Mezi možnými návrhy na ošetření rozpočtu se objevil i takový, který míří k „výchově“ lidí za nezdravé či nevhodné chování. Kdo by neplnil určené parametry zdravého chování, měl by si připlatit na zdravotním pojištění. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), jehož resort se návrhem zabývá, tvrdí, že zatím probíhá debata na odborné úrovni. Deník Echo24 se tedy na další detaily zeptal jeho poradce pro otázky zdravotnictví Martina Šamaje.

Ministr Stanjura byl v minulém týdnu v reakci na návrh na slova spíše skoupý. „Žádné rozhodnutí v této oblasti nepadlo. Obecně ale platí, že by stát měl nějakým způsobem bonifikovat ty, kteří se o své zdraví starají. To si myslím, že je princip, který nemůže nikdo napadat, a který je správný. Jakou formou to uděláme a jaká ta opatření případně budou, to je předmětem debat na odborné úrovni a pak to přejde na tu politickou úroveň,“ řekl na tiskové konferenci po jednání vlády.

To, že se na konkrétním návrhu pracuje, však prezentoval právě ministrův poradce Martin Šamaj v diskusi Zdravotnického deníku. Myšlenka je jednoduchá, kdo se bude chovat „nezdravě“ či „nevhodně“, tedy potenciálně do budoucna více zatěžovat zdravotnický systém, si má připlatit. „Náš cíl změny chování občanů k jejich zdraví spočívá v informovanosti, sdělování pravidel, jak se správně chovat a udržovat zdráv. Jedná se o systém motivace a v případě, že se uvedené indikátory stanoví a v kalendářním roce nebude indikátor splněn nebo se potvrdí vybraná nevhodnost, tak v dalším kalendářním roce může dojít k aktivaci ,malusu‘,“ popsal pro deník Echo24 myšlenku blíže expert na zdravotnický management Martin Šamaj.

O konkrétních a vhodných indikátorech zatím podle něj není jasno, řídit se mají „jasně měřitelnými kritérii, které lze rychle identifikovat bez náročné administrativy systému.“ Mezi taková měřitelná provinění mají patřit třeba některé opomíjené preventivní prohlídky. „Z dat zdravotních pojišťoven a poskytovatelů zdravotní péče je zřejmé, že zachycené onemocnění v čase preventivní prohlídky má několik efektů. Velmi často se jedná o onemocnění, která v čase prohlídky nemají žádné příznaky, tedy občan nemá důvod vyhledávat ošetření, protože ho nic netíží,“ uvedl Martin Šamaj.

Největší efekt tak vidí v zachycení nemoci v bezpříznakové fázi, ekonomickou náročnost léčby pak lze podle něj porovnávat z vykázaných dat a zkušeností s léčbou započatou v této fázi či naopak v době rozvinutých příznaků. „Cena léčby, která je zahájena od preventivní prohlídky, je vždy levnější a pro systém veřejného zdravotního pojištění úspornější,“ dodal ministrův poradce Šamaj.

Nabízí se však otázka, co vše se může do kategorií nezdravého či nevhodného chování vejít. Šamaj zmiňuje mezi „nevhodnými“ typy chování například nezapínání bezpečnostních pásů v autě či lyžování bez helmy. Zveřejnění debaty nad návrhem však vedlo k otázkám, zda návrh nezamíří například i na úroveň životního stylu, tedy například nadměrnou konzumaci alkoholu, kouření, obezitu či například dobrovolnou prevenci, jako je očkování proti chřipce. To Martin Šamaj nevyvrací, ani nepotvrzuje. Určení vhodných indikátorů je podle něj složitější a musí brát v potaz i další proměnné.

„Ve vybraných zemích EU se vyskytují uvedené parametry, a to nejčastěji v zemích se zavedeným nominálním pojistným. Nelze však v jednoduchosti prezentovat, že převedeme uvedené ,slepě‘ do podmínek ČR. Hraje zde roli výše spotřební daně nebo DPH na zmiňované výrobky, které poškozují zdraví občanů. Aktuálně vedeme diskuzi s odbornou veřejností nad indikátorem ,nevhodnosti chování‘. Je však jisté, že musíme vždy hledat měřitelné parametry. Životní styl ovlivňuje naše zdraví cca z 50%, nelze opomíjet i další faktory, které občan neovlivní,“ uvedl Martin Šamaj.

Z odhadů vyplývá, že by systém jen v případě zaměstnanců a zmiňovaných preventivních prohlídek mohl přinést kolem šesti miliard navíc. „Aktuálně máme zmapováno, že více jak 55 % obyvatel nedodržuje preventivní prohlídky zdarma, které zdravotní pojišťovny nabízí svým pojištěncům,“ uvedl Martin Šamaj. Pokud by se tedy počítalo s tím, že by se u čtvrtiny zaměstnanců zjistilo „nevhodné“ chování a došlo k navýšení jejich odvodů ze 4,5 % na 5,5 %, zdravotní pojištění by získalo o zhruba šest miliard korun ročně navíc.

„Obdobně se musí pracovat i s další skupinou plátců zdravotního pojištění, a to v kategorii osob se samostatnou výdělečnou činností,“ dodal Šamaj. Počítá se přitom s tím, že by vznikly jen tyto dvě sazby, tedy nedocházelo by ke kumulaci nárůstu. „Napraveným“ by tak po roce opět odvody klesly, těm nadále porušujícím indikátory by opět na další rok zůstala zvýšená sazba.

Návrh kritizoval například expert na zdravotní právo Ondřej Dostál. Upozornil, že se návrh nedotkne tzv. státních pojištěnců, tedy důchodců, dětí, lidí na rodičovské dovolené a dalších. Označil to tak za selektivní „bič“ na čtyři miliony pracujících, kteří odvádí zdravotní pojistné. „Experti ministerstva financí chtějí trestat ,za jízdy bez pásů‘ nebo ,lyže bez helmy‘, ale úrazy nedělají nejvíc výdajů. Je to o civilizačních chorobách, obézních, životosprávách,“ uvedl Ondřej Dostál. „Z návrhu dávají smysl, když už, prevence. Ale za podmínek dostupnosti praktiků (i v regionech) a pečlivého výkonu prevencí a spíš jako bonus (pro všechny) než trest (přirážku ke zdravotnímu pojištění není po státních pojištěncích jak uplatnit),“ dodal.