"Mohutné nové přesměrování." V době narůstajících geopolitických změn na planetě, provázených mimo jiné válkou na Ukrajině a rostoucími velmocenskými ambicemi Pekingu, si chce upadající Evropa zachránit globální vliv a stabilizovat světový řád. EU proto vypracovala důvěrný strategický materiál, který nyní diplomatická služba EU rozeslala jednotlivým členským státům. Dokument odhaluje novou strategii unie, která by se měla zaměřit na čtyři podle ní klíčové státy, a to Brazílii, Chile, Nigérii a Kazachstán. O dokumentu informoval tento týden server euroactiv a ve čtvrtek ho analyzuje také německý list Die Welt.

"Ocitli jsme se v konkurenčním geopolitickém prostředí: nejen bitva narativů, ale také bitva nabídek...Musíme zlepšit naši nabídku a rozšířit naše vztahy s nimi," stojí v dokumentu. Soustředění se na tyto země, tedy na Brazílii, Chile, Nigérii a Kazachtsán, má kromě vlastních přímých politicko-ekonomických zájmů za cíl odlákat je od sílících vztahů s Ruskem a Čínou.

Kazachstán se s novým prezidentem Kasym-Žomart Tokajevem více odpoutává od Ruska, ale roste zde vliv Číny. Kazachstán má značné nerostné bohatství, například uran a obrovské zásoby ropy a plynu, které mohou pomoci EU oddělit se od ruských energetických zdrojů. Memorandum EU popisuje změny v regionu střední Asie jako „významné“ a uvádí, že země chce aktivně více spolupracovat s EU, chce více návštěv představitelů EU na vysoké úrovni a "veřejnou podporu EU pro svůj reformní program".

Jednou z hlavních priorit EU by bylo „zajistit, aby mezinárodní sankce uvalené na Rusko nebyly obcházeny skrze Kazachstán.“ EU by také mohla podpořit tuto zemi, která se chce vyhnout přepravě své ropy přes ruské ropovody, a povzbudit ji, aby "vyvážela více ropy do EU.“

Brazílie je členem uskupení BRICS a se staronovým levicovým prezidentem Luizem Lulou da Silvou se znovu upevňují vztahy s Pekingem a Moskvou. To by chtěla EU narušit ve svůj prospěch. "Současná vláda vykazuje známky ochoty zvýšit spolupráci," tvrdí se v analýze. Brazílie chce „být uznávána jako globální hráč“ a má zájem „zlepšit přístup na trh EU pro zemědělské produkty.“ V dokumentu se ale také připouštějí problémy. EU je některými Lulovými výroky prý „znepokojena“. Lula nedávno nejen pohrozil, že znovu projedná dohodu ohledně Mercosuru, ale také odhalil své protekcionistické tendence. Zpráva také vzbuzuje obavy EU ohledně „čínské stopy“. Pravicová opozice nyní obviňuje Lulu, že chystá výprodej Brazílie do Číny. Brazílie na tom není také ekonomicky nejlépe, a některá Lulou avizovaná opatření nevzbuzují pozitivní vyhlídky.

Chile, která si loni zvolila značně levicového vůdce Gabriela Borice, je nyní Bruselem považována za spojence v zelené politice. Boric v minulých dnech potvrdil své předvolební sliby, když vyhlásil chystané znárodnění těžby lithia. Chile, která má jedno z největších světových ložisek této strategické suroviny pro současnou technologii baterií, zásobuje lithiem Evropu. I zde je ale citelný vliv Číny, včetně těžebního průmyslu. Dokument Bruselu tvrdí, že EU by se měla pokusit „snížit rostoucí vliv Číny v Chile“, protože země chce vidět EU „jako alternativu k dilematu mezi USA a Čínou“.

Uzavření hospodářské dohody o snížení cel mezi EU a Chile, na níž se pracuje od prosince, ale dosud nebyla ratifikována, by mohlo být krokem ke sblížení země s EU, uvádí se v memorandu. Chile však vyjádřila „hněv nad dlouhými a složitými vnitřními procedurami EU“, které dosud dohodu zdržovaly.

Pokud jde o Nigérii, dokument zdůrazňuje, že je zapotřebí "více politických závazků na vysoké úrovni, podpora EU pro některé ambice Nigérie na globální scéně a rozšířený přístup k migraci...“. Nigérie podle materiálu usiluje o „více příležitostí k legální migraci“ a méně přísné vízové ​​požadavky. Více než 200 milionová země oplývá rovněž nerostným bohatstvým, hlavně však ropou a plynem, které nejsou pro EU a její zelenou politiku až tak perspektivní. I Nigérie má však řadu problémů, především sever země je ovládán ozbrojenými islamistickými radikály.