Přestože válka na Ukrajině se často odehrává v zákopech a připomíná, tak určitými prvky boje první světové války, je v ní zároveň hojně využívána i a zdokonalována jedna z nejmodernějších platforem – drony. Ty jak Ukrajina, tak jak Rusko využívají k řadě činností od útočných, sebevražedných až po průzkumné mise. Podle ministra digitální transformace Michaila Fedorova má Ukrajina k dispozici až 40 modelů různých dronů, které vyrábí převážně na svém území. Rusko hojně využívá íránských dronů Šáhid či modernějších a robustnějších Lancetů.

Jednou z hlavních výhod masového využívání nové zbraně je její cena. Jeden dron stojí válčící strany desítky tisíc dolarů. Mohou přitom zničit zbraně protivníka v hodnotě milionů dolarů. „Jejich výsledky jsou impozantní. Drony v hodnotě několika desítek tisíc dolarů ničí ruské zbraně v hodnotě milionů dolarů. Minulý týden drony zničily 25 tanků, devět děl a 38 ruských vojáků,“ uvedl nedávno Fedorov.

Ten dohlíží na Ukrajinský program pod názvem „Armáda dronů“ (The Army of Drones). V jeho rámci se vláda snaží lokálním výrobcům co nejvíce zjednodušit výrobu různých typů dronů, v současnosti díky tomuto programu, do kterého proudí i peníze z mezinárodní sbírky United 24, ukrajinské firmy od větších dodavatelů, po start-upy vyrábí asi 40 modelů dronů pro ukrajinskou armádu. Britský think-thank British Royal United Services odhaduje, že Ukrajina má „měsíční spotřebu“ až 10 000 dronů.

Fedrov zároveň uvádí, že Ukrajina od loňského podzimu do června letošního roku vycvičila přibližně 10 000 operátorů a má v současnosti 11 jednotek specializující se na útočné operace. Podle Fedorova se Ukrajina, i díky programu, který vede, má ambici stát světovým lídrem ve výrobě dronů.

Ukrajina krátce po začátku invaze získala od Spojených států drny Switchblade. Verze 300 a 600, tyto drony jsou schopny patnáctiminutového či 40minutového letu. Výhodou dronů Switchblade je jejich těžká identifikovatelnost. Mohou být vystřeleny například z vrtulníku místo rakety, ale tiše a bez tepelné stopy, proto jsou poté v akci těžko identifikovatelné.

Podobnou konstrukci s delta křídly a explozivní hlavicí vepředu mají i íránské drony Šáhid 131 a 136, které využívá ruská armáda. Ta od původních dodávek od Íránu pravděpodobně postoupila k výrobě na vlastním území, o možné továrně v Rusku informovalo Echo 24 zde. Rusko také vyrábí verzi Šáhidu 136 pod názvem Geran 2, který je vybaven ruskou elektronikou a využívá k zaměřování ruský satelitní systém GLONASS.

Na dlouhé pozorovací mise využívá Ukrajina drony Bayraktar TB2. Jednalo se o jedny z prvních na Ukrajinu dodaných zbraní a díky jejich roli v prvotní obraně Kyjeva si vysloužily i lidovou píseň. Jsou schopny shazovat granáty či vyrážet na několik hodin trvající pozorovací mise. Oproti začátku války jsou Bayraktary využívány mnohem méně, a to především kvůli své velikosti a hluku, tedy vlastnostem, které je činní lákavým objektem ruské protivzdušné obrany.

Právě v rámci ochrany dronů se nyní obě strany soustředí především na vývoj dronů, které se buď těžko zaznamenatelné radary anebo vyvíjí silné rušičky. Některé drony, které vyrábí ukrajinské firmy, by měly být schopny dokončit misi i v případě, že by rušička narušila jejich spojení se základnou. K samostatnému řízení mají využívat umělou inteligenci. Podobných schopností, jako například zaměřování pomocí AI by měly být schopné i nové ruské drony Lancet 3, i když vedoucí výroby Alexander Zacharov pro Forbes využívání umělé inteligence odmítl, když uvedl, že systémy, které Lancet 3 nově využívá jsou jen vylepšené algoritmy a umožňují lepší rozhodování v daných situacích.

Právě moderní technologie v rychle se rozvíjejícím segmentu války mohou být Achillovou patou. Čína totiž nedávno oznámila, tvrdá exportní omezení, některých klíčových technologií, jako termokamery či senzory, které jsou důležitou součástí dronů. Rusko má sice dlouhodobé zásoby součástek, ale toto omezení, které se týká technologií pro drony s doletem delších než třicet minut by se ruských snah dotknout.