V reakci na přísnou klimatickou legislativu Dánska, která už od minulého roku stanovuje uhlíkové limity novostaveb, připravilo sdružení několika dánských společností prototyp toho, jak může vypadat výstavba rodinného bydlení budoucnosti.

Devadesát procent

Skupina malých domů minimalistického vzezření se strmými šikmými střechami působí na první pohled jako ukázka soudobé rezidenční architektury. Dřevěné fasády napovídají o materiálu konstrukce, velkými okny proniká množství denního světla, rozměry stavby říkají, že místa tady bude tak akorát pro komfortní bydlení, ale ne nazbyt. Všechny domy propojuje dřevěná platforma, ve které jsou otvory pro zahrádky a vzrostlé stromy pro posílení vztahu mezi vnitřními prostory a venkovním prostředím se zelení. Na první pohled idylický obraz rodinného bydlení ale působí v kontextu svého okolí na okraji Kodaně trochu nepatřičně – nejde o skutečné rodinné domy, ale o jejich „makety“, ukázku toho, jak by minimálně v Dánsku mohla rezidenční zástavba vypadat. Zapomeňte na cihly, stavebním materiálem jedenadvacátého století bude s největší pravděpodobností i v této malé zemi dřevo.

Projekt nazvaný Living Places Copenhagen vznikl z iniciativy dánské společnosti Velux, která se kromě výroby střešních oken a dalších podobných stavebních komponentů intenzivně věnuje také výzkumu ohledně zdravého vnitřního prostředí. Zavedená značka se často odvolává na to, že dnes trávíme až devadesát procent času v interiérech; jejich kvalita zásadně ovlivňuje naši psychickou i fyzickou kondici. Proto tato společnost iniciuje různé projekty zkoumající efektivnější řešení prostorů, ve kterých bydlíme i pracujeme. Tím nejambicióznějším z poslední doby je právě vývoj prototypu rodinného domu, jehož cílem je ukázat, jak lze stavět domy ohleduplné nejen k majitelům, ale i k životnímu prostředí, a to za průměrnou tržní cenu. Pro vývoj takové ukázkové stavby oslovil Velux také přední dánské architekty ze studia Effekt a inženýrskou společnost Artelia.

Exaktní architektura

Záměr souvisí i s uhlíkovým stropem pro novostavby. Propočítávání klimatické zátěže staveb není vůbec přehledná matematika, v principu jde o to, jaký dopad na životní prostředí bude mít stavba v průběhu svého životního cyklu (obvykle padesát let). Započítává se do toho zabudovaná uhlíková stopa (konstrukce, použitých materiálů a veškerých dalších stavebních komponentů) i ta provozní (v podstatně energetická náročnost stavby). Až na základě všech těchto kritérií lze vypracovat tzv. LCA analýzu stanovující komplexní zelené vysvědčení konkrétní stavby. Proto pro výstavbu těchto ukázkových domů byl pečlivě zvážen každý šroubek s ohledem na jeho uhlíkovou stopu. Autorům se podařilo dosáhnout toho, že jimi navržený dům má třetinovou uhlíkovou stopu dánského průměru.

Architekti ze studia Effekt se zaměřili na čtyři hlavní principy. Zaprvé jde o to, aby dům poskytoval maximálně zdravé klima ve smyslu snadného přirozeného větrání, zdravotně nezávadných materiálů a efektivního vytápění i chlazení (zde řešeno tepelným čerpadlem), dále jde o snadné přizpůsobení potřebám majitelů, důraz na jednoduchost výstavby i provozu a možnost stejným stavebním systémem stavět samostatné rodinné domy, řadové domky, nástavby i třeba vícepodlažní budovy. S tím jde ruku v ruce dnes stále populárnější strategie takového architektonického navrhování, aby bylo možné stavbu snadno rozebrat do poslední součástky. Stavby se pak chovají jako materiálové banky s pečlivě utříděnými a označenými položkami. Jak to v praxi vypadá, ukazuje obsáhlá publikace dostupná na stránkách projektu, která obsahuje i šest set modelů toho, jak se dům chová v denních i nočních hodinách. Jak patrno, architektura se stává čím dál exaktnější disciplínou, v níž estetika už nehraje tak důležitou roli jako dřív.