Řádění masového vraha na Filozofické fakultě v Praze otřáslo Českem a stále vyvolává otázky. Množí se pochybnosti, otázky a tvrzení, že postup policejních složek mohl být lépe koordinovaný. Policie čelí kritice kvůli tomu, že nedokázala tragické střelbě předejít, přestože evidentně měla hned několik indicií a stop vedoucích k vrahovi. Policisté už věděli, že student z Hostouně má velký arzenál dlouhých i krátkých zbraní, zabil svého otce, v domě zanechal výbušné zařízení a byl mezi podezřelými z Klánovického lesa. Koordinaci policejního zásahu kritizoval bývalý policista a vyšetřovatel velkých kauz na protikorupčním útvaru Karel Tichý s tím, že se policisté místo hlavního sídla fakulty soustředili na evakuaci budovy v Celetné ulici. "Proč se nespojili s vedením fakulty?" táže se Tichý v rozhovoru pro Echo24.

Z dosud dostupných informací je patrné, že policie zasáhla rychle, ale na špatném místě. Policisté už tři hodiny před hrůzným činem věděli, že útočník, který vlastní samonabíjecí pušku, brokovnici a dalších 5 zbraní, zabil svého otce a míří do Prahy se sebevražednými myšlenkami. Kriminalisté také věděli o tom, že muž si arzenál zbraní pořídil teprve před půl rokem, zbrojní průkaz dostal na jaře, studuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a odpoledne má přednášku v Celetné ulici.

Policisté nechali vyklidit univerzitní budovu v Celetné ulici, zatímco do hlavní budovy na náměstí Jana Palacha vyslali policejní hlídku pouze na chvíli. Nikdo z policistů v budově nezůstal a jakmile se police dozvěděla, že střelec má podle rozvrhu přednášku jinde, tak hlídka odjela. Zatímco policisté opustili hlavní budovu filozofické fakulty, dorazil do školy vrah i s arzenálem zbraní a střeliva. Z Celetné se sem navíc vypravila část studentů, kterým kvůli pátrání policie skončila škola.

Lidé ve 3. patře o střelbě nevěděli, řekl Zaorálek

Jako problematické se také jeví komunikace a informování o masakru. Podle bývalého ministra zahraničí či kultury a místopředsedy SOCDEM Lubomíra Zaorálka, který během útoku měl ve škole přednášku, lidé ve 3. patře budovy Filozofické fakulty UK dlouho nevěděli, že se něco děje, ačkoli se střelba odehrávala jen o patro výš.

Během útoku jsem se nacházel ve 3. patře hlavní budovy Filozofické fakulty, od střelby mě dělilo jedno patro. Jsem vděčný zasahujícím policistům a záchranné službě, ale mám několik kritických poznámek k velení zásahu, které si žádají vysvětlení.

Policie měla nebo spíš mohla mít…

— Jakub (@flyingjakub) December 23, 2023

Zaorálek na fakultě vyučoval předmět věnovaný vývoji evropské integrace, hodina ve čtvrtek v místnosti 300 začala zhruba s pětiminutovým zpožděním ve 14:15. Standardní výuka asi 40 studentů podle něj pokračovala až k 15:00 nebo i dál. "Zpětně si člověk uvědomuje, že se nad námi pořád ozývaly nějaké rány, ale bylo to jako by někdo něco stěhoval," řekl. Ve výkladu se při zvucích možná chvilkami zarazil, neměly ale charakter, že by si člověk řekl, že musí něco řešit, doplnil.

Situaci začali podle Zaorálka řešit po 15:00, když se ze dveří vrátil odcházející student s informací, že to vypadá, že se střílí. "Napadlo mě, že je třeba se zamknout, ale zjistil jsem, že to zevnitř nejde," uvedl bývalý ministr. Dveře podle něj fungují na čip, bez způsobu jak zamknout zevnitř. Následně podle svých slov vyšel na chodbu a slyšel po schodech stoupající policisty.

"Začali křičet, že musíme jít všichni dolů a ven," dodal. Spolu se svými studenty byl pak podle pokynů policie vyveden ven za budovu Rudolfina. "Teprve dodatečně jsme zjišťovali, co se odehrálo v patře nad námi," doplnil.

Výhrady k práci policie v osudný den mají i další lidé. Bývalý šéf Vojenské policie a bezpečnostní expert Otakar Foltýn se domnívá, že je potřeba zlepšit policejní kontrolu na internetu. „Je potřeba posílit policejní schopnosti v monitoringu kybernetického prostředí. To, co se děje na sociálních sítích, se musí monitorovat. To není žádné omezení svobody projevu. Druhá oblast je psychiatrická péče. Česká republika má velké mezery v tom, že je u nás podceněná ambulantní psychiatrická péče,“ řekl Foltýn s tím, že se jedná o dvě slabá místa pro Česko, ale i další evropské země.

Dodal, že Finsko nebo Švýcarsko má sice podobně velké množství zbraní mezi lidmi, ale také lepší psychiatrickou péči. "Jsou schopni tyto a podobné věci odchytávat lépe než my," řekl Foltýn pro CNN Prima News.

Průběh policejního zásahu:

První tísňové volání obdržela policie ve čtvrtek, přesně ve 12:26 a zjistila, že čtyřiadvacetiletý muž z Hostouně na Kladensku se chystá spáchat sebevraždu a mohl by být na cestě do Prahy. Záchranná služba a hasiči dorazili za několik desítek minut k němu domů, přičemž nalézají jeho mrtvého otce ve sklepě a v objektu objevují zařízení, které připomíná nástražný výbušný systém. Ve 13:15 vyhlašují po podezřelém muži celorepublikové pátrání. Jeho podobiznu ale nezveřejňují, jak je to v jiných případech obvyklé.

V tu dobu už je ale hledaný na cestě do Prahy, a to i s arzenálem svých legálně držených zbraní, celkem jich měl zaregistrováno sedm, včetně těch dlouhých. Zbrojní průkaz si udělal teprve před půl rokem, řekli později policisté. A možná i z toho důvodu byl mezi vyselektovanými osobami, které mohou mít něco společného s klánovickou vraždou. „Chybělo nám pár dní k tomu, abychom předešli této tragické události,“ přiznal v pátek vedoucí pražského oddělení vražd Aleš Strach. „Byl mezi lidmi, které chtěla policie prověřovat,“ dodal policista.

Pražská policie potom po 13:00 poslala na základě požadavku od kolegů ze středních Čech hlídku do hlavní budovy Filozofické fakulty UK na náměstí Jana Palacha. Tehdy už měla informaci, že útočník může být ozbrojený. Deník Echo24 má přímé svědectví ženy, která v budově fakulty na Palachově náměstí viděla krátce po 13. hodině několik uniformovaných policistů, kteří však nevybízeli k opuštění budovy a později odjeli.

V následujících minutách údajně policisté lokalizovali mobilní telefon hledaného muže. Podle MF Dnes se pohyboval v Revoluční ulici, což je zhruba kilometr daleko od školy na náměstí Jana Palacha.

Policie měla za to, že studenta (tou dobou už podezřelého z vraždy otce) dopadne v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Celetné ulici, kde měl mít od dvou hodin přednášku. A ve 13:49 vyslala na místo policisty, kteří začali přibližně ve 14:22 budovu fakulty evakuovat. Podezřelý student ale v budově nebyl. Část nic netušících studentů se navíc v nevědomí hrozby odebrala směrem do hlavní budovy filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha, kam tou dobou mířil i z vraždy podezřelý student (a sídlila tam i jeho domovská katedra). S policisty, kteří hlavní budovu předtím opustili, se zřejmě minul jen o pár minut. Bohužel byl vybaven i nejméně jedním objemným zavazadlem se střelivem, brokovnicí a odstřelovací puškou a chystal se spáchat hrůzný masakr, jenž později vstoupí do historie jako první masová střelba na českých školách.

Policisté ale hlavní budovu fakulty ani z preventivních důvodů neevakuovali. A vedení univerzity o hrozícím riziku neinformovali. Nic netušili až do té doby, než přišlo ve 14:59 hlášení střelby na tísňovou linku právě z hlavní budovy fakulty na náměstí Jana Palacha. Dojezdový čas prvních policistů byl podle ředitele pražské policie Petra Matějčka čtyři minuty. Postupně se k budově sjíždějí další a další hlídky, rychle pronikaly do budovy, dávaly první pomoc a snažily se útočníka zneškodnit.

Pro deník Echo24 komentoval zásah bývalý vyšetřovatel protikorupční policie (ÚOKFK) Karel Tichý s tím, že nerozumí tomu, jakým způsobem byl zásah koordinován, a proč pražská policie v době, kdy týden intenzivně pátrala po dvojnásobném vrahovi z Klánovického lesa, nebyla na podobnou událost lépe připravena. Otázkou podle něj také zůstává, proč policie během dvou hodin mezi nalezením mrtvoly otce střelce a samotnou střelbou neuvědomila vedení Karlovy Univerzity, které by nechalo vyklidit univerzitní budovy, včetně hlavního sídla filozofické fakulty.

„Je to hrozná událost a nebyli jsme na ni připraveni. Policisté ale věděli, že jede do Celetné, kde dělali opatření. Proč se nespojili s vedením fakulty?“ ptá se Tichý. Zjistit, zda má zbrojní průkaz a kolik má registrovaných zbraní bylo podle něj otázkou podání jednoho dotazu do evidence. Pak mohla policie ihned zjistit, že může být nebezpečný. Stejně tak mohl být vidět na kamerách. V době, kdy už prověřovali mrtvého v Hostouni, mohli podle Tichého předpokládat, že hledaný může představovat riziko.

„Ta opatření pak mohla být daleko razantnější. Teď je to úkol pro GIBS (Generální inspekci bezpečnostních sborů – pozn. red.), zjistit, jestli to vedení policie vyhodnotilo správně,“ říká. „Měla by to začít prošetřovat GIBS a v případe, že najdou tato pochybení, tak je to na zvážení politické odpovědnosti ministra vnitra nebo policejního prezidenta. Musí to řešit jako systémové pochybení celé policie. Celá policie měla být koordinována přes operační a policejní prezidium a všechno mělo být vzhůru nohama,“ dodává Tichý.