Rusko navzdory selhání své sondy Luna-25 nesmí odstoupit ze závodů o dobytí Měsíce, zdůraznil v pondělí šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov. „To by bylo nejhorší rozhodnutí,“ prohlásil Borisov televizi Rossija 24. Doufá, že příští mise – Luna-26, Luna-27 a Luna-28 – budou úspěšné. Den po ruském neúspěchu indická vesmírná agentura (ISRO) zveřejnila snímky odvrácené strany Měsíce, jež pořídil přistávací modul sondy Čandrájan-3, který se nyní snaží najít bezpečné místo pro přistání v blízkosti málo prozkoumaného měsíčního jižního pólu.

Vinu za neúspěch sondy Luna 25 přičetl Borisov „přestávce“ v ruském programu, která trvala prakticky půl století, od startu sovětské mise Luna-24 v roce 1976. Neocenitelné zkušenosti tak byly podle něj ztraceny, protože k předání poznatků mezi generacemi už nedošlo.

V závodu o dobytí Měsíce podle Borisova nejde jen o prestiž či geopolitické cíle, ale na účasti závisí budoucí obranyschopnost Ruska a také „dosažení technologické suverenity“ země. „Každá mise podobného typu představuje obrovskou pobídku k rozvoji vědy a techniky, a v tom spočívá bezpodmínečná hodnota těchto experimentů,“ zdůraznil šéf Roskomosu podle agentury Interfax.

Sonda Luna-25 sice nesplnila svůj hlavní cíl, protože nedokázala měkce přistát na jižním pólu Měsíce, kde měla odebrat vzorky a podrobit je analýze na přítomnost vody, ale i tak Roskosmos tvrdí, že Rusové získali „neocenitelnou zkušenost z letu na Měsíc“, včetně navedení sondy na oběžnou dráhu a řady vědeckých experimentů. Borisov prý také věří, že urychleným prosazením misí Luna-26 a Luna-27 získá Roskosmos výsledky, které kvůli havárii Luny-25 nemohl získat.

Meziplanetární automatická stanice Luna-25, vážící téměř 800 kilogramů, byla zničena v neděli při nárazu na povrch Měsíce. Chyba se podle Borisova stala už v sobotu, kdy se jeden z raketových motorů včas nevypnul, a tak poháněl sondu 127 vteřin namísto požadovaných 84. Důvody má objasnit vyšetřovací komise. Luna-25 měla přistát na jižním pólu jako první z vesmírných sond a podle původního plánu měla fungovat přibližně rok.

Neúspěch přichází v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin zapřisáhl, že Moskva udělá vše, aby si zachovala postavení vesmírné velmoci a jako příklad si vezme vyslání prvního člověka do vesmíru, jak to dokázal Sovětský svaz v roce 1961. Putin slíbil pokračovat ve vesmírném programu navzdory potížím s financováním, korupčním skandálům, eskalaci napětí mezi Východem a Západem a izolaci Ruska kvůli válce proti Ukrajině, poznamenala agentura AFP a připomněla, že nové závody o Měsíc vypukly v posledních letech. Kromě Spojených států a Indie své ambice dávají najevo také Čína nebo Jižní Korea.

Indická mise

Indická vesmírná agentura v pondělí uvedla, že všechny systémy jejího aparátu pracují „dokonale“ a že nepředpokládá žádné problémy. Přistání je plánováno na středečních 18:04 indického času (14:34 SELČ) u kráteru Manzinus U. V pondělí dopoledne modul mapoval přistávací oblast a pořizoval snímky. Zaslané černobílé záběry pomohou ISRO „lokalizovat bezpečné místo – bez balvanů a hlubokých příkopů“, uvedla indická agentura.

Jižní pól Měsíce je málo známý a vědci varují, že přistání tam může být ošidná záležitost. Zároveň ale přitahuje pozornost, protože podle vědců může skrývat zmrzlou vodu, což by podpořilo plány na eventuální budoucí osídlení přirozené oběžnice Země.

Sondu Čandrájan-3 (Měsíční loď 3) vynesla raketa LVM3 z indického kosmodromu 14. července.