Svou vlast by podle průzkumu bránila jen necelá třetina Čechů, nejvíc Husákovy děti
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Podle aktuálního průzkumu agentury NMS Market Research pro Paměť národa panuje v Česku výrazná obava z eskalace války na Ukrajině. Téměř čtyři pětiny respondentů uvedly, že se bezpečnostní situace v zemi zhoršila. Přes dvě třetiny se bojí rozšíření konfliktu za ukrajinské hranice.
Přestože 67 procent občanů důvěřuje v ochrannou roli NATO, polovina Čechů by v případě napadení země nebyla ochotná ji bránit. Zpráva ukazuje nejen rostoucí obavy z geopolitických hrozeb, ale také rozdíly ve vnímání odpovědnosti za obranu země mezi různými generacemi a skupinami obyvatel.
„Konečně přicházíme na to, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo a je potřeba je bránit. Ukrajinci přitom dnes a denně přináší oběti i za nás,“ komentuje Martin Ocknecht z projektu Pomozme Ukrajině s Pamětí národa.
Výsledky průzkumu ukazují, že pouze 29 procent dotázaných je ochotno se aktivně podílet na obraně České republiky. „Nejvíce ochoty k obraně vykazují lidé ve věku 45 až 54 let, tzv. Husákovy děti,“ uvedli autoři průzkumu. Podpora povinné vojenské služby je však mezi občany vysoká – její znovuzavedení podporuje 65 procent respondentů.
Vlastenectví a vztah k EU
Češi se vnímají jako vlastenci, přičemž 70 % z nich chápe vlastenectví jako hrdost na svou zemi. Oproti tomu evropská identita je silnější u mladších a vzdělanějších skupin obyvatel. Analytička Kristýna Karešová z NMS Market Research doplňuje: „Mladší Češi a Češky mají tendenci vlastenectví brát pragmatičtěji a s méně emocemi.“
Průzkum rovněž ukázal, že mladí lidé do 24 let, kteří nedávno dokončili školní docházku, mají lepší znalosti klíčových dat české historie 20. století. Celkově 43 % Čechů správně přiřadilo všechna čtyři zásadní historická data, zatímco 13 % nebylo schopno určit ani jedno.
Jan Blažek z oddělení mezinárodní spolupráce Paměti národa varuje: „Je alarmující, že jen 6 z 10 respondentů chápe přechod ke komunistické diktatuře v roce 1948 jako protiústavní, což je varovně nízké číslo s ohledem na hrozby pro dnešní demokratické zřízení.“
Průzkum vypracovala pro Post Bellum NMS Market Research. Průzkum proběhl v září 2024 na 1000 respondentech, tedy reprezentativním vzorku české populace ve věku 18 let a více.