Inteligentní dům, který sám topí, stíní, rozsvěcí, šetří energií. Do detailů domyšlené vychytávky, které dřív byly možné jen ve sci-fi příbězích. Ale co když přijede na návštěvu babička a nedokáže si rozsvítit na záchodě? Jsou nám chytré domy užitečnými společníky, hračkou, nebo občas i nevyzpytatelnými pány? Architekt Lukáš Pejsar chytré domy staví, a tak ví, jak je důležité, aby život zpříjemňovaly, a ne otravovaly.

Jak vnímáte vztah mezi architekturou a technologiemi, na kterých stojí princip chytrých domácností?

Aby to fungovalo, tak by architektura a technologie měly být v symbióze. Jedno bez druhého neobstojí. Podle mě má dům uživateli vytvářet komfortní prostředí, kde se člověk cítí spokojeně. Hodně záleží na tom, co od chytré domácnosti očekáváte, co vše má umožňovat. Někdo chce, aby mu technologie ovládaly úplně všechno, někdo si touží jen na dálku zapnout topení. Narážím na to, že většina lidí se chytré domácnosti zatím spíš bojí a hodně často si ji plete s automatizací.

A v čem je rozdíl?

Chytrá domácnost se učí a myslí sama. Například reguluje teplotu. Představte si, že se probudíte a vůbec netušíte, jaké je venku počasí. Ale chytrá domácnost to ví. Máte totiž doma zabudovanou meteostanici napojenou na předpověď počasí, a proto se vytáhly předokenní žaluzie, aby je přicházející bouřka nezničila. Umí to už spoustu věcí, od světelných a audio scén přes řízení toků energií až po závlahu zahrady. Prakticky vše, co si představíte. A v tom se změnila i dnešní role architekta. Vysvětlit klientům, co z dostupných možností, které je někdy třeba i oprávněně děsí, dává smysl. Architekt musí umět pomoci klientovi najít hranici, kdy je to pro něho ještě přínos a kdy už ho bude inteligence spíš otravovat. Dnes už si můžete, řečeno s trochou nadsázky, naprogramovat třeba i to, že při spláchnutí záchodu zazní fanfára.

Které z technologií chytré domácnosti vám tedy přijdou smysluplné a doporučujete je klientům?

Samozřejmě zásadně záleží na tom, co od toho lidé očekávají. Podle mého třeba nemá cenu dělat v novém či rekonstruovaném domě tři samostatné řídicí jednotky na zabezpečení, ovládání topení a žaluzií. Mnohem efektivnější je jediná řídicí jednotka, která myslí samostatně, vše ovládá a systémy spolu komunikují. Smysl mi dávají hlavně předokenní žaluzie, vytápění a vzduchotechnika. Skvělá mi přijdou také čidla pod postelí. Když v noci položíte nohy na podlahu, rozsvítí se tlumená světla a nemusíte hledat vypínače. Vše za vás řeší řídicí jednotka. Řízení hudby a světel, to už je taková fajnová nadstavba. Někoho baví mít domov tak trochu jako hračku, třeba si nařídit budík v reproduktorech se svou oblíbenou písní. Mě by to třeba taky bavilo, ale mám manželku a tři děti, kteří v domě žijí. A tak samozřejmě chápu, že si chtějí vytáhnout žaluzie a otevřít okno, kdy budou oni chtít. Určitě nebudou čekat, než systém vyhodnotí, že je to efektivní. Myslím, že i zde jde hlavně o to, nekomplikovat si život. Nepřehnat to.

Kdy se to přehání?

Vybavím si jednoho pána, který byl hodně zapálený do technologií. Měli na ně napojený bazén, vrata, světelné barevné i hudební podkresy. Ovladače měli zabudované v kuchyňské lince. A když jednou paní utírala prach a přejela hadrem tlačítka, omylem otevřela venkovní vrata, utekli jim psi a museli je nahánět po celé vesnici. Je skvělé, když na dálku můžete z dovolené sousedce otevřít dveře, aby zalila kytky, jenže co když nepochopí, jak si rozsvítit v komoře? Ovladače jsou naprogramované tak, jak si přeje uživatel domu, a často mívají vícero funkcí. Jedním ovladačem lze ovládat jak světla, tak žaluzie nebo hudbu. Když tam bydlíte, tak samozřejmě víte, co a jak, ale návštěvy tápou.

V čem vidíte úskalí chytrých domácností?

Vždy je to o penězích a lidech. Například při jedné realizaci se nám stalo, že jsme zadali zakázku malé české startupové firmě. Jenže firma uprostřed stavby zkrachovala a my jsme měli stopku. Od té doby se spoléháme na Loxon, což je velká nadnárodní firma, u které máte jistotu v návaznosti. My i klient potřebujeme, aby systém byl co nejvíc univerzální, aby i za dvacet let někdo dokázal udělat servis a připojil nové komponenty. S chytrou domácností je to podobné jako s aplikacemi. Musíte také počítat s tím, že se průběžně aktualizují, a vyberete si tu, která za rok neskončí, ale se kterou můžete počítat do budoucna.

Jak moc náročná je finanční investice do chytré domácnosti?

Hodně záleží na rozsahu. Podle mne je rozumný rozpočet, za který můžete realizovat chytrou domácnost, zhruba 200 až 600 tisíc korun. Pokud tedy nepožadujete úplný úlet a využití technologií v plné palbě, to se pak samozřejmě může vyšplhat do nesmyslných částek. A taky je nutné si uvědomit, že část peněz se ušetří tím, že nejsou potřeba jiné položky stavby.

Kde berete inspiraci při své práci?

Nejraději se inspiruji v přírodě, tam se dá najít spousta konceptů a nápadů, které jsou vždy maximálně funkční. Hodně mě zajímají futuristické projekty, které testují soběstačnost. Například projekt města v poušti Neom v Saúdské Arábii nebo plující ostrovy Lilypad.

Umíte si představit, jaké domy budete navrhovat a stavět za dvacet let? Svěříte nějakou část své práce umělé inteligenci?

Myslím, že umělou inteligenci budeme využívat mnohem víc, protože do té doby bude umět skoro vše. Ostatně už dneska dokáže mnohem lépe než já napsat dopis manželce a vysvětlit v něm, jak bude prospěšné, když vyrazím s přáteli na motorce do Maroka. Ale vážně. Doufám, že umělá inteligence ani v naší práci nebude naším pánem, ale zůstane užitečným služebníkem. A také bude důležité, aby se inteligentní technologie soustředily hlavně na úsporu energií, udržitelnost a ekologii. Uvažování by se určitě mělo ubírat tímto směrem.

Vzorový dům

Při plánování domů je důležité, aby tam kromě architekta a technika byli všichni, kdo budou v domě bydlet. Architekt má být podle Lukáše Pejsara i průvodcem, který lidem vysvětlí, co od toho mohou čekat. Někdy ani sami nevíte, co všechno je možné. Proto studio 3AE, ve kterém působí, v létě spustí projekt vzorového domu, kde si budou moci zájemci vše vyzkoušet a vybrat si, co chtějí mít u sebe doma.

Důvěrný nepřítel

V roce 2018 natočil režisér Karel Janák film Důvěrný nepřítel. Inteligentní dům měl mladému páru dopřát maximální pohodlí a bezpečnost. To, co se zprvu zdálo jako pohádka, se ale brzy změní v noční můru. Psychologický thriller z blízké budoucnosti o tom, jak se špičkové technologie mohou vymknout kontrole, s Gabrielou Marcinkovou a Vojtěchem Dykem.