Lednová inflace, která dosáhla meziročně 17,5 procenta, byla v souladu s prognózou České národní banky (ČNB). Nejsilnější složkou růstu cen byly regulované ceny, zejména kvůli konci úsporného tarifu na energie. Analytici předpokládají, že od února se bude inflace snižovat. Přispěje k tomu vyšší srovnávací základna loňského roku, ale také slábnoucí domácí poptávka. Inflace, kterou však podle nich snížila hlavně silná koruna a také zásahy státu, zdaleka není definitivně poražena a ČNB by podle řady expertů měla zabrat.

Lednová meziměsíční inflace je nejvyšší v historii ČR od roku 1993, když dosahuje rovných šesti procent. Stojí za ní enormní růst cen bydlení, který je dán ukončením platnosti energetického úsporného tarifu, jenž loni od října do prosince uměle snižoval spotřebitelské ceny elektřiny. Cena elektřiny tak mezi prosincem a lednem vzrostla o mimořádných bezmála 140 procent. Meziročně však zůstala na úrovni, kterou prognózovala ČNB a podle expertů se nejedná o žádnou pohromu.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil v komentáři zaslaném redakci Echo24 uvedl, že inflace je zřetelně na ústupu, ale zdaleka není definitivně poražena. „Tempo růstu cen bude ve zbytku letošního roku jednoznačně polevovat, přičemž v průměru by mohlo dosáhnout přibližně 9 %, a to hlavně vlivem zvýšené srovnávací základny a uklidňování na komoditních trzích,“ uvedl Hradil.

„Nejistým se ovšem zdá být návrat inflace ke 2% cíli centrální banky v dohledné době. Pokračující připravenost Čechů sahat hlouběji do peněženek i u zbytného zboží a služeb naznačuje, že hrozí přechod do módu zvýšené inflace, kdy i po pominutí energetické krize může inflace zakotvit poblíž 5 %, namísto kýžených dvou,“ dodal Hradil s tím, že ČNB tak bude muset velmi důkladně rozmýšlet, zda je její vyčkávací strategie dostatečně účinná, či zda by bylo lepší inflaci přece jen dále zchladit vyššími sazbami.

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09) na twitteru uvedl, že ČNB by měla výrazně přidat. „Netrpělivě očekávaná lednová čísla o inflaci jsou zveřejněna. Míra meziroční inflace ve výši 17,5 % dokládá, že Česká národní banka, která není svázána s politickým cyklem a může tak být výrazně odvážnější než vláda, bude muset ve svém úsilí o zkrocení inflace výrazně přidat,“ míní Nový.

Netrpělivě očekávaná lednová čísla o inflaci jsou zveřejněna. Míra meziroční inflace ve výši 17,5 % dokládá, že Česká národní banka, která není svázána s politickým cyklem a může tak být výrazně odvážnější než vláda, bude muset ve svém úsilí o zkrocení inflace výrazně přidat.

— Miloš Nový (@milos_novy) February 10, 2023

I další ekonomové se shodují, že inflace bude klesat, inflační cíl je ale v nedohlednu. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská uvedla, že úroveň inflace je zhruba v souladu s mediánem trhu i aktualizovanou prognózou ČNB. „Bez zásahu státu do cen energií by překonala znovu hranici 18 %. V průběhu roku bude inflace zpomalovat, ale k inflačnímu cíli dvou procent jen tak nesklouzne,“ míní Horská na svém twitteru.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy jsou lednová data dobrou zprávou pro bankovní radu ČNB, protože bude moci podle všeho nadále pokračovat bez zvyšování úroků. Například viceguvernérka Eva Zamrazilová se podle zveřejněného záznamu z únorového jednání bankovní rady vyjádřila v tom smyslu, že pro zvýšení základní úrokové sazby zvedne ruku, pokud lednová nebo únorová inflace překoná prognózu ČNB.

Ekonomové zároveň upozorňují, že významným faktorem, který pomáhá tlumit inflaci, je silná koruna. O tom ostatně hovořil i sám guvernér ČNB Aleš Michl. Silný kurz tuzemské měny zlevňuje dovoz do České republiky. „Tím je tlumena dovážená inflace ze zahraničí, která se týká například ropy, elektřiny a zemního plynu. Lze očekávat, že v následujících měsících začne inflace klesat a v průběhu roku se dostane na jednocifernou úroveň. Stále však bude dosahovat násobků inflačního cíle,“ uvedl v komentáři zaslaném redakci hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Zneklidňující situace na trhu práce

Kovanda v komentáři zaslaném redakci poukázal na to, že koruna vůči euru nadále zpevňuje. „Slova guvernéra ČNB obchodníci berou jako silný signál, že ČNB bude nadále připravena okamžitě intervenovat na devizovém trhu ve prospěch koruny prodejem deviz. Tato slovní intervence je klíčovým důvodem zpevňování koruny. I když je inflace mírně pod odhadem ČNB, je stále velmi výrazná na to, aby centrální banka svoji slovní intervenci ukončila,“ míní Kovanda s tím, že letošní inflace bude klesat mírněji, než se čekalo, a to i kvůli zmíněné politice ČNB, která preferuje ponechání sazeb na stávající úrovni a tím rozložení výraznější inflace do delšího časového úseku, ovšem s benefitem nezvyšování úroků. Zvyšování úroků by podle většiny bankovní rady ČNB až příliš „dusilo“ ekonomiku.

Ze zmíněného zápisu z jednání bankovní rady nicméně vyplývá právě obava z nedosažení inflačního cíle. Členka bankovní rady Karina Kubelková uvedla, že by riziko neukotvených inflačních očekávání nepodceňovala, a to i s přihlédnutím k výraznému růstu mezd ve třetím čtvrtletí 2022 a k nejistému mzdovému vývoji do budoucna.

Tomáš Holub jako člen bankovní rady upozornil na riziko, že inflace počátkem roku 2024 neklesne až k 2% cíli, pokud budou lidé vyšší růst cen očekávat i do budoucna a přizpůsobí tomu své chování, přičemž již stávající dynamiku nominálních mezd označil za dlouhodobě neudržitelnou.

Také podle Oldřicha Dědka jsou některé údaje z trhu práce zneklidňující, avšak nelze prozatím tvrdit, že se mzdový růst odtrhává od fundamentálního vývoje. Trh práce se podle dalšího člena rady Jana Fraita nezchlazuje tak rychle, jak by bylo záhodno pro spolehlivý návrat inflace do blízkosti 2% cíle v příštím roce. Vysoká ziskovost podniků i dynamický růst mezd podle něj rovněž nesignalizují významné recesní tendence.

Bankovní rada přesto ponechala úrokové sazby na stávající sedmiprocentní úrovni. Frait podobně jako třeba Zamrazilová vyjádřil přesvědčení, že relativně přísné úvěrové podmínky a oslabující poptávka po úvěrech budou mít střednědobě výrazné protiinflační účinky.