Konsolidační balíček prošel pod tvrdou kritikou opozice druhým čtením ve sněmovně a dostal dalších osm desítek pozměňovacích návrhů. Nejde ale zdaleka o první přílepky, které se v balíčku měnícím přes šest desítek zákonů během legislativního procesu usadily. Firmy tak například čeká za příští rok povinné reportování o krocích k udržitelnosti. Zatím se má nařízení patřící do ranku transpozic z Evropské unie dotknout největších podniků, do budoucna pak dalších.

Po změnách v konsolidačním balíčku nevolají jen poslanci opozičních stran, řada přílepků k původní vládní verzi naopak pochází z domluvy v koalici. Už při předchozím projednávání tak například vznikl komplexní „vládní“ pozměňovací balíček, další změny chtějí opoziční i koaliční poslanci v balíčku nyní před třetím čtením.

Ke koaličním pozměňovacím návrhům tak patří například ten, který zasahuje do zákona o účetnictví, kde upravuje povinnost některých korporací vyhotovovat každoroční zprávu o udržitelnosti. Půjde hlavně o velké firmy, banky a firmy kotované na burze. Podle předlohy má jít o firmy mající v daném roce nad 500 zaměstnanců. Budou muset informovat o tom, jak jejich činnost dopadá třeba na životní prostředí, sociální otázky nebo lidská práva. „Povinnost vykazovat zprávy o udržitelnosti je rozvržena do několika fází, přičemž pozměňovací návrh obsahuje pouze první fázi náběhu této povinnosti,“ dodává důvodová zpráva k návrhu. V dalších letech se mají povinnosti rozšířit i na další podniky.

V Česku se v první vlně povinné reportování bude týkat největších korporací, to znamená zhruba dvacítky společností. Mezi nimi figurují ČEZ, Kofola či O2, jejíž akcie se už na rozdíl od prvních dvou jmenovaných neobchodují na burze. Tyto společnosti tedy budou mít povinnost vykazovat ESG standardy ve výročních zprávách už za rok 2025, většina firem pak až v roce 2026. „ESG data ve výročních zprávách budou zdrojem informací pro banky a investory, kteří musí podle zákona sledovat ESG dopady svých investic. Spolu s dalšími nástroji Evropské unie, jako je například taxonomie, má povinný reporting ESG dat umožnit alokovat peníze do zelené ekonomiky a udržitelnosti, a splnit tak cíle Green Dealu,” uvedl ke směrnici přijaté v létě Evropskou komisí Filip Gregor z Frank Bold Advisory.

Podobně se pak „vkradla“ mezi pozměňovací návrhy v balíčku novela zákona o veřejných výzkumných institucích (v.v.i.), která má usnadnit slučování i rušení rezortních institucí. Nově by sloučení nebo rušení v.v.i., které zřizují ministerstva, rada instituce neschvalovala, ale jen projednávala. Změny zákona o v.v.i. kritizují vědci i odbory, obávají se omezování nezávislosti české vědy. Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) ale kritiku odmítá, podle ní se o novele diskutovalo více než rok.

Mezi další diskutované „přílepky“ ke konsolidačnímu balíčku patří například návrhy týkající se zdravotnictví. Fakultní nemocnice by v budoucnu měly mít možnost obdobných úvěrů, na které mohou dosáhnout ostatní nemocnice. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že nyní mohou nemocnice přímo řízené ministerstvem čerpat pouze takzvané dodavatelské úvěry. Všechny možnosti půjček mají podle ekonomických expertů vést k snížení cen půjček, uvedl. S návrhem, který by mohl být využit při plánovaných investicích přímo řízených nemocnic za desítky miliard, podle Válka souhlasil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Další navrhovaná změna se týká možnosti slučování podřízených organizací ministerstev. Válek však touto cestou u nemocnic jít nechce, novelizace se podle něj týká výzkumných ústavů, které ministerstvo zdravotnictví nemá. Od fakultních nemocnic v Brně a Praze si ale ministr vyžádal vypracování jasné strategie spolupráce tak, aby nebojovaly o stejné pacienty. „Určitě si nemyslím, že je to správná cesta,“ uvedl Válek k možnosti slučovat fakultní nemocnice s tím, že o věc se pokoušeli někteří jeho předchůdci. Fakultní nemocnice ale podle něj musejí víc spolupracovat.

Poslanci z opozičních i vládních stran vznesli při posledním projednávání konsolidačního balíčku osm desítek pozměňovacích návrhů a samotné druhé čtení trvalo zhruba 17 hodin. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve ujistil, že prostuduje všechny pozměňovací návrhy, i ty opoziční. Jde mu hlavně o zachování objemu úspor, vláda věří ve snížení schodku státního rozpočtu téměř o 100 miliard a do roku 2025 ještě o 50 miliard navrch.

Vládní balíček mění především daňové zákony. U daní z příjmů ruší některé výjimky. V případě daně z přidané hodnoty zavádí pouze dvě sazby místo nynějších tří, a to 12 a 21 procent. Tvrdě má navýšit odvody živnostníků či osob pracujících na dohody. A skrývá i další „vychytávky“, například zavedení evidence dohodářů u České správy sociálního zabezpečení. V této části změn vláda argumentuje tím, že jde o jakýsi předvoj k širší důchodové reformě, kterou má ministerstvo práce předložit na začátku října.