Bouři nevole vyvolalo prohlášení předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho, který se nepřímo zastal kontroverzní nominace soudce Roberta Fremra na Ústavní soud. Šéf NS prohlásil, že předlistopadové rozsudky za opuštění republiky nelze hodnotit jako osobní či profesní selhání soudců, což je jeden z „prohřešků“, který teď někteří Fremrovi vytýkají. Angyalossyova slova se ale stala terčem kritiky, když se do něj pustili disidenti, právníci i politici.

Podle Angyalossyho vynést zprošťující rozsudek nad emigranty prakticky nebylo možné, a to ani s odkazem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který soudci nemohli zohlednit. „Samotná okolnost, že soudce vydal odsuzující rozsudek ve věci trestného činu opuštění republiky, proto nemůže být důvodem, který by soudce apriorně vylučoval z možnosti vykonávat soudcovskou funkci po listopadu 1989, tedy i v současné době,“ uvedl Angyalossy.

Předseda @Nejvyssisoud k rozsudkům za bývalého režimu říká: "Selhání soudce je tam, kde je někdo odsouzen pro skutek, který se nestal, který spáchal někdo jiný nebo nemá znaky trestného činu." Tak by bylo možné hájit i rozsudky za pobuřování. Absurdní‼️ https://t.co/RJzLT4fMkW

— Hana Kordová Marvanová (@HanaMarvanova) August 11, 2023

Veřejnou debatu o předlistopadové justici vyvolala nominace místopředsedy Vrchního soudu v Praze Roberta Fremra na ústavního soudce. Navrhl jej prezident Petr Pavel. Fremr těsně získal souhlas Senátu, pak se ale objevily nové informace o jeho působení v 80. letech a prezident odložil jmenování, dokud vše neprověří. Kritici vyčítají Fremrovi zejména kauzu Olšanské hřbitovy, kde obžalobu zmanipulovala komunistická tajná policie, ale také trestání emigrantů za opuštění republiky ve více než stovce případů.

Zaznívá názor, že odsuzující rozsudky byly v rozporu i s tehdejším právem, protože odporovaly mezinárodním smlouvám, konkrétně paktu, v němž je uvedeno, že každý může svobodně opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní.

„Zmíněný pakt měl povahu mezinárodní smlouvy, ze které vyplývaly mezinárodněprávní závazky státu jako smluvní strany uspořádat své vnitřní zákonodárství tak, aby bylo v souladu s paktem, ale pakt sám o sobě nebyl ve vnitrostátních poměrech přímo aplikovatelný při posuzování jednotlivých konkrétních případů,“ uvedl Angyalossy.

Nebylo to normální, říká Fischer

Jeho prohlášení ale u ostatních příliš nezarezonovalo. „Odmítám, že by v diskusích o ústavních soudcích a jejich působení před rokem ‘89 mělo být úplně “normální” trestat opuštění republiky a soudce to mohl soudit jak na běžícím pásu. Ne. Nevolnictví v našich zemích bylo zrušeno roku 1781. A proto i režim u nás pod vedením komunistické strany byl skutečně zločinný,“ uvedl v reakci na to senátor Pavel Fischer, který od počátku patří k Fremrovým kritikům.

Odmítám, že by v diskusích o ústavních soudcích a jejich působení před rokem ‘89 mělo být úplně “normální” trestat opuštění republiky a soudce to mohl soudit jak na běžícím pásu. Ne.

Nevolnictví v našich zemích bylo zrušeno roku 1781.

A proto i režim u nás pod vedením…

— Pavel Fischer (@PavelFischer) August 11, 2023

Podobně se k věci staví senátorka Hana Kordová Marvanová. „Tak by bylo možné hájit i rozsudky za pobuřování. Absurdní,“ okomentovala Angyalossyho výroky.

„Potlačená část problému naší justice – vyrovnání komunismem – a ostatně i ve společnosti vyhřezlo tak razatně o co víc jsme před tím zavírali oči,“ uvedl pro Echo24 advokát a předseda Českého helsinského výboru Václav Vlk, který odkazuje na tehdy už dávno zveřejněný text Charty 77.

„Ještě že to tehdy ti ztroskotanci a samozvanci – v letech 1976 až 1989 nevěděli, že je to v pořádku, neznali právo a tak si sepsali, co chtěli a jak chtěli. Byl to, jak se ukazuje, geniální text. I z dalšího hlediska – ne nadarmo řada z nich byla levicového smýšlení a zkušeností s komunismem, když byli jeho součásti. Trefili na první dobrou podstatu komunismu – lež o právu – iluzi o svobodě, která byla podstatou režimu. Proto vzali pravidla režimu a dali mu je pod nos. Strašně ho to štvalo. Vyjádřil to dokonale pan předseda ve svém vyjádření proneseném ve svobodné společnosti bez rizika jakéhokoli postihu. Oni ti chudáci soudci nemohli, protože to nebylo správně v právním řádu, ty svobody na papíře,“ míní.

Fremr ve čtvrtek uvítal, že prezident odložil jeho jmenování ústavním soudcem. V pořadu Interview ČT24 řekl, že zvažuje, že se místa u soudu vzdá. Pokud by to ale učinil již nyní, mohlo by to být vykládáno jako doznání, konstatoval. Čeká proto na výsledky „prověrky“ stejně jako prezident Pavel, který požádal o informace k Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy.