Přinášíme souhrn dostupných informací o ukrajinské protiofenzivě, které začala před měsícem, počátkem června. Ukrajinci mají za cíl osvobození všech Ruskem okupovaných území. V cestě jim ovšem stojí nejrozsáhlejší systém obranného opevnění za posledních 80 let, jenž Rusové stihli vybudovat.

Dlouho očekávaná protiofenziva začala počátkem června. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina to bylo 9. června. Ruské ministerstvo obrany i některá západní média již 5. června oznámily, že Ukrajina zahájila rozsáhlou protiofenzívu na pěti úsecích fronty v Doněcké oblasti na východě země, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to nepřímo potvrdil 10. června.

🚨🇺🇦🇨🇦 President Zelensky confirms that „Ukraine has switched to counter-offensive actions“. pic.twitter.com/G2Rxcv25BW

— Terror Alarm (@Terror_Alarm) June 10, 2023

Po Ukrajinou vedené chersonské a charkovské protiofenzívě na konci roku 2022 se frontové linie do značné míry ustálily, přičemž boje se během první poloviny roku 2023 soustředily především kolem města Bachmut.

Vznikl nejrozsáhlejší obranný systém od 2. světové války

Rusko mezitím vybudovalo podle portálu Medusa v očekávání ukrajinské protiofenzivy na okupovaných územích na Ukrajině a v ruských příhraničních oblastech zhruba 1500 kilometrů opevnění. Obranné linie podle portálu vznikly na Ruskem ovládaném poloostrově Krym, stejně jako na jihu Ukrajiny a na východě země. Z ruské strany hranice se pak táhnou kolem severovýchodní části Ukrajiny a sahají až k běloruské hranici. Rusko tím vytvořilo podle údajů Centra pro strategické a mezinárodní otázky (CSIS) nejrozsáhlejší obranný systém v Evropě od konce druhé světové války.

Velkou pozornost věnovali Rusové posílení obranných pozic na severu Krymu, a to na Perekopské šíji, spojující poloostrov s pevninou, a v oblasti Čongarského průlivu. Zákopy a místy i protitankové jehlanovité zábrany nazývané dračí zuby se táhnou také podél Severokrymského kanálu od Armjansku na Perekopské šíji až k městu Džankoj dál ve vnitrozemí. Podobné obranné konstrukce blokují ze západní strany také přístup k městu Kerč na východní výspě poloostrova, odkud vede Kerčský most spojující Krym s Ruskem.

Další opevnění Rusové vystavěli v Záporožské oblasti v okolí měst Melitopol a Tokmak, protože zovudobytí těchto měst by totiž narušilo zásobování ruských vojsk z Krymu a přerušilo jejich spojení s ruskými vojáky v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny.

Bahno a čekání na zbraně

Podle expertů Ukrajina čekala na další zásoby zbraní a ukrajinským vojákům na jaře také komplikoval jakoukoliv činnost rozbahněný terén. Vojáci se museli neustále brodit v zákopech v bahně a vodě, téměř nemožný byl přesun těžké techniky, jako jsou tanky a obrněné transportéry.

Co se týče vojenské podpory Západu, v posledních týdnech západní země stupňovaly dodávky zbraní a těžké vojenské techniky. Generální tajemník Jens Stoltenberg nedávno řekl, že Ukrajině bylo již dodáno více než 98 procent slíbených bojových vozidel.

Ukrajinci útočí v současné fázi protiofenzivy na třech hlavních místech – u Bachmutu, který leží ve východoukrajinské Doněcké oblasti a který se vedou nejdelší boje od zahájení ruské invaze na Ukrajinu, kolem obcí Makarivka a Velika Novosilka na západě Doněcké oblasti a v Záporožské oblasti jižně od Orichiva. Na jihu země ukrajinské síly útočí ve směru na Melitopol a Berďansk.

Osvobozeno 158 km², 120 tisíc km² zbývá

V pondělí ukrajinské síly oznámily, že od začátku ofenzivy osvobodily na jižní Ukrajině osvobodit 158,4 čtverečních kilometrů. Mezi dobytými místy byla i vesnice Rivnopil, která se nachází jen zhruba kilometr od hranice Doněcké oblasti se Záporožskou, zhruba 100 kilometrů severně od přímořského města Mariupol.

Podle informací britského ministerstva obrany z minulého týdne ale Ukrajina během své protiofenzivy osvobodila již asi 300 kilometrů čtverečních území, tedy přibližně dvojnásobek toho, co Kyjev oficiálně oznámil. Nicméně ruské síly okupují přibližně 20 procent ukrajinského území, tj. přes 120 tisíc km².

Zelenskyj 21. června po několika týdnech od začátku ukrajinské protiofenzivy řekl, že ukrajinský postup je na bojišti pomalejší, než by bylo žádoucí. Na 200.000 kilometrů čtverečních ukrajinského území podle Zelenského ruské síly zaminovaly.

Podle analytiků může zasáhnout do protiofenzívy také protržení Kachovské přehrady z 6. června. Rusko v posledních dnech zřejmě začalo přesouvat jednotky z východního břehu řeky Dněpr na sektory fronty v Záporožské oblasti a u Bachmutu, uvedla nedávno britská vojenská rozvědka. Jedná se podle ní o několik tisíc vojáků. „Přesun patrně odráží ruské přesvědčení, že po kolapsu Kachovské přehrady a následných záplavách nehrozí větší ukrajinský útok přes Dněpr,“ napsala rozvědka na twitteru.

Ukrajinský prezident Volodmyr Zelenskyj několikrát zopakoval, že cílem Ukrajiny je obnovení území v rozsahu hranic z roku 1991, tedy včetně čtyř zcela nebo částečně okupovaných ukrajinských oblastí na východě a jihovýchodě Ukrajiny – Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonskou oblastí – a Krymského poloostrova, který Rusko anektovalo v roce 2014. V tom má Ukrajina podporu i u západních zemí.