Když Donald Trump v roce 2016 kandidoval na prezidenta, slíbil, že postaví zeď, která uzavře hranici a zabrání migrantům ve vstupu do země. To se ale kvůli všemožným obstrukcím z velké části nepodařilo. V této předvolební sezóně má jeho imigrační agenda opět své místo a to ještě v radikálnější podobě. Na prvním republikánském mítinku v Milwaukee po neúspěšném atentátu na jeho osobu slíbil „největší deportační operaci v historii země“ a uvedl, že jeho deportace budou „dokonce větší než deportace prezidenta Dwighta D. Eisenhowera z doby před mnoha lety“. Trump zamýšlí deportovat miliony nelegálních migrantů. V tom případě bude zapotřebí „celovládní“ přístup, který bude stát miliardy dolarů. Podle jedné z expertek by náklady byly „astronomické“, píše server NBC News.

Během prezidentské debaty 29. června Trump tvrdil, že v USA je 18 milionů přistěhovalců bez dokladů, přičemž jeden ze dvou bývalých Trumpových představitelů uvedl, že by jich mohlo být až 30 milionů. Podle nejnovějšího vládního odhadu žilo v USA k 1. lednu 2022 necelých 11 milionů neoprávněných přistěhovalců, což je o 500 000 více než před dvěma lety, ale méně než v roce 2010, kdy jich bylo 11,6 milionu.

Ať už je současný celkový počet přistěhovalců bez dokladů jakýkoli, deportace za Trumpovy i Bidenovy vlády byly jen nepatrným zlomkem toho, co slibuje platforma Republikánského národního sjezdu pro druhé Trumpovo prezidentství. Podle údajů Imigračního a celního úřadu bylo během Trumpových let deportováno odhadem 935 089 osob. Za Bidenovy administrativy bylo k únoru deportováno odhadem 339 751 osob.

President Trump- “To keep our families safe, the Republican platform promises to launch the largest deportation operation in the history of our country. Even larger than that of President Dwight D. Eisenhower” 🙌🇺🇸pic.twitter.com/0OKRkEVm6R

— AllegianceToLiberty (@AllegianceTL) July 19, 2024

Tisková mluvčí Trumpovy celostátní kampaně Karoline Leavittová ve svém prohlášení uvedla, že „většina Američanů si přeje masové deportace nelegálních přistěhovalců. Hned první den po návratu do Bílého domu zahájí prezident Trump největší deportační operaci nelegálních přistěhovalců a obnoví vládu práva,“ sdělila.

Podle úřadujícího ředitele Imigrační a celní správy USA (ICE) Patricka J. Lechleitnera je deportace velmi komplikovaná a vyžaduje obrovské množství logistiky. „Nejde jen o to naložit je do letadel a odletět s nimi, což je drahé, musíme mít letadla. Musíme také jednat s hostitelskými zeměmi. Musíme získat cestovní doklady, musíme vyřídit veškerou logistiku s tím spojenou,“ vysvětlil s tím, že u některých lidí, kteří nejsou v detenci, může cesta k deportaci trvat roky. „Po celou tu dobu je musíme monitorovat. To je náročné na zdroje,“ řekl.

🔥🚨BREAKING: Donald Trump stuns American with this massive crowd at his Michigan rally. Governor Gretchen Whitmer released a video earlier today alluding to the people of Michigan not accepting Donald Trump. It appears she was wrong. pic.twitter.com/SDFzXHsgen

— Dom Lucre | Breaker of Narratives (@dom_lucre) July 20, 2024

Abigail Andrewsová, profesorka urbanistických studií a plánování na Kalifornské univerzitě v San Diegu, která posledních deset let studuje údaje o deportacích, uvedla, že je velmi skeptická ohledně toho, jak by se masové deportační úsilí vyvíjelo. „Neexistuje žádný logistický způsob, jak vystopovat 10 až 12 milionů přistěhovalců bez dokladů s pracovníky ICE, které v současné době mají,“ řekla.

