Studium s sebou nese roky úsilí i nemalé náklady. Jak se ukazuje v datech, v některých případech je to všechno takřka k ničemu. A dopady se v praxi projevují přímo před očima, jak ukázal letošní šok z přeplněných kapacit v některých krajích. Šlo totiž i o manifestaci toho, o jaké obory mají rodiče a jejich děti skutečně zájem a jak se míjí se současnou nabídkou středních škol. Podle expertů pak nejde jen o očividné dopady, v některých regionech zůstávají děti prakticky bez šance. Systém pak produkuje řadu lidí, kteří se nedokáží či nemohou uplatnit.

Jarní bouře kolem přetlaku na středních školách otevřela společenskou poptávku po změnách a nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN) mluví o poměrně radikálních krocích. Současné vedení resortu je nakloněné tlačit oborový systém středních škol v Česku směrem od úzce vymezených oborů ke všeobecnějšímu vzdělávání. Ukazuje na to nakonec i nové jmenování ministrova náměstka Jiřího Nantla (ODS), který už nastavil podobný směr v rámci Jihomoravského kraje. A také snaha využít situace ke změně dlouhodobého záměru vzdělávání.

V praxi však bude záležet zejména na aktivitě vedení jednotlivých krajů. V pondělí skončilo veřejnosti otevřené připomínkování pracovního návrhu dlouhodobého záměru vzdělávání, který má určit priority na roky 2023-2027. A ty by se měly následně propsat i do vzdělávacích záměrů právě v krajích.

Podle záměru MŠMT by kraje, které střední školy obvykle zřizují, měly posilovat místa zejména na gymnáziích a zvláště lyceích, tedy typech škol nabízejících kromě určitého zaměření také širší všeobecné vzdělání. Cílem by mělo být dostat se do roku 2027 v poměru středoškolských všeobecně vzdělávacích oborů k odborným na polovinu, tedy na průměr zemí EU. V roce 2020 bylo podle dat Eurostatu ve všeobecném vzdělávání v Česku zhruba 30 procent středoškoláků.

Mířit se pak má k všeobecnému vzdělání jednak na úkor oborů, které nedokáží naplnit kapacity, jednak také v rámci „racionalizace“, tedy přeměny některých odborných maturitních či nematuritních oborů. Jak ukazují analýzy expertů či Národního pedagogického institutu, nabízí se celá řada v určitém ohledu „mrtvých“ oborů. A to z hlediska toho, že jejich absolventi končí nadprůměrně často jako nezaměstnaní, případně ve značně vysoké míře vykonávají zcela jiné obory, které nijak nesouvisí s jejich studiem.

Jak ukazuje analýza pedagogického institutu za rok 2022, z hlediska nezaměstnanosti jsou v nejhorší situaci absolventi v oborech jako je rostlinolékařství, kamenosochařství či obalová technika, tvorba hraček, oděvnictví, telekomunikace či ekologie a životní prostředí, patřit sem mohou podle odborníků také třeba hotelnictví či cestovní ruch. Jak ukazuje analýza výzkumné organizace PAQ Research, některé úzce specializované obory pak nabízí mizivé uplatnění na trhu práce.

„Ukazuje to neshoda studovaného oboru s následným zaměstnáním. Hrubá neshoda – práce v naprosto nesouvisejícím oboru – dosahuje u odborných škol hodnoty kolem 38 procent. U některých učňovských oborů, které spadají například do skupiny Textilní a kožedělná výroba, činí neshoda přes 66 procent. Absolvující nejčastěji mluví o tom, že práci v oboru nesehnali, o nízkých mzdách, nekvalitní výuce, ztrátě zájmu o obor nebo o tom, že v oboru pracovat nikdy nechtěli,“ uvádí se v analýze.

Někdy ale nemusí mít lidé v regionech ani příliš na výběr, podle PAQ může problém s uplatněním způsobovat zkrátka také to, že mají žáci v dojezdové vzdálenosti v regionu jen dvě odborné školy s úzkou nabídkou specializovaných oborů. „V 15 letech se proto musí rozhodovat, jestli vidí svou budoucnost jako elektromechanička, řeznice či prodavačka,“ dodávají výzkumníci.

4. Nezaměstnanost
   
   Úzce specializované obory nabízí malé uplatnění na trhu práce –⁠ absolventi nematuritních oborů mají více než 4x vyšší nezaměstnanost oproti absolventům gymnázií.
   
   A vidíme u nich i častou neshodu studovaného oboru s následným zaměstnáním. pic.twitter.com/XQ2BpFqkuM

— PAQ Research (@paq_research) August 7, 2023

Současný systém s sebou nese i další prvky, vysoký počet předčasných odchodů, předčasných ukončení studia, roli hraje i rozdílná kvalita škol a stav v jednotlivých regionech či krajích, dochází k reprodukci nerovností. Výmluvná je i statistika nezaměstnanosti absolventů, kupříkladu v Ústeckém kraji jde u nematuritních oborů o počet přesahující 11 % jejich absolventů.

Pokud by se měly představy současného vedení ministerstva naplnit, nepůjde přitom rozhodně o malý krok, ale spíše velmi radikální proměnu současné nabídky oborů. Podle dřívějšího vyjádření experta PAQ Research Karla Garguláka znamená závazek dosáhnout 50 procent středoškolských všeobecně vzdělávacích oborů změnu až poloviny současných oborů odborných škol.