Přestože se válka odehrává stovky kilometrů západně od Moskvy a obyvatel ruského hlavního města se dlouho netýkala, život běžných Moskvanů v poslední době proměnila k nepoznání. Může za to nejen strach ze stále častějších útoků ukrajinských dronů, ale také rušení GPS signálu, které má útokům předejít. Faktické vypnutí navigace kromě toho ale způsobuje také výrazné komplikace v dopravě.

Rusové se o důsledcích války na Ukrajině bojí mluvit. Aktuální dění v Moskvě ale dobře ilustruje například reportáž korespondentky britského týdeníku The Economist Kate de Pury. Ta píše, že Moskva je rušením GPS signálu, který všichni používáme v rámci mobilní navigace, doslova paralyzovaná.

Rušení GPS signálu vláda prezidenta Vladimira Putina oficiálně nekomentuje. Obecně se ale má za to, že k němu Putinův režim přistoupil kvůli stále častějším útokům ukrajinských dronů na centrum Moskvy. Drony totiž stejně jako některé další zbraně dodané Západem používají k navigaci směrem k cíli signál ze satelitní navigace GPS provozované Spojenými státy. Dronové útoky mají v metropoli vyvolat především strach a paniku. Podobně jako německé bombardování Londýna za druhé světové války.

„Blokují GPS a my kvůli tomu trpíme,“ řekl novinářce během cesty opatrně jeden z moskevských taxikářů, který stejně jako většina dalších nepochází z Moskvy, což znamená, že metropoli dobře nezná. O speciální vojenské operaci se ale ani slovem nezmiňuje, protože to v dnešní době může způsobit potíže. Problémy přicházejí i tehdy, pokud se cestující pokusí přivolat taxi na místo vyzvednutí. „Problémy s geolokací, zkuste to později,“ objeví se většinou v aplikaci. To celé způsobuje značný zmatek a dopravní zácpy.

Problémy ale nejsou v dnešních dnech běžné pouze v automobilovém provozu. Obavy z dronových útoků poznamenávají i provoz na letištích. Většina lidí cestujících s aerolinkami, kteří se chtějí dostat z jedné části Ruska do druhé, musí totiž přestupovat v Moskvě. A tady na ně čekají několikahodinová zpoždění. Žádná souvislost s dronovými útoky oficiálně neexistuje, místní o ní však vědí. S komplikacemi se potýkají také piloti soukromých letů, kteří podle některých zpráv začali létat v nižších výškách.

Drony létají do Moskvy a přilehlých oblastí zhruba jednou týdně. A ačkoli nezpůsobují významné škody ani oběti, Moskvané je ignorovat nemohou. Na konci července drony zasáhly mrakodrap v centru moskevské obchodní čtvrti a o měsíc později i obytné čtvrti. Jedna z respondentek třeba říká, že aby mohla sledovat aktuální a neoficiální zpravodajství o útocích, které probíhá především neoficiálně na známé platformě Telegram, nastavuje si budík až dvakrát za noc. Místní si prý vyměňují tipy, který telegramový kanál má nejlepší informace. Jiní Rusové zase raději kvůli strachu využívají práci z domova, aby se vyhnuli cestě do City, tedy obchodního centra Moskvy.

Od května, kdy dorazily do ruské metropole první ukrajinské drony, je město v trvalé pohotovosti. GPS signál nevyužívají k navigaci pouze drony, ale také řada západních leteckých střel jako JDAM, nebo střely ze známých amerických raketometů HIMARS, dělostřelecké ganáty Excalibur a celá řada dalších. Rusko naopak využívá svůj vlastní systém GLONASS, který ale používá méně družic a tudíž není tak přesný.

Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) už dříve uvedli, že nástroje elektronické války hrají klíčovou roli při komplikování ukrajinských útoků v Záporožské oblasti. Jeden prominentní ruský vojenský bloger tvrdí, že díky nasazení ruských komplexů využívaných v elektronické válce se podařilo zabránit tomu, aby Ukrajinci mohli používat munici s GPS naváděním, výrazně narušit se podařilo i ukrajinskou radiokomunikaci. Rusové podle něho používají systémy Murmansk-BN, kterými narušují činnost senzorů na ukrajinské technice využívané pro vzdušný průzkum a komplexy Krasucha-4 k narušení spojení se satelitním signálem. Více jsme psali zde.