Ruský prezident Vladimir Putin ve středu uvedl, že Moskva by mohla poskytnout zbraně dlouhého dosahu třetím zemím, které by jimi následně mohly zaútočit na cíle na Západě. Učinil tak v souvislosti s rozhodnutím, kterým západní země povolily Ukrajině použít jimi dodané dalekonosné zbraně k útokům na ruské území. "Je to velmi významná změna v naší zahraniční politice," zdůraznil dnes na síti Telegram Dmitrij Medveděv, místopředseda Bezpečnosti rady Ruska.

Berlín koncem května povolil Ukrajině používat ke své obraně zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Dlouho očekávaný souhlas vyslovil kancléř Olaf Scholz krátce poté, co americký prezident Joe Biden částečně zrušil zákaz použití amerických zbraní na ruském území, aby je Ukrajina mohla použít při obraně v okolí Charkova. Podobný souhlas v poslední době dala řada dalších západních států.

"To by znamenalo jejich přímé zapojení do války proti Ruské federaci a my si vyhrazujeme právo jednat stejným způsobem," řekl Putin na ekonomickém fóru v Petrohradu. Varoval konkrétně Německo, že pokud Ukrajina použije jím dodané zbraně na území Ruska, bude to představovat "nebezpečný krok" i kolaps vztahů mezi Moskvou a Berlínem.

"Pokud nyní použijí rakety k úderu na objekty na ruském území, zcela to zničí rusko-německé vztahy," řekl s tím, že rozhodnutí Německa představuje "nebezpečný krok".

Německo, které je jedním z největších dodavatelů vojenského materiálu na Ukrajinu, se dlouho k možnosti ukrajinských úderů německými zbraněmi přímo na ruské území stavělo odmítavě. Scholz zdráhavý postoj Berlína vysvětloval obavou z eskalace a zatažení do války.

Z Německem dodaných zbraní pro údery v ruském pohraničí připadají v úvahu mimo jiné samohybné houfnice PzH 2000 a salvové raketomety MARS II. Dodávky střel s plochou dráhou letu Taurus kancléř přes nátlak Kyjeva, domácí opozice i partnerů ze zahraničí odmítá.

Jednou z možných variant je podle Putina podobná dodávka ruských zbraní do oblastí světa, odkud by mohly být zahájeny „citlivé údery“ proti zařízením západních zemí. "Je to velmi významná změna v naší zahraniční politice," zdůraznil Medveděv.

Podle bývalého ruského prezidenta a premiéra se „Yankeeové a jejich evropští slintající psi“ domnívají, že mají právo předat Ukrajině jakékoli zbraně a ostatní země nemohou Rusku pomoci.

„Ať nyní USA společně se svými spojenci zažijí přímé nasazení ruských zbraní třetími stranami. Mohl by to být kdokoli, kdo vidí Pindostan (nyní v Rusku hanlivý název pro Spojené státy) a jeho kohorty jako svého nepřítele. Bez ohledu na jejich politické přesvědčení a mezinárodní postavení,“ řekl Medveděv.

„Jejich nepřítelem jsou Spojené státy, takže jsou našimi přáteli. A ať je použití ruských zbraní v dosud nejmenovaných regionech pro jejich i naše nepřátele co nejničivější. A nechejte „citlivá zařízení států dodávajících zbraně do Kyjeva“ shořet v plamenech pekelných. Hořet s těmi, kdo je obsluhují. A budeme rádi, když úspěšně zaútočí našimi zbraněmi na naše společné nepřátele!" napsal ve čtvrtek zástupce šéfa ruské bezpečnostní rady.

Putin ve středu také zopakoval své dlouhodobé tvrzení, že Rusko nebude váhat použít jaderné zbraně, pokud bude ohrožena jeho svrchovanost. "Z nějakého důvodu si na Západě myslí, že je Rusko nikdy nepoužije," řekl novinářům. Dodal, že ruská jaderná doktrína počítá s použitím "všech dostupných prostředků", pokud bude ohrožena bezpečnost země.

Na otázku ohledně ruských vojenských ztrát Putin odpověděl, že během bojů žádná země takovéto informace nezveřejní. Bez bližších podrobností ale řekl, že ztráty Ukrajiny jsou pětkrát vyšší než ztráty Ruska. Uvedl také, že Ukrajina drží v zajetí více než 1300 ruských vojáků, zatímco v Rusku je přes 6400 ukrajinských válečných zajatců.

Tyto informace nebylo možné nezávisle ověřit. Kyjev naopak tvrdí, že ruské ztráty vojáků i techniky několikanásobně převyšují ukrajinské.