Dětí trpících krátkozrakostí v posledních dvou dekádách dramaticky přibývá a pokud se situace nezmění, brzy by na světě, obrazně řečeno, mohl každý druhý potřebovat brýle. Odborníci tak dlouhodobě varují před možnými následky, mluví dokonce i o epidemii krátkozrakosti a apelují na rodiče, aby se snažili podobnému vývoji předcházet. Ačkoliv jde o součást problému, nelze problém svést jen na „koukání do mobilu“.

Krátkozrakost, tedy špatné vidění do dálky, se v populaci podle odborníků konstantně rozšiřuje a předpokládá se, že v roce 2050 bude touto vadou trpět polovina světové populace. V roce 2000 to bylo 22 procent. Největší podíl krátkozrakých dětí je v Asii. Často se úvahy o nárůstu krátkozrakosti u dětí pojí s rozvojem a rozšířením digitálních obrazovek či chytrých telefonů. Už před několika lety tak právě například v Číně došlo ke snahám regulovat u dětí hraní počítačových her kvůli obavám i z těchto dopadů.

Podle odborníků však nejde jen o jednoduché vysvětlení, že děti příliš často tráví čas u televizí, počítačů či mobilních telefonů. Zásadní roli může hrát také dědičnost. A kromě zvýšené potřeby dívat se častěji na krátké vzdálenosti, kam lze kromě sledování obrazovek počítat také například učení, hraje roli také změna chování z hlediska prostředí, v kterém se děti pohybují. Důležitou roli totiž hraje i světlo. Nestačí tedy jen odebrat jim telefony.

„K udržení dobré kondice zraku je nutné hlavně změna životního stylu dítěte – omezení pobytu u počítače nebo televizní obrazovky a trávení víc času venku. Na vzduchu je totiž jiné spektrum světla než před televizí, stropním světlem a monitorem. Děti se dívají víc do dálky než při činnostech doma, čímž posilují zrak,“ uvedl oční chirurg a přednosta sítě očních klinik Gemini Pavel Stodůlka.

Čas trávený „před monitorem“ a obecně změna životního stylu dětí si vybírá daň. „Dětští oftalmologové začínají hovořit o epidemii krátkozrakosti neboli myopie. Počet dětských pacientů s diagnostikovanou myopií narostl za posledních deset let o neuvěřitelných 30 procent. Zbystřit by měli zejména rodiče dětí raného školního věku, kolem šesti až osmi let. Myopie je onemocnění, které se obvykle projevuje kolem šestého roku věku. V následujícím období, zhruba do 13 až 15 let, se vidění do dálky na tabuli může bez odpovídající léčby výrazně zhoršit. Léčba spočívá v nošení brýlí, k tomu se nabízí i několik dalších možností konzervativní léčby,“ dodala vedoucí lékařka dětské ambulance Gemini Denisa Darsová.

Trvalý růst lidí postižených krátkozrakostí vede i k hledání řešení, jak situaci alespoň zpomalit. Na českém trhu se tak objevily v nedávné době například speciální kontaktní čočky, které mají dokázat výrazně zpomalit progresi krátkozrakosti u dětí. Čočka s názvem Mycon je určena dětem nejčastěji mezi pátým a šestnáctým rokem, kdy bývá progrese vady největší, ale mohou ji používat i starší dospívající, pokud u nich progrese pokračuje.

„Výběrem vhodných brýlových čoček je možné onemocnění významně zpomalit, v některých případech dokonce úplně zastavit. Brýle s těmito čočkami nejen dobře řeší ostré vidění dítěte, ale poskytují i podpůrnou rozostřující periferní zónu. Právě ta pomáhá, aby se krátkozrakost dále nerozvíjela,“ dodala Denisa Darsová.