Ministerstvo průmyslu a obchodu zaznamenalo podle ministra Jozefa Síkely (za STAN) několik desítek stížností na ucpání plynových kotlů a v několika případech i poškození kotlů přičítaných změně v dovozu plynu. Ten teď firmy a domácnosti odebírají z Norska nebo z terminálů pro kapalný plyn (LNG). Ministr řekl, že záležitost bere vážně. Na tiskové konferenci po jednání zástupců vlády, zaměstnavatelů a odborů Síkela také uvedl, že při kontrolách na vstupu plynu do Česka žádné anomálie v jeho složení odhaleny nebyly. Věc nyní řeší s Českým plynárenským svazem, společností Net4gas, která zajišťuje přepravu zemního plynu přes Českou republiku, a také Energetickým regulačním úřadem.

Do Česka se už nedováží žádný ruský plyn. Hospodářské noviny minulý týden informovaly o tom, že plyn mířící do Česka ze Západu obsahuje více sirovodíku. U některých kotlů to údajně může vést k poškození, oprava vyjde na tisíce korun. Plyn, který nyní domácnosti i firmy odebírají, pochází z Norska a LNG terminálů. Kvůli trochu jinému složení oproti ruskému podle odborníků může za určitých podmínek znečišťovat plynová zařízení, ale při pravidelné údržbě by problém nastat neměl, uvedla dnes Česká televize.

Loňská spotřeba plynu v Česku byla nejnižší za posledních osm let. Celkově ho Češi spotřebovali 7,544 miliardy metrů krychlových, což bylo meziročně o pětinu méně. Při přepočtu na dlouhodobý teplotní normál pak byla nejnižší minimálně od roku 2001. V loňském roce podle úřadu klesla rovněž spotřeba elektřiny, meziročně o 3,9 procenta.

Největší podíl na loňské spotřebě měli se 47,2 procenta tradičně velkoodběratelé, následovaly s 25,4 procenty domácnosti a maloodběratelé s 14,3 procenta.

Roční bilanci plynárenské soustavy v loňském roce významně ovlivnila loňská geopolitická situace způsobená ruskou agresí na Ukrajině. Oproti roku 2021 poklesl dovoz plynu o 40,7 procenta na 27,08 miliardy metru krychlových.