Ammon Blair, bývalý agent pohraniční stráže, který v roce 2023 z ICE odešel a nyní působí jako vedoucí pracovník Texas Public Policy Foundation, se rovněž vyjádřil skepticky. „Upřímně řečeno, prostě to nevidím. Zaprvé proto, že si myslím, že je to politická sebevražda, a zadruhé si myslím, že se musíme soustředit na otázky národní bezpečnosti,“ vysvětlil s tím, že úsilí v navrhovaném rozsahu by vyžadovalo velké zapojení místních orgánů činných v trestním řízení - a pohraniční města toho podle něj zvládají už tak dost.

Bývalý úřadující komisař Celní a pohraniční ochrany Mark Morgan za Trumpovy vlády řekl, že hromadné deportace by měly upřednostňovat osoby, které spáchaly závažné trestné činy, a nikoli rodiny. Podle něj by prosazování mohlo probíhat prostřednictvím dodatečného financování ICE, stejně jako důsledky pro města, která odmítnou spolupracovat. „Myslím, že bychom měli jít po městech, která jsou útočištěm, a odebrat jim financování,“ řekl Morgan, který nyní působí jako hostující pracovník konzervativního think tanku Heritage Foundation. Podle odborníků by se náklady na tak rozsáhlou operaci rychle zvýšily.

Rozpočet ICE na dopravu a deportace v roce 2023 činil 420 milionů dolarů a v tomto roce agentura deportovala 142 580 lidí. Náklady na deportaci se v závislosti na zemi značně liší a zahrnují proměnné, jako jsou náklady na komerční lety, bezpečnostní potřeby a využití charterových letů. Vyhoštění 10 milionů osob by mohlo snadno stát desítky miliard dolarů.

Miliony deportovaných osob by však musely být před vyhoštěním také zadrženy a ubytovány. V současné době ICE spravuje 41 500 lůžek ve 200 věznicích a detenčních centrech, přičemž náklady na jedno lůžko činí podle veřejných rozpočtových dokumentů 57 378 USD ročně. V případě hromadného vyhoštění by vláda musela zaplatit mnohem více lůžek.

Podle Andrewsové by kombinované náklady „byly astronomické“. Zastánci hromadné deportace tvrdí, že náklady na zadržování a vyhošťování přistěhovalců bez dokladů se vyplatí, protože se ušetří značné náklady spojené s výdaji na vzdělávání a zdravotní péči v komunitách bez dokladů.

Podle bývalých Trumpových úředníků bude zapotřebí spolupráce napříč celou federální vládou, nejen ze strany vedení ministerstva vnitřní bezpečnosti Spojených států amerických (DHS). Jeden z bývalých úředníků uvedl, že toto úsilí bude vyžadovat „spouštěče“, někoho v DHS, kdo se nebude bát předstoupit před Kongres a obhajovat deportační úsilí.

Bývalí Trumpovi úředníci uvedli, že by byla zapotřebí podpora a zdroje od agentur, jako je Pentagon, který by byl požádán, aby se podílel buď na zřízení detenčních táborů, nebo na přemístění migrantů na zahraniční vojenské základny. Ministerstvo vnitra by bylo vyzváno, protože pro deportační místa by mohla být zapotřebí federální půda. Pro usnadnění odsunu by podle nich byla nutná také spolupráce ministerstva spravedlnosti a protidrogového úřadu, jakož i ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí, které dohlíží na péči o děti bez doprovodu.

Mario Russell, výkonný ředitel Centra pro migrační studia, souhlasí s tím, že deportace milionů lidí by vyžadovala všechny složky státní správy. „Bylo by to však bláznovství, nesmyslně drahé a kontraproduktivní, nemluvě o tom, že by to bylo hluboce kruté.“ Jeho tým odhaduje, že asi 50 % obyvatel země bez dokladů jsou ve skutečnosti lidé, kteří překročili dobu platnosti svého víza. Další mohou mít podle něj status „Dreamer“, status dočasného pracovníka nebo procházejí azylovým systémem.