Se zvolením Petra Pavla začal hradní názorový veletoč, alespoň co se týká zahraniční politiky Pražského hradu. Česká republika se dlouhodobě drží tzv. politiky jedné Číny a oficiálně uznává jenom pevninskou Čínu, současný prezident Miloš Zeman letos v lednu po telefonátu s prezidentem Si Ťin-pchingem vyzdvihoval přátelské vztahy obou zemí. Pavel však krátce po svém zvolení již stihl telefonovat s prezidentkou Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen s níž se chce setkat i osobě. Na to kriticky zareagovala čínská diplomacie.

Zeman si se svým čínským protějškem telefonoval 9. ledna. Videohovor podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka trval 45 minut a konal se na návrh čínské strany. Zeman se s čínským prezidentem Si spojil z Lán, podle zveřejněné fotografie ho v místnosti doprovodil například ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák.

„Prezident republiky diskutoval s čínským prezidentem o vzájemných vztazích obou zemí a aktuální mezinárodní situaci. Podle prezidenta republiky může Čínská lidová republika sehrát významnou úlohu při ukončení konfliktu na Ukrajině,“ napsal Ovčáček.

Uvedl, že Zeman podpořil pozici českých firem na čínském trhu. „Požádal například o podporu společnosti Home Credit kvůli restriktivním opatřením čínské strany, kdy čínský prezident v reakci uvedl, že je o problému informován,“ doplnil mluvčí. Dodal, že se prezidenti shodli na osobních přátelských vztazích, které provázely obě země během celého funkčního období prezidenta republiky.

Nově zvolený český prezident Petr Pavel ale prakticky okamžitě nastavil zcela jiný tón, než na jaký byli lidé zvyklí od dosavadní hlavy státu. V pondělí se totiž telefonicky spojil s prezidentkou Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen. Pavel prezidentce řekl, že Tchaj-wan a Česká republika sdílí hodnoty svobody, demokracie a lidských práv a že budou dále posilovat partnerství.

Mluvčí čínské diplomacie Mao Ning na pondělní tiskové konferenci prohlásila, že Čína proti telefonátu rezolutně protestuje. Zároveň zpochybnila Pavlovu důvěryhodnost. Peking se podle mluvčí snažil zvoleného českého prezidenta od hovoru odradit, ten ale výzvy Číny ignoroval.

„(Telefonát) představuje vážné vměšování do vnitřních záležitostí Číny a zranil city čínského lidu,“ podotkla Mao. Prahu vyzvala, aby „okamžitě přijala účinná opatření, která by eliminovala negativní dopady tohoto incidentu a zabránila nenapravitelnému poškození čínsko-českých vztahů“. Na Pavlovu stranu se naopak postavil premiér Petr Fiala (ODS), který uvedl, že si čeští političtí představitelé mohou sami vybrat, s kým budou telefonovat.

Čína demokratický Tchaj-wan považuje za svou nedílnou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Peking dlouhodobě upozorňuje ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými činiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost ostrova.

Česko se podobně jako většina států světa drží politiky jedné Číny a oficiálně uznává jenom pevninskou Čínu. Dosavadní český prezident Miloš Zeman uplatňoval pročínskou politiku. V třičtvrtěhodinovém videohovoru s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem tento měsíc vyzdvihl „přátelské vztahy“ mezi oběma zeměmi. Tuto politiku nicméně již narušil zesnulý předseda Senátu Jaroslav Kubera, který rozčílil i Zemana svou plánovou cestou na Tchaj-wan. Tu nakonec místo Kubery, který náhle zemřel, uskutečnil jeho nástupce v pozici šéfa horní komory Miloš Vystrčil na přelomu srpna a září roku 2020 společně zhruba s 90člennou delegací.

Rozdíly mezi názory Zemana a Pavla jsou patrné i v dalších věcech. Pavel například uvedl, že bude svou zahraniční politiku konzultovat s vládou, respektive s ministrem zahraničí Janem Lipavským. Pavel také například řekl, že také plánuje co nejdříve jmenovat Koudelku generálem, což nynější prezident opakovaně odmítal. O povýšení Koudelky do hodnosti generála mluvil Pavel už před volbami. Pavel chce také, aby byl Hrad otevřený veřejnosti a plánuje zlepšit komunikaci s novináři, která byla během Zemanovy vlády velmi strohá.