Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila v dopise spolkovému kancléři Olafu Scholzovi „údiv“ nad tím, že německá vláda se bez koordinace s italskou vládou chystá finančně přispívat některým nevládním organizacím pomáhajícím migrantům v Itálii. Má jít o projekty týkající se záchrany běženců na moři i další pomoc těmto běžencům na pevnině. O dopise Scholzovi, datovaném 23. září, informovala v úterý agentura Reuters. Italský ministr obrany Guido Crosetto už v neděli místním médiím řekl, že Itálie od Berlína očekává pomoc a solidaritu namísto financování německých a dalších nevládních organizací.

„S údivem jsem se dozvěděla, že Vaše vláda – bez koordinace s italskou vládou – se údajně rozhodla podporovat značnými finančními prostředky nevládní organizace, které přijímají nelegální migranty na italském území a které se podílejí na záchranných operacích ve Středozemním moři,“ píše se v dopise Meloniové Scholzovi, z něhož cituje agentura Reuters.

Meloniová reagovala na páteční oznámení německého ministerstva zahraničí, že vláda zavádí parlamentní finanční podporu nevládním organizacím, které pomáhají migrantům ve Středozemním moři. Ministerstvo rovněž uvedlo, že dokončilo schvalování dvou žádostí. Jednou z organizací, která má dostat příspěvek 790.000 eur (asi 19,4 milionu Kč), je německá nevládní SOS Humanity.

„Co se týče záchranných operací, rád bych německým přátelům připomněl, že ty operace, které provádí nevládní organizace, se na všech záchranných operacích podílí jen pěti procenty, zatímco většinu migrantů zachrání italské úřady, zejména pobřežní stráž, finanční policie a námořnictvo,“ vzkázal v neděli podle agentury ANSA Berlínu italský ministr obrany Crosetto. „Pokud by Německu záleželo na osudu lidí v nouzi a opravdu by nám chtělo pomoci zachraňovat životy, mohlo by pomoci realizovat to, čemu říkáme Matteiův plán pro Afriku,“ dodal Crosetto. Odkazoval tak na projekt italské vlády, oznámený letos premiérkou Meloniovou, jehož cílem je omezit migraci spoluprací s africkými zeměmi, zejména v energetice.

Itálie se letos potýká s výrazným nárůstem migrace přes Středozemní moře, podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 24. září do Itálie na 132.150 migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni. Za celý loňský rok dorazilo do Itálie přes moře podle UNHCR na 105.000 běženců.

Předminulý týden řešila Itálie obzvlášť krizovou situaci na ostrůvku Lampedusa, kde kvůli rekordnímu přílivu migrantů během několika dní vyhlásily místní úřady nouzový stav. Za čtyři dny tam připlulo na 11.000 běženců, což je skoro dvojnásobek obyvatel toho ostrůvku nedaleko tuniského pobřeží.

Právě v předminulém týdnu také Německo oznámilo, že pozastavuje naplňování loňské dohody, na jejímž základě slíbilo přijmout až 3500 migrantů od jihoevropských zemí, které čelí největšímu náporu migrační vlny. Berlín tento krok zdůvodnil tím, že Itálie přestala přijímat zpět osoby vrácené z Německa na základě dublinských pravidel. Ta předpokládají, že žádosti o azyl jsou vyřizovány v zemích, kde migranti o azyl poprvé požádali.

Dublinská pravidla nedávno opět označil za zastaralá italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Státy Evropské unie pracují na migrační reformě, která by jihoevropským státům s náporem běženců pomohla, ale kterou se zatím nedaří schválit.