Stačí vzít za kliku postranního vchodu do Rudolfina a náhle vstoupíte do úplně jiného prostředí, než jaké tento neorenesanční palác hudby nabízí – je to svět plný barev, rozličných materiálů, povrchů a nevšedních detailů. Vítejte ve zbrusu nových prostorech edukačního centra České filharmonie.

Smělost stranou

Realizace z dílny 0,5 Studia dokážete mezi tuzemskou produkcí obvykle poměrně snadno rozeznat. Hlavně v otázce interiérové tvorby totiž patří mezi nejoriginálnější tvůrce u nás. Z jeho projektů je pokaždé cítit jasný koncepční záměr, který pak dokáže rafinovaně udržet ve všech částech řešeného úkolu, nevyjímaje ani ty nejmenší detaily. Architekti Pavel Nový a Vít Svoboda zakládali společné studio roku 2011, přesto se dnes mohou pochlubit obsáhlým portfoliem čítajícím už kolem dvou stovek projektů – především z řad interiérů (bytů, gastropodniků), rodinných domů, rekreačních objektů a výstavnictví. Jednou z konkrétních charakteristik jejich realizací je smělost při uplatňování výrazných barev i snaha hledat nová řešení. Nikoli však na úkor praktické stránky věci, základem práce 0,5 Studia vždy zůstává dobře fungující celek.

Všechny tyto principy můžeme najít také u jejich čerstvé realizace, kterou architekti dokončili v polovině minulého roku. Vzhledem k velkému počtu zakázek se 0,5 Studio jen zřídkakdy pouští do architektonických soutěží, v roce 2018 však bylo přizváno do vyzvané soutěže týkající se návrhu nových prostor edukačního centra České filharmonie, které měly vzniknout v části přízemí nejstarší české koncertní síně. Ze soutěže vzešli Nový se Svobodou vítězně, takže svůj výtvarně mimořádně silný návrh mohli přetavit do reality.

Autoři vsadili v první řadě na nastolení specifické atmosféry pro každou z částí edukačního centra, které zajišťuje různé typy vzdělávacích programů pro děti i dospělé. Prostory umožňují soustředěné vnímání hudby a informaci i relaxaci posluchačů. Architekti měli k dispozici prostory bývalých pokladen z doby velké (a citlivé) rekonstrukce Rudolfina, kterou zkraje devadesátých let vedl architekt Karel Prager. Protože se pro nový účel nikterak nehodily a Národní památkový ústav o ně zájem neprojevil, mohli je kompletně přetvořit.

Vzorný přístup

Při návštěvě EDUcentra České filharmonie byste jen sotva poznali, že jste se ocitli ve slavném novorenesančním paláci, některé velkorysé prvky, kvalitní materiály a krásně provedené detaily však prozrazují váženost zastřešující instituce i historickou hodnotu budovy samé. Architekti navrhli nové prostory v jednoznačně soudobém pojetí, které tiše reflektuje architekturu Rudolfina, mnohem hlasitěji pak hudební umění, o které tu jde především. Naplno projevili svůj cit při kombinování nejrůznějších materiálů a hlavně barev – vedle sebe tu najdete růžovou, červenou, modrou, černou i zlatou, které k sobě až překvapivě dobře sedí.

Esteticky nejatraktivnějšími prostory edukačního centra jsou jednoznačně první auditorium a respirium – dvě podélné místnosti vzájemně propojené zasklenými oblouky. Oba prostory sdílejí soustředěnější atmosféru danou tmavými barvami, v případě auditoria dává o to víc vyniknout nasvíceným zlatým pódiím s úložnými boxy ve spodní části, respirium zaujme výraznou kombinací černé a rudé s rytmicky členěným podhledem. U tohoto auditoria je potřeba ještě zdůraznit zvlněnou akustickou stěnu, do které lze šikovně zasunout taburety pro sezení posluchačů. Strop je tady ztvárněn do podoby noční oblohy, která je věrným „přepisem“ rozmístění hvězd nad Rudolfinem ze dne prvního koncertu České filharmonie, který řídil Antonín Dvořák 4. ledna 1896.

Nové prostory edukačního centra souvisejí s postupným větším otvíráním Rudolfina široké veřejnosti, na kterém se pracuje už několik let. Díky tomu se úprav dočkalo také předsálí Dvořákovy síně i obchod se suvenýry (viz Obavy stranou, č. 26/2021 – pozn. red.), aktuálně se pracuje například na zpřístupnění terasy. Je příjemné vidět, že se tak vážená instituce, jakou Česká filharmonie je, nebojí odvážných řešení, které oživují její honosné sídlo a dělají tím vážné hudbě skvělou reklamu.