Posuzování zdravotního stavu žadatelů o příspěvky na péči či invalidní penze bude zřejmě podřízeno pod nový institut. Přeměnit se v něj má lékařská posudková služba České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Počítá s tím novela o organizaci sociálního zabezpečení, kterou dnes senátní sociální výbor jednomyslně podpořil. Horní parlamentní komora o novele rozhodne na schůzi, která začne tento čtvrtek.

Změna má podle jejích zastánců umožnit lepší řízení a urychlit vypracování posudků. Na novelu má podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) navázat další úprava, která má z úřadu práce na orgány sociálního zabezpečení převést posuzování žádostí o dávky typu příspěvku na péči nebo na mobilitu. Délka posuzování se tím zkrátí z až 140 dnů na polovinu, řekl senátorům ministr.

Původní vládní novela měla pouze ambici přeměnit okresní pobočky ČSSZ na běžná pracoviště, které mají spadat pod pět nově ustavených územních správ. Podle ministerstva však takto bude možné rychleji přesouvat agendu do méně vytížených míst a ušetřit na mzdách pro vedoucí pracovníky.

Vznik Institutu pro posuzování zdravotního stavu (IPZS) ministerstvo připravilo a předložilo prostřednictvím skupiny poslanců v čele s Vítem Kaňkovským (KDU-ČSL). Podle něj bude působnost institutu celorepubliková, i když má sídlit v Hradci Králové. Po transformaci bude zrušena sekce posudkových lékařů v ústředí ČSSZ. Vznik institutu nemá znamenat zhoršení dostupnosti služeb či jejich omezení. Lékařská posudková služba bude nadále zajišťována na stejných místech a ve stejném rozsahu, jako je tomu doposud.

O příspěvky na péči lidé žádají úřady práce, které případ předávají posudkové službě sociální správy. Spis se pak zase vrací. Jurečka už dříve řekl, že jeho úřad připravuje sjednocení „pod jednu střechu“, aby se vyřizování zjednodušilo a zrychlilo. Po změně by posudkáři měli žádosti řešit v pořadí, v jakém je dostali. Agendu by si rozdělili.

Vládní novela má zhruba o stovku snížit počet vedoucích pracovníků, kteří by se měli přesunout mezi ostatní pracovníky. Na příplatcích za vedení tak chce ministerstvo ušetřit 3,7 milionu korun ročně. Územní správu by řídil ředitel či ředitelka. Byli by ve státní službě a vzešli by ještě letos z výběrového řízení. Ministerstvo má v plánu letos i příští rok zrušit více než stovku systemizovaných míst.

Regionálních pracovišť ČSSZ je v současnosti šest. Jako územní pracoviště budou nadále v Praze, Plzni, Brně a v Ostravě. Místo regionálních pracovišť v Ústí nad Labem a Hradci Králové má podle předlohy vzniknout jedno územní pracoviště se sídlem v Liberci. Podle ministra byla důvodem velikost krajů a počet vyřizovaných agend.

Do působnosti ČSSZ náleží provádění nemocenského pojištění, důchodového pojištění a výběr pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti. Pod správu spadá také lékařská posudková služba, která posuzuje zdravotní stav klientů pro potřeby systému pojistných i nepojistných sociálních dávek.

ČSSZ se od loňského podzimu potýkala s pozdním vyřizováním žádostí o předčasný důchod. ČSSZ uvádí, že spravuje záležitosti více než 8,9 milionu klientů. Z nich 2,9 milionu jsou lidé se starobním, invalidním a pozůstalostním důchodem.