Velké plány na železnici. Nová trať mezi Prahou a Pobaltím má sloužit i k rychlému přesunu vojsk
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Polsko, Česko a Pobaltí buduje propojenou středoevropskou železniční síť, která zajistí společné jízdní řády a cestovní standardy napříč středem Evropy, ale také může fungovat jako důležitá bezpečnostní a vojenská dopravní tepna. Z Varšavy budou jezdit vlaky rychlostí 250 km/h do litevského Vilniusu, Prahy, Budapešti a možná i do Kyjeva. „Chtěli bychom vytvořit společnou nabídku pro Střední Evropu, zajistit společné jízdní řády a určitý standard cestování pro všechny. Také nesmíme zapomínat na bezpečnostní aspekt železnice, který je během probíhajícího konfliktu na Ukrajině čím dál důležitější, “ řekl šéf společnosti Central Transport Port (CTP) Mikolaj Wild v rozhovoru pro oborový server WNP. Vojenský význam železnice spočívá především v zásobování a dovážení pomoci, vojáků a armádního vybavení na frontu.
Polsko jedná s Českem o urychlení výstavby železničního úseku mezi Prahou a polskými hranicemi. „V horizontu až 10 let, plus minus dva roky, bychom se mohli po nové rychlodráze dostat přímo z Varšavy do Prahy,“ říká Wild s tím, že cílem projektu zůstává především železniční integrace střední Evropy. Trasa středoevropské železnice by měla propojit Varšavu, Prahu, Vilnius, Budapešť a možná také ukrajinský Lvov a Kyjev.
Součástí by měla být také společná nabídka pro nákladní dopravce a také otázka bezpečnosti. „Železniční síť a její význam je vzhledem k válce na Ukrajině zásadní a čím dál důležitější,“ poznamenal Wild s tím, že železniční projekt musí splňovat určité vojenské a bezpečnostní požadavky. „Cílem by mělo být, aby vlaky mohly v případě potřeby dorazit co nejrychleji s pomocí, zásobami, vojáky nebo vojenským vybavením,“ dodává Wild a upozorňuje na to, že vlaky na rychlodráze budou jezdit rychlostí kolem 250 km/h.
„Nezapomínejme na fakt, že železnice je nejefektivnějším prostředkem pro přepravu velkého množství osob a zboží,“ podotkl Wild.
Central Transport Port uzavřel trojstrannou dohodu s českou společností Správa železnic a baltským gigantem Rail Baltica (spojuje Lotyšsko, Estonsko, Litvu, Polsko a Finsko). Společnosti se dohodli na vzájemné spolupráci na výstavbě vysokorychlostní železniční sítě napříč Střední Evropou. „Tato dohoda posiluje, organizuje a formalizuje blízkou spolupráci mezi Polskem, Českem, Litvou, Lotyšskem a Estonskem, která trvá a ještě bude trvat několik let,“ dodal k tomu šéf CTP.
Podle Wilda není cílem projektu pouze propojení železničních tras a „míst na mapě“, ale také vytvoření společných a propojených jízdních řádů a zajištění jednotného standardu pro cestování. „Chceme vytvořit společnou nabídku, tedy stejný a společný zážitek pro všechny cestující, kteří budou využívat naši železniční síť pro středoevropský region,“ vysvětluje Wild s tím, že by se mělo jednat o jednotný a propojený vlakový systém.
O plánech na společnou středoevropskou železniční síť informovala Správa železnic také na svých sociálních sítích. „Na vysokorychlostní železnice nejsme v Evropě sami. Správa železnic ve Varšavě právě teď podepsala memorandum s Central Transport Port a Rail Baltica, které potvrzuje naše společné ambiciózní plány na vybudování téměř 4500 km v oblasti Trojmoří,“ doplnil ředitel stavební správy Správy železnic Martin Švehlík.
Zdaleka nejde jen o zkrácení jízdních dob pro cesty ze severu na jih. Je to výzva, která může přinést nový ekonomický impuls pro celý region. Investice proto budeme koordinovat, společně propagovat a také usilovat o odpovídající unijní podporu. pic.twitter.com/eDweZbLw2u
— Martin Švehlík VRT (@MartinSvehlikSZ) January 18, 2023
Zdaleka nejde jen o zkrácení jízdních dob pro cesty ze severu na jih. „Je to výzva, která může přinést nový ekonomický impuls pro celý region. Investice proto budeme koordinovat, společně propagovat a také usilovat o odpovídající unijní podporu,“ doplnil Švehlík s tím, že společně budou koordinovat spolufinancování z EU a s polskými partnery připravují dva přeshraniční úseky.