stejném věku do důchodu muži, bezdětné ženy i ženy s jedním vychovaným dítětem. Zatímco této „trojici“ se tak bude důchodový věk už zvedat pouze o jeden měsíc s každým ročníkem, pro ženy se dvěma či více dětmi bude pokračovat o mnoho rapidnější tempo, s každým ročníkem se totiž hranice důchodového věku prodlužuje o půl roku.

Pro ženy, které vychovaly tři děti, se důchodový věk s muži srovná už od ročníku 1966, kdyby by měly do důchodu odcházet v 65 letech a jednom měsíci. Od ročníku 1970 to bude platit i pro ženy, které vychovaly tři nebo čtyři děti. Do důchodu půjdou stejně jako muži 65 letech a pěti měsících.

Věk pro odchod do řádného důchodu se pak u všech, tedy včetně žen s pěti a více dětmi, srovná s ročníkem narození 1973. Všichni lidé narození v tomto roce už mají odcházet do důchodu v 65 letech a osmi měsících. Všechny další ročníky už si mohou za každý rok navíc připočíst jeden měsíc. Tedy kupříkladu, kdo se narodil v roce 1985 a je tak o 12 let mladší než lidé narození v roce 1973, si připočte k 65 letům a osmi měsícům dalších 12 měsíců. Do důchodu tedy půjde ve věku 66 let a 8 měsíců.

Až o pět let dřív podle počtu odpracovaných směn by však mohli do důchodu chodit lidé s tzv. rizikovou prací. Zaměstnavatel by za ně platil o pět procentních bodů vyšší odvody. O vymezení profesí však koalice ještě jedná. Pro lidi v ostatních profesích pak platí už v současnosti posun, podle kterého lze do předčasného důchodu odejít nejdříve tři roky před řádným věkem.

Doba, kterou lidé tráví ve starobním důchodu, se loni dál prodlužovala. V průměru trvala 24,62 roku, tedy o 25 dnů déle než v roce 2022. Podle nové ročenky loni důchod mužů trval v průměru 19,47 roku a žen 28,57 roku. U mužů se v minulém roce penze meziročně protáhla průměrně o 51 dnů. Vyplývá to z nové statistické důchodové ročenky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle údajů se za posledního půl století čas v důchodu víc než zdvojnásobil. Ve srovnání se začátkem tisíciletí je delší o pět let. Od roku 2001 do loňska se doba dožití protáhla podle Českého statistického úřadu u šedesátiletých mužů zhruba o tři roky a tři měsíce a u stejně starých žen skoro o tři roky a pět měsíců. Doba strávená v důchodu je delší zhruba o čtyři roky a tři týdny.