Italská telenovela pro intelektuály
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Italská telenovela pro intelektuály
Po šesti letech od vysílání prvního dílu se letos na podzim na obrazovkách objevila poslední, čtvrtá řada kriticky i divácky skvěle přijatého italského seriálu Geniální přítelkyně. Čtyřdílná série, která vznikla na základě jedné z nejslavnějších knih současnosti od stále anonymní spisovatelky Eleny Ferrante, sleduje vyvrcholení životních osudů dvou přítelkyň a zároveň sokyň z Neapole, Eleny „Lenù“ Grecové a Raffaelly „Lila“ Cerullové. Seriál dostupný na streamovací aplikaci HBO nemůže dosahovat univerzální komplexnosti čtyřdílné knižní ságy. Přesto je dobrým sluhou svého nedosažitelného vzoru především tím, že se věrně napojuje na klasickou strukturu vyprávění, která u Ferrante nikdy nezaváněla nějakými avantgardně experimentálními manýry, ale daleko více navazovala na klasické postupy literatury 19. století. Tyto standardizované narativní strategie přitom příběhu nikdy nebránily v tom, aby mohl nepodbízivě mluvit o progresivních a nadčasových tématech (například odkaz radikálního feministického myšlení), což tvořilo ideální interpretační percepci, kterou ocenily miliony čtenářů. Jak píše spisovatelka Dayna Tortoriciová, Ferrante „dala ženám – intelektuálům neocenitelný dar: knihy promlouvající jazykem, kterému rozumějí jejich matky“. Zní to triviálně, ale Geniální přítelkyně i ve svém závěrečném vyprávění dokazují, že to nejdůležitější v životě jsou mezilidské vztahy, které se v seriálu meandrovitě splétají do klubka existenciálních otřesů. Ústředním motivem tetralogie je nevyzpytatelně temné ženské přátelství, hledání identity, snaha o vymanění se z rodného prostoru, který vámi ale nakonec prorůstá tak, že mu není úniku. Čtvrtý díl ze všeho nejvíc odhaluje tíživou časovost našeho bytí, která se zrcadlí v osudových určeních hlavních postav. Ferrante je občas literárními kritiky očerňována tím, že její knihy zabředávají do červené knihovny, že píše literaturu pro lidi, kteří neumějí číst... I seriál může někdy připomínat limonádové telenovely, v nichž emoce padají jako prudký déšť. Ferrante ale tuto emoční intenzitu nikdy nepředkládá prvoplánově a bezobsažně. Veškerý děj se odehrává velmi obyčejně a příběh nespěchá za žádnou lacinou katarzí ani doslovným posláním. Důležitější je pro ni jazyk, respektive jeho forma, kterou nejvíc popohánějí vášnivě vrstvené promluvy Lily Cerullové. Ty v příběhu stojí jako přímé opozitum racionálním, uvědomělým, analytickým, ale stejně dokonalým myšlenkovým schématům Eleny Grecové. Z tohoto napětí vzniká něco skutečného, něco, co se dotkne nás všech.
Geniální přítelkyně – série 4 (Příběh ztracené holčičky), r. Saverio Costanzo, HBO MAX.
Grafický design
Museum Kampa představuje to nejlepší z historie českého grafického designu, tedy díla, ve kterých jde ruku v ruce estetická kvalita, dobré technické nebo řemeslné provedení a funkčnost. Ikonické plakáty, špičkově upravené knihy a časopisy, desítky logotypů, vývoj státních symbolů, navigačních systémů a také výjimečné příklady grafického designu z epochy audiovizuálních médií. V doprovodných textech se seznámíme s širším kulturně-historickým a politickým kontextem.
Identita – příběh českého grafického designu, Museum Kampa, Praha, do 2. 2. 2025.
Vykloktat si dehtem
Próza Jáchyma Topola Kloktat dehet zvítězila v anketě LN Kniha roku 2005. Teď je tu audiokniha podle tohoto skvělého románu, ve kterém se pohybují i trpaslíci, žirafy, sloni, krasojezdkyně či krotitelé medvědů. Dějiny jako divadlo krutosti, jako bestiální karneval, v němž pravda a láska většinou nemají šanci. Příhodný večerní poslech před spaním.
Jáchym Topol: Kloktat dehet, audiokniha, čte Mark Kristián Hochman, Supraphon, 11 hod.
Norská královna
Festival Alternativa v kooperaci s kolektivem Heartnoize představí norskou hudebnici a spisovatelku Jenny Hvalovou. Ta se na albech jako Blood Bitch nebo Classic Objects nebála zkoumat věci do hloubky, ať už šlo o témata společenská, či osobní. Naživo hudebnice s aktuálním projektem I want to be a machine letos vystupuje už jen na pár evropských podiích. Jednou z těchto zastávek bude i pražská ARCHA+.
Koncert Jenny Hvalové, ARCHA+, Praha, 16. listopadu od 20 hod.