Nákup sítě čerpacích stanic Robin Oil vyvolal rozpačité reakce i na straně vlády. Podle dostupných informací zaplatí za tento obchod státní podnik Čepro 4,5 miliardy korun. Podle některých představitelů vládní koalice je ale obchod zbytečný. Podle expertů je strategický význam nulový, jde prý o čistě komerční nákup. Překvapivé zastání našel nákup na straně opozice.

4,5 miliardy korun ve třech splátkách kupní ceny zaplatí Čepro za síť čerpacích stanic. Součástí dohody je i smlouva o úvěru, díky které Robin Oil vyvede ze společnosti celkem dvě miliardy korun. Ty pak státní Čepro použije na úhradu dvou částí kupní ceny vlastníkovi Robin Oilu, podnikateli Jiřímu Zoubkovi, napsal server E15. Transakci také předcházelo stažení necelých 1,6 miliardy, které směřovaly do státního rozpočtu jako dividenda z Čepra. Tyto peníze skončily v nerozděleném zisku Čepra a budou pravděpodobně použity na úhradu části kupní ceny za Robin Oil, píše E15.

Čepro o nákupu 75 čerpacích stanic informovalo tento týden, posílilo tak svou pozici třetího největšího provozovatele benzinek v Česku. Nákup se u některých představitelů vládní koalice nesetkal s pochopením. „Osobně nejsem příznivcem nákupu Robin Oil ze strany Čepra, spadajícího pod ministerstvo financí. Stát podle mého názoru nemá vstupovat do odvětví, které mají konkurenční charakter. Ani dostupná ekonomická data firmy neukazují, že by to byla kdovíjak rychle návratná investice,“ řekl například pro Echo24 první místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček.

„Nechť stát vstupuje do strategické infrastruktury, jako jsou ropovody, plynovody, či vodárenská infrastruktura – především ze strany měst a obcí – a tu rozvíjí. Například přenosovou soustavu elektrické energie. Provozování sítě čerpacích stanic tento můj názor nenaplňuje,“ míní Vlček.

Podobně se vyjádřil i jeho straník Jan Farský. „Nakupovat benzinky v zemi, kde je síť hustší než kde jinde, kde je rozpočet v obrovském schodku, to nedává smysl. Ale třeba se dočkáme vysvětlení. Zatím jsem ho neslyšel. Tedy kromě toho, že je to strategický nákup. Ale to fakt není. Rafinerie by byly. Síť čerpacích stanic ne,“ uvedl na síti X Farský.

Podobný názor má i ekonomický expert KDU-ČSL a poslanec Michael Kohajda. „Podle mého názoru vlastnit síť benzinek pro stát není zásadní hodnotou, zejména pokud stát současně nevlastní i rafinerii,“ řekl pro Echo24 Kohajda.

Nákup Robin Oil naopak kvituje člen hospodářského výboru sněmovny Michal Kučera (TOP 09). „Nákup čerpacích stanic chápu jako strategickou investici. Vlastnictví kritické infarstruktury posílí energetickou bezpečnost naší společnosti. Věřím, že si ministerstva financí a průmyslu nákup dobře spočítaly,“ uvedl pro Echo24 Kučera.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) pro Echo24 hovoří o nákupu smířlivě. „Z toho, co jsem si ověřil, je kolem toho mnoho zavádějících a nepřesných informací. Cena je sice 4,5 miliardy, ale více jak dvě miliardy měl Robin Oil na účtě. Navíc je třeba započítat hrozící ztrátu pro Čepro, pokud by firmu získal konkurent, jinými slovy rizikový koeficient,“ řekl Havlíček.

„Pokud toto všechno zahrnu do výnosového ocenění, vychází mi 10 až 15 návratnost, což je na hraně, ale vzhledem k typu produktu je to ještě akceptovatelná investice. Rozhodně výrazně efektivnější než nákupy Jozefa Síkely,“ dodal Havlíček na adresu ministra průmyslu a obchodu z hnutí STAN a zmínil konkrétně, že za neefektivní považuje nákup plynové přenosové soustavy Net4Gas. Sám Síkela se omezil pouze na připomínku, že jeho resort neměl s nákupem nic společného, že se jednalo čistě o rozhodnutí ministerstva financí, pod které Čepro patří.

Experti: Čistě komerční věc

Oslovení experti už v minulosti pro Echo24 řekli, že nákup Robin Oil žádný strategický význam nemá. Analytik z Masarykovy univerzity v Brně Martin Jirušek například koncem loňského ruku uvedl, že posilování role státu při zajišťování dodávek je dobrý směr. „Vzhledem k tomu, v jaké situaci se nacházíme. U některých státních nákupů je ten motiv zvyšování energetické bezpečnosti jasnější, v některých případech je to horší,“ řekl Jirušek.

Do první kategorie podle něj patří nákup zásobníků plynu. „Byť i zde se dá namítnout, že stát měl páky, jak zajistit dostupnost plynu i bez přímého vlastnictví. Částečně se dá pochopit i nákup plynové infrastruktury, byť tady je logika spíše symbolická. Roli mohly hrát i obavy z následků finančních potíží společnosti Net4Gas po vymizení jejího hlavního příjmu – poplatků za tranzit (ruského) plynu,“ míní Jirušek.

„Zmíněná logika se ale ztrácí u nákupu sítě čerpacích stanic Robin Oil, případně u záměru vstoupit do rafinerie v německém Karlsruhe. Účast státu v těchto segmentech by v případě krize hrála spíš jen symbolickou roli,“ poukázal expert.

Podobně hovořil i ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor. „Nákup Robin Oil považuji za čistě komerční záležitost státního ČEPRO. Žádný zvláštní strategický význam z pohledu státu v tomto nákupu nehledejme, konkurence na trhu pohonných hmot je v ČR velmi vysoká,“ řekl Gavor pro Echo24.