S jakou nabídkou nakonec přijdou firmy zapojené do tendru na nový jaderný reaktor v Dukovanech? Polostátní společnost ČEZ opět prodloužila na žádost jednoho z uchazečů termín pro podání nabídek až do konce října. S přibližnou cenou 250 miliard korun má jít o vůbec nejdražší energetickou stavbu v historii Česka. Dva ze tří uchazečů spolu přitom vedou arbitrážní spor o technologii použitou ke stavbě reaktoru. Podle Westinghousu totiž Korejci okopírovali původně americkou technologii.

O tendr mají zájem tři firmy. Francouzská EDF, americký Westinghouse a jihokorejská KHNP. Společnost ČEZ tento týden prodloužila termín pro podání nabídek až do 31. října. Tentokrát nikoli na žádost Francouzů, ale podle informací deníku Echo24 kvůli americkému Westinghousu.

Původně měli zájemci čas do poloviny září. Termín byl ale kvůli uchazečům poté dvakrát odsunut až od zmíněného konce října. ČEZ potom nabídky srovná a vyhodnotí jednotlivá kritéria, která rozhodnou o vítězi tendru. Nejde totiž pouze o nejnižší nabídku, ačkoli cena by měla ve výběru hrát značnou roli. Hodnocení pak předá vládě ke konečnému rozhodnutí. Nejdříve však po novém roce.

„Předpokládáme, že k předání hodnotící zprávy ministerstvu průmyslu a obchodu, potažmo vládě, dojde určitě v prvním čtvrtletí příštího roku. Kdy přesně, bude ještě upřesněno po jednání se státem,“ řekl pro Echo24 mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Pak bychom se mohli také dozvědět, jak zní vybraná nabídka a kolik bude projekt stát.

Cena 250 miliard a termín nejistý

Dostavba elektrárny v Dukovanech má být největší investicí ČR v novodobé historii. Podle analytika ze společnosti ENA Jiřího Gavora by dostavba pátého reaktoru pro Dukovany mohla stát vyjít na zhruba 250 miliard korun. „250 miliard korun je určitě reálnější odhad než původních 160 miliard (v cenách z roku 2020 – pozn. red.),“ říká.

Reaktor v Dukovanech se má podle plánů začít stavět v roce 2029, aby nový blok spustil zkušební provoz během roku 2036. „K dokončení v roce 2036 jsem spíš skeptický. V Evropě a USA jsou totiž výrazná zpoždění proti harmonogramu výstavby v případě jaderných elektráren pravidlem. Zatím žádný blok nebyl postaven včas,“ dodal Gavor.

Kromě nabídky na jeden blok v Dukovanech mají firmy podat také nezávaznou nabídku na dostavbu šestého bloku v Dukovanech a dvou dalších v Temelíně. Závazek na výstavbu více bloků by nás totiž vyšel levněji.

Americký Westinghouse ani Francouzi nechtějí probíhají tendr příliš komentovat. Korejská společnost KHNP k posunu termínu podání v týdnu uvedla, že považuje tendr v rámci zahraničních projektů za svou prioritu a doufá, že posunutí termínu podání nabídky neovlivní celkový průběh tendru na dostavbu elektrárny. „Vzhledem k tomu, že KHNP byla připravena na podání nabídky v původním termínu 2. října, jsme plně připraveni podat nabídku v novém termínu,“ uvedl za jihokorejskou KHNP zástupce pražské kanceláře Minhwan Chang.

Korejci okopírovali naši technologii, tvrdí Westinghouse

KHNP se stejně jako Westinghouse uchází také o stavbu prvních jaderných elektráren v Polsku. A obě společnosti spolu zároveň vedou spor u arbitrážního soudu ve Spojených státech. To by mohlo negativně ovlivnit i probíhající českou soutěž. Pokud totiž Korejci prohrají, nebudou moci nejspíš stavět nové elektrárny nejen v Česku, ale také v Polsku.

Americká firma totiž Korejce napadla u soudu ve Washingtonu žalobou s tím, že KHNP porušuje nabídkou technologie výstavby jaderných reaktorů v zahraničí práva duševního vlastnictví společnosti Westinghouse. Korejský projekt reaktoru APR 1400 podle nich okopíroval americkou technologii. KHNP se ale brání tím, že v počáteční fázi vývoje reaktoru sice dostala pomoc od americké firmy, ale základní technologii vyvinuli inženýři v Jižní Koreji.

A soud tento týden konstatoval, že americká společnost Westinghouse nemá právo vymáhat vůči KHNP jakákoli opatření, neboť není vládou USA. Westinghouse to ale považuje pouze za dílčí neúspěch žaloby a proti rozhodnutí se plánuje odvolat.

Prezident Energy Systems Westinghouse David Durham pro Echo24 odpověděl, že spor se týká dvou otázek. Dodržování amerických požadavků na kontrolu vývozu jaderných technologií a dlouhodobé povinnosti společnosti KHNP dodržovat práva duševního vlastnictví společnosti Westinghouse, ke kterým se smluvně zavázala.

„Společnost Westinghouse je odhodlána chránit své duševní vlastnictví a plně očekáváme, že budeme v arbitráži ve všech otázkách úspěšní,“ uvedl Durham. Konečné rozhodnutí se podle rozhodčí komise potvrdila očekává až koncem roku 2025. V té době ale má být o použité technologii v Dukovanech už dávno jasno.

Pokud by soud rozhodl ve prospěch Westinghousu, mohlo by to znamenat pro zakázky korejské KHNP v ČR a případně i v Polsku problém. „Úspěšný výsledek arbitráže ve prospěch společnosti Westinghouse by znamenal, že by společnost KEPCO/KHNP neměla právo realizovat a úspěšně dokončit projekt výstavby nového reaktoru mimo Koreu,“ dodal za Westinghouse Durham.

Svůj pohled na dukovanský tendr přináší také komentátorka Týdeníku Echo Lenka Zlámalová, která v článku Americké stíhačky a francouzské atomovky píše, že do rozhodnutí o dukovanském tendru nakonec promluví politika, stejně jako v případě nákupu amerických stíhaček F-35. „Rozhodnutí o stíhačkách i reaktorech budou ve finále politická. Musí ale zároveň dávat ekonomický smysl. Nesmíme totéž nakupovat dráž než jiní.“