Vláda Petra Fialy (ODS) ve středu schválila půjčku od Evropské komise ve výši 19,4 miliardy korun. Původně se přitom hovořilo o tom, že by výše úvěru mohla dosáhnout až více než 137 miliard. Proti tomu se postavil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), ale byl přehlasován. Ministerstvo pro deník Echo24 uvedlo, že snížení objemu půjčky vítá.

Ministerstvo pro místní rozvoj by podle informací ČTK z plánované půjčky mělo získat 8,4 miliardy, vnitro osm miliard a resort průmyslu a obchodu tři miliardy korun. Peněz z půjčky se naopak vzdala ministerstva životního prostředí, dopravy, školství, práce a sociálních věcí a zdravotnictví. Původně se v souvislosti s půjčkou od EK hovořilo o částce 137,4 miliardy korun.

„Snížení vychází z jednání a konzultací s Evropskou komisí, které nám jasně ukázaly, že některé projekty bude lepší financovat ze státního rozpočtu, případně v případě projektů v oblasti dopravy například prostřednictvím půjčky od Evropské investiční banky. I s ohledem na to, že některé podmínky pro některé typy projektů tak, jak je připravila Evropská komise, jsou příliš svazující,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Vláda na svém červnovém zasedání přehlasovala ministra Stanjuru, který v souladu s názorem Národní rozpočtové rady (NRR) hlasoval proti přijetí. Ministr v reakci uvedl, že to, že může být někdy přehlasován kolegy na vládě, se „asi někdy stane každému ministrovi“. „MF bylo proti přijetí této půjčky, proto je logické, že případné snížení jejího objemu uvítá,“ uvedl ve středu pro Echo24 mluvčí MF Filip Běhal.

Podobný názor má i ekonomický expert lidovců a poslanec Michael Kohajda. „Jsem rád, že objem úvěru od Evropské komise je nakonec podstatně nižší, než bylo původním záměrem. Kvůli podmínkám a kurzovému riziku není vždy výhodnější něž standardní financování státního dluhu,“ řekl pro Echo24 Kohajda. „Použít by se proto měl pouze pro účely, kdy vyjde jako příznivější, což by v současných případech mělo být splněno,“ dodal Kohajda.

Současný ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v pořadu Interview ve vysílání České televize hovořil přitom ještě začátkem srpna o tom, že konečná částka by mohla být okolo sto miliard korun. Sám měl přitom jiný názor než Stanjura. „Na jedné straně je naprosto pochopitelná snaha ministra financí, aby půjčka byla co nejnižší. A na straně druhé pak snaha těch, kteří hodlají ty peníze čerpat a kteří půjčku poctivě rok vyjednávali v EK a v meziresortech. To je ten hlavní spor,“ řekl Dvořák s tím, že není tak důležité, zda je půjčka více či méně výhodná. „Důležité je, jestli máme politickou vůli, odvahu a chuť mít příští rok o sto miliard vyšší zadlužení,“ uvedl Dvořák.

„Pokud po nás politicích chcete, abychom hospodařili se státními penězi, jako kdyby to byly naše vlastní, tak pokud by mi někdo nabídl půjčku v takovéto výši na třicet let, deset let odloženou splátku, platit jenom úroky a mít úrok okolo tří procent nebo 2,6 procenta, tak bych po tom já osobně skočil okamžitě. Z tohoto pohledu si myslím, že to je správně,“ uvedl Dvořák.

Půjčka musí být schválena na podzim Radou EU pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN). Pokud se vyjednávání nezadrhne, bude poté možné v podstatě okamžitě z půjčky čerpat. Členské státy musejí žádost o půjčku předkládat současně s žádostí o změny v už schváleném Národním plánu obnovy. Plán vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a nastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027. Půjčky mají splatnost 30 let od data poskytnutí dané tranše.