Rakouská Raiffeisen Bank International podle všeho plánuje oživit svou činnost v Rusku. Podle zjištění britského deníku Financial Times totiž nedávno na tamějším trhu zveřejnila desítky až stovky inzerátů, v nichž se netají touhou expandovat na ruský trh. Banka by tím šla přímo proti svému někdejšímu slibu i snaze evropských států tento trh ignorovat a naopak sankcionovat ruské společnosti.

Celkem se nyní veškeré sankce přijaté EU vztahují již na více než 2000 ruských jednotlivců a dalších subjektů. Firmy ze sankčního seznamu mají zmrazený majetek na území EU a subjekty z unie s nimi mají zakázáno jakkoli obchodovat či jim poskytovat finance. Zmrazená aktiva mají i fyzické osoby, na ty se navíc vztahuje zákaz cestování do zemí EU.

Financial Times nicméně mezi více než 2 400 inzeráty nalezly nabídky, které rakouský věřitel od prosince v Rusku zveřejnil, z toho téměř 1 500 inzerátů je na pozice v oblasti řízení prodeje a zákaznického servisu.

V jedné z pracovních nabídek, kterou zveřejnila divize banky pro střední podniky v Rusku, se píše, že jejími „hlavními cíli jsou několikanásobné rozšíření aktivní klientské základny a stabilní dvouciferný růst příjmů“. Raiffeisen podle nich „hledá klientského manažera, který bude přitahovat klienty“, stojí v další nabídce divize zaměřené na malé podniky v Rusku. V další se uvádí, že společnost „aktivně rozšiřuje základnu firemních klientů“ v oblasti mzdových služeb.

„Inzeráty se zdají být v rozporu s opakovanými prohlášeními Raiffeisen, že hodlá zmenšit a prodat své podnikání v Rusku po rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina zahájit v únoru 2022 plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Po dvou letech je banka západním věřitelem s největšími aktivitami v Rusku. Je pod drobnohledem úředníků amerického ministerstva financí a dostala se pod tlak Evropské centrální banky, aby se z Ruska stáhla,“ komentují krok Financial Times.

Předseda představenstva firmy Johann Strobl v reakci na odhalení deníku nařídil okamžité šetření celé věci. Raiffeisen tvrdí, že inzeráty byly zveřejněny s použitím starých šablon, které firma po invazi na Ukrajinu neaktualizovala.

„Redukce ruského podnikání bude pokračovat i v roce 2024. Raiffeisen pokračovala v práci na potenciální transakci, prodeji nebo rozdělení, které by vedlo k dekonsolidaci Raiffeisenbank Russia ze skupiny. Tyto [inzeráty] neodrážejí opatření, která RBI přijala za účelem redukce svého ruského podnikání, ani neodpovídají budoucím plánům pro ruské podnikání,“ uvedla také banka.

Vysoce postavený manažer Raiffeisen v Rakousku podle Financial Times uvedl, že reklamy byly „velmi trapné“ a vyvolaly panickou reakci a žádosti, aby byly staženy a urychleně přepsány.

Raiffeisen Bank také uvedla, že zmenšila objem úvěrů v Rusku a hodlá v tom pokračovat: Od začátku roku 2022 se její úvěrové portfolio snížilo o 56 procent. Ukončila také všechny korespondenční vztahy s ostatními ruskými bankami. Mezi evropskými bankami, které v Rusku stále působí a zveřejňují počty zaměstnanců, je však Raiffeisen jedinou, která za stejné období zvýšila počet místních zaměstnanců – o 6,6 procenta na 9 942 zaměstnanců k prosinci 2023. Pro srovnání, UniCredit, druhá největší západní banka v Rusku, zaměstnávala na konci roku 2023 3 171 zaměstnanců oproti 4 383 zaměstnancům o dva roky dříve.

Zatím poslední balík sankcí schválily evropské země letos v únoru. Členské státy EU tehdy definitivně schválily třináctý balík sankcí proti Rusku, který obsahuje seznam 106 jednotlivců a 88 institucí či firem. Sankce jsou zaměřeny proti režimu prezidenta Vladimira Putina a proti těm, kdo ho podporují v jeho „nelegální, nevyprovokované a neoprávněné agresi“, uvedla Rada EU ve svém prohlášení. Na sankčním balíku se zástupci zemí EU shodli již ve středu, od té doby ho členské státy schvalovaly takzvanou písemnou procedurou. Moskva uvedla, že nové sankce považuje za nelegální.

„Dospěli jsme ke smutnému dvouletému výročí od chvíle, kdy Vladimir Putin zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajinu, a Evropská unie neustává v tlaku na Rusko. Dnes dále zpřísňujeme opatření vůči ruskému vojenskému a obrannému sektoru, zaměřujeme se i na subjekty ve třetích zemích, které (Rusku) dodávají vybavení, a rovněž na osoby odpovědné za nezákonné deportace a vojenskou převýchovu ukrajinských dětí,“ uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Zůstáváme jednotní v našem odhodlání zničit ruskou válečnou mašinerii a pomoci Ukrajině zvítězit v jejím legitimním sebeobranném boji a obnovit její nezávislost, územní celistvost a suverenitu,“ dodal.