V úterý 5. prosince končí výjimka společnosti Slovnaft na reexport ruské ropy. Společnost přitom obsluhuje 20 % českého trhu s pohonnými hmotami a na některých místech Moravy je její podíl 50 %. Správa státních hmotných rezerv uklidňuje, že má dostatek paliv až na 90 dní. Ekonom Lukáš Kovanda přesto varuje, že může dojít k velkému zdražení paliv. Jednání o novém balíčku sankcí, jehož součástí je i  prodloužení výjimky, probíhají v Bruselu už několik týdnů. Bez výsledku.

Od středy už se do Česka nedostane ani kapka zpracované ruské ropy ze Slovenska, skončí totiž výjimka na její reexport. Slovnaft, který ji na Slovensku zpracovává, obhospodařuje asi 20 % českého trhu. Neznamená to však, že ropu přestane Slovnaft prodávat do Česka okamžitě. Zatímco před ruskou invazí na Ukrajinu Slovnaft zpracovával téměř 100 % ropy z Ruska, v současnosti z Ruska pochází asi 70 % ropy zpracované touto rafinerií. Přechod na jinou než ruskou ropu je podle Slovnaftu především ekonomicky a časově náročný.

„Pokud by se výjimka neprodloužila, tak bychom byli v exportu limitovaní. Naši výrobu budeme (v tom případě – poz. red) směřovat na Slovensko, případně na Ukrajinu. Uvědomujeme si, že tato situace může vyvolat napětí na českých a moravských čerpacích stanicích, a to nejen z pohledu dostupnosti, ale i ceny. Samozřejmě se budeme snažit uspokojit všechny české zákazníky, kteří by přijeli tankovat na naše čerpací stanice na Slovensku,“ uvedl mluvčí Slovnaftu Anton Molnár.

Proto už několik týdnů zástupci Slovenska s podporou české strany jednají o prodloužení výjimky. „Pokud nebudeme tuto ropu exportovat do České republiky, mohlo by to mít vliv na celou střední Evropu a zvednout ceny paliv,“ uvedl nedávno jeden ze slovenských diplomatů ze zastoupení Slovenska při EU. Proti jsou však zástupci Polska a pobaltských států. „Dlouhodobě voláme po zastavení veškerého obchodu s Ruskem, a to především v oblasti obchodu s ropou,“ uvedl pro Financial Times jeden z diplomatů účastnících se jednání.

Ekonom Lukáš Kovanda varuje, že konec výjimky může vést k výraznému zvýšení cen pohonných hmot. „Česko představuje pro Slovnaft klíčové odbytiště, přičemž zároveň je Slovnaft zase stěžejním dodavatelem paliv, zejména tedy nafty, do Česka. Pokud by se Česko mělo obejít bez dodávek paliv ze Slovnaftu, řidiči u tuzemských čerpacích stanic si pořádně připlatí. Mohlo by se jednat až o několik korun na litr, takže v krajním případě nelze vyloučit zdražení pohonných hmot v ČR až k úrovni 45 korun za litr,“ uvádí Kovanda.

Zástupci společností Unipetrol a Mol, kteří v Česku vlastní rafinerie, jsou ohledně nedostatku pohonných hmot optimističtí a věří, že budou schopni v případě výpadku Slovnaftu poptávku pokrýt. „Do sousedních zemí vyvážíme zhruba pětinu své produkce pohonných hmot. Naší prioritou je ale český trh, a proto se snažíme umístit maximální množství naší produkce právě zde. V případě potřeby jsme připraveni přesměrovat naši exportní distribuci ve prospěch českého trhu,“ uvedl pro Echo24 mluvčí Orlen Unipetrol Pavel Kaidl.

Do Česka by v takovém případě proudila například ropa a její produkty z Německa a dalších zemí západní Evropy. Ekonom Kovanda však varuje, že i toto řešení by přineslo zdražení, protože by se pohonné hmoty musely převážet například po železnici.

Svoji připravenost na možný výpadek dodávek již avizovala ve vyjádření pro Českou televizi i Správa státních hmotných rezerv. „Během letošního roku jsme do nákupu nouzových pohonných hmot investovali dvě miliardy korun. Jednak jsme naplnili naší volnou kapacitu zásobníků ropy. Ale z hlediska výjimky je důležité to, že jsme pořídili dalších 50 milionů litrů nafty. Takže aktuálně jsme na 90 dnech naší spotřeby ropy a ropných produktů,“ uvedl předseda státního podniku Pavel Švagr.