Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně vzrostly o 8,5 procenta, meziroční inflace se tak proti září zvýšila o 1,6 procentního bodu. Růst inflace ale ovlivnilo to, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace letos v říjnu byla pod šesti procenty, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Také Česká národní banka (ČNB) a ekonomičtí analytici se shodují, že růst inflace byl technického charakteru a inflační vlna opadává. Ředitel sekce měnové ČNB Petr Král očekává, že v lednu se inflace skokově sníží ke dvěma procentům.

"Říjnové zrychlení meziročního růstu cen na 8,5 procenta bylo způsobeno především loňským promítnutím úsporného tarifu do cen elektřiny. Pokud bychom tento úsporný tarif do výpočtu nezahrnuli, cenový růst by činil 5,8 procenta," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Ceny zboží v říjnu stouply oproti loňsku o 10,1 procenta. U služeb zaznamenali statistici meziroční nárůst o 6,1 procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,1 procenta.

Říjnový růst meziroční inflace byl spíše optický, meziměsíční vývoj cen však potvrzuje, že inflační tlaky opadávají. To je patrné například i z vývoje meziměsíční inflace očištěné od regulovaných administrativních vlivů, které se dostala na úrovně z první poloviny roku 2021 a po… pic.twitter.com/MjWm1RT0t9

— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) November 10, 2023

Vzhledem ke statistickému ovlivnění výše inflace si Česko pohoršilo v evropském srovnání. V analýze investiční platformy Portu, která sleduje 41 evropských zemí, mělo pátou nejvyšší inflaci, zatímco v září bylo na 13. místě. Pokud by aktuální údaje nezahrnovaly loňský úsporný tarif, bylo by Česko šestnácté. Nejvyšší inflaci v EU má Maďarsko s 12,2 procenta, nejnižší Nizozemsko s minus 0,4 procenta. Na Slovensku je inflace 8,2 procenta, v Polsku 6,5 procenta, Rakousku 5,4 procenta a Německu 3,8 procenta.

Podle analytiků bylo zvýšení inflace jen technického charakteru. "Nepatrný meziměsíční růst inflace a meziroční zpomalení růstu cen valné většiny položek ve spotřebním koši svědčí o tom, že inflace je po odhlédnutí o mimořádné vlivy nadále na ústupu," řekl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

Shodný názor má i ČNB. Král upozornil, že pokračuje postupné snižování jádrové inflace, která zahrnuje komodity, co nepodléhají cenové regulaci, a potraviny a pohonné hmoty, které podléhají velkým cenovým výkyvům. V říjnu byla 4,2 procenta po zářijových pěti procentech. "O síle a plošnosti dezinflačního trendu svědčí nízký meziměsíční růst cen v uplynulých měsících včetně října. Dezinflační trend je patrný zejména v klíčovém segmentu spotřebitelských cen – v tzv. cenovém jádru, kde se cenová dynamika při přepočtu na roční bázi již nyní nachází na nízkých jednociferných hodnotách," uvedl Král.

Zásadní bude, zda se opětovné zrychlení inflace promítne do inflačních očekávání, nebo domácnosti i firmy pochopí 'technický' charakter dočasného zrychlení inflace v závěru roku, upozornil analytik Deloitte David Marek. Klíčovým okamžikem pro další vývoj inflace bude podle něj lednové přeceňování zboží a služeb. To určí, jak rychle se dokáže česká ekonomika vrátit k nízké a stabilní inflaci.

Podle dnešní prognózy ministerstva financí klesne příští rok průměrná inflace na 3,3 procenta z letošních 10,8 procenta. ČNB je ve své prognóze zveřejněné minulý týden optimističtější, čeká příští rok průměrnou inflaci 2,6 procenta. Obě instituce do svých predikcí zahrnuly očekávané zvýení regulované složky cen energií, které koncem října avizoval Energetický regulační úřad (ERÚ).