Ve čtvrtek ve sněmovně začala intenzivní diskuze o vládní novele zákona o České televizi a rozhlasu, která přináší navýšení koncesionářských poplatků, ale také kontroverzní rozšíření počtu poplatníků. Hned zkraje si vzal slovo expremiér Andrej Babiš, který se do legislativy opět pustil. Zvýšení poplatků označil ve svém projevu před poslanci mimo jiné za plošnou nepřímou daň. Jde podle něj o nový mechanismus zdanění, který se vyhýbá demokratické kontrole. Zájem o vystoupení vyjádřilo i přes dvacet dalších poslanců, včetně některých s přednostním právem.

Předloha o zvýšení koncesionářského poplatku České televizi počítá s navýšením o 15 korun na 150 korun měsíčně a Českému rozhlasu o deset korun na 55 korun za měsíc. Novela obsahuje i další změny. Nově mají platit také domácnosti, které sice nemají televizní nebo rozhlasový přijímač, ale používají takzvaný chytrý telefon, tablet či počítač. V návrhu zákona se píše o zařízení schopném jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu.

Podle Babiše by bylo lepší a spravedlivější financovat veřejnoprávní televizi a rozhlas ze státního rozpočtu. „Mají šetřit a začít sami u sebe, ne požadovat další peníze,“ prohlásil. Oběma institucím podle něj také chybí dostatečná kontrola. Obvinil je také z toho, že neplní svou funkci veřejnoprávních médií, protože obhajují vládu. Uvedl, že poplatky přežívají jako relikt 20. století jen v deseti evropských zemích.

Česká televize i Český rozhlas podle něj mají dostatek peněz na to, aby plnily svůj úkol. Označil je za „otesánky mediální scény“. Veřejnoprávní televize a rozhlas by podle předsedy ANO neměly soutěžit s komerčními médii o podíl na trhu, což podle něho dělají. Mluvil i o hledání dalších zdrojů, například zpoplatněním některých kanálů.

Změny by měly podle vlády zajistit udržitelnost financování a nezávislost dvojice veřejnoprávních médií. Opoziční hnutí ANO a SPD s novelou nesouhlasí a hodlají její projednávání brzdit. Nejsou ale tentokrát zdaleka jediní, kdo proti zákonu protestuje. Už během připomínkového řízení se ozývali mobilní operátoři, firmy a jiná média.

Například těsně před projednáním vyjádřil ostrý nesouhlas Svaz průmyslu a dopravy ČR (SPČR), podle něj úpravy představují de facto novou daň. „Postup Ministerstva kultury při projednávání novely je ve zřejmém rozporu s řádným legislativním procesem vlády,“ uvedla viceprezidentka svazu Milena Jabůrková. Podle rychlého průzkumu SPČR mezi 100 firmami by u většiny došlo k zásadnímu nárůstu poplatků, mnohdy o stovky či dokonce tisíce procent. Firmy by měly platit za zařízení schopná přijímat signál, tedy i za počítače, tablety a mobilní telefony.

„Odmítáme, aby firmy platily za služby, které jsou z jejich strany nevyžádané a které již jednou zaplatily fyzické osoby,“ dodala Jabůrková. Svaz rovněž upozorňuje, že nebyli přizváni k diskuzi o novele, a požaduje přepracování návrhu do podoby, která bude přijatelná a spravedlivá pro firmy i veřejnoprávní média.

Na obě instituce ze zákona dohlížejí Rada ČT a Rada ČRo, Jejich členy pravidelně volí Sněmovna. Představují nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do jejich pravomocí patří například schvalování rozpočtů. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) řekl už koncem června, že vláda připraví takovou změnu, která umožní, aby hospodaření ČT a ČRo kontroloval Nejvyšší kontrolní úřad.

Baxa nutnost navýšení poplatků zdůvodnil tím, že rozhlasové poplatky se nezvyšovaly od roku 2005 a televizní od roku 2008 na rozdíl od nákladů a inflace. Poplatek České televizi zvyšuje novela o 15 korun na 150 korun měsíčně a Českému rozhlasu o deset korun na 55 korun za měsíc. Do budoucna se mají zvyšovat podle inflace.