Na světě je dlouho očekávaná alternativa, která výrazně zbrzdí růst důchodového věku nad 65 let. Koalice kývla na návrh demografů, který má zmírnit značně nepopulární aspekt změn v penzijním systému. A jde o zbrzdění výrazné, jak je vidět kupříkladu i v porovnání s nynějším tempem růstu důchodového věku, který se má zastavit u ročníku 1965. Z nynějšího návrhu je pak poprvé jasně zřejmé, kdy půjdou do důchodu ročníky od nejmladších po ty v předdůchodovém věku, spočítat si to mohou snadno všichni.

Sněmovní sociální výbor v minulém týdnu doporučil dolní komoře schválit vládní reformu penzí s pomalejším zvyšováním důchodového věku nad 65 let, a to o měsíc ročně místo původně navrhovaných dvou měsíců. Pro doporučení byli členové výboru z vládních stran a vzhledem k předchozí domluvě ve vládní koalici lze očekávat, že půjde v otázce navyšování důchodového věku o finální návrh, tedy minimálně do příštích voleb. A to i přes četné návrhy změn, které předkládá opozice.

Koalice se tak přiklonila k návrhu demografů. Ti navrhovali pravidelné zvedání o měsíc ročně tak, aby lidé trávili v penzi zhruba čtvrtinu života. S prodlužováním doby dožití by se mírně prodlužovala i průměrná doba v důchodu. Podle původního návrhu vládní reformy se měla penzijní hranice stanovit podle dožití každý rok lidem, jimž by bylo zrovna 50 let. Posouvat se měla ročně nejvýš o dva měsíce, aby důchod trval v průměru 21,5 roku. Rostla by tak ale nepravidelně – některým ročníkům o měsíc, jiným o dva měsíce a dalším vůbec.

Nynější vládní návrh se však v něčem přece jen mírně liší. Původní stanovisko České demografické společnosti počítalo s tím, že by mohlo každých pět let dojít k revizi růstu podle pravidelné Zprávy o očekávaném vývoji úmrtnosti, kterou ze zákona připravuje Český statistický úřad. Koaliční varianta už však počítá s tím, že důchodový věk zkrátka poroste lineárně.

Jak výše ukazuje tabulka, ke zlomu ve výpočtu pro většinu populace (s výjimkou žen majících dvě a více dětí) dojde po ročníku 1965, v kterém se vyrovná hranice odchodu do důchodu na 65 letech. Od ročníku 1966 (opět s výjimkou žen, tentokrát od tří a více dětí) už je vývoj striktně lineární, tedy každý další ročník si může připočíst k důchodovému věku jeden měsíc navíc. Pro všechny, včetně žen s více dětmi, se pak situace srovná s ročníkem narození 1973. Všichni lidé narození v tomto roce už mají odcházet do důchodu v 65 letech a osmi měsících.

Co platí pro všechny další ročníky? Výpočet je jednoduchý, za každý další rok si přičíst jeden měsíc k důchodovému věku ročníku 1973. Tedy kupříkladu, kdo se narodil v roce 1985 a je tak o 12 let mladší než lidé narození v roce 1973, si připočte k 65 letům a osmi měsícům dalších 12 měsíců. Do důchodu tedy půjde ve věku 66 let a 8 měsíců. Podle původního návrhu reformy by byl důchodový věk lidí, kteří se narodili v roce 2000, na 70 letech. V případě nového návrhu by však tento ročník měl jít do důchodu zhruba o dva roky dříve. Základem návrhu demografů bylo právě i to, aby byl systém zásadně přehlednější, tedy aby lidé nemuseli čekat do dovršení 50 let a dozvědět se teprve, jaký důchodový věk je čeká.

I v porovnání se současným růstem půjde o výrazně pomalejší variantu. Lze to kupříkladu ilustrovat na růstu důchodového věku mužů. Zatímco podle nového návrhu stoupne důchodový věk mezi ročníky 1965 až 1973 o osm měsíců, v případě předchozí dekády pro ročníky 1955 až 1963 se věk pro odchod do důchodu zvedl o rok a čtyři měsíce. Podrobnější rozpis lze najít v samotném pozměňovacím návrhu.

Až o pět let dřív podle počtu odpracovaných směn by mohli do důchodu chodit lidé s rizikovou prací. Zaměstnavatel by za ně platil o pět procentních bodů vyšší odvody. O vymezení profesí však koalice ještě jedná. Pro lidi v ostatních profesích pak platí už v současnosti posun, podle kterého lze do předčasného důchodu odejít nejdříve tři roky před řádným věkem.

Doba, kterou lidé tráví ve starobním důchodu, se loni dál prodlužovala. V průměru trvala 24,62 roku, tedy o 25 dnů déle než v roce 2022. U mužů se v minulém roce penze meziročně protáhla průměrně o 51 dnů. Vyplývá to z nové statistické důchodové ročenky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle údajů se za posledního půl století čas v důchodu víc než zdvojnásobil. Ve srovnání se začátkem tisíciletí je delší o pět let. Od roku 2001 do loňska se doba dožití protáhla podle Českého statistického úřadu u šedesátiletých mužů zhruba o tři roky a tři měsíce a u stejně starých žen skoro o tři roky a pět měsíců. Doba strávená v důchodu je delší zhruba o čtyři roky a tři týdny.