Lancety patří mezi nejvíce inovativní zbraně ruské války na Ukrajině. Ruské sebevražedné drony umí zatopit hlavně neobrněným cílům, na frontě se ale objevují v několika variantách, z nichž některé jsou schopné nést i protipancéřové hlavice. Ruské síly je navíc proti ukrajinským jednotkám používají čím dál častěji. Ani sami výrobci přitom nepopírají, že úspěch dronů je založen na západních komponentech.

Rusové v posledních měsících tvrdí, že drony Lancet jsou vybaveny nějakou formou umělé inteligence a pomocí vestavěné kamery jsou schopny autonomně rozpoznávat cíle a útočit na ně. Není ale jasné, do jaké míry jde o skutečnost, popřípadě o propagandu, kterou šíří ruská státní média. Odborníci jsou s tímto tvrzením opatrní.

K pravdě ale nemusí mít zprávy o „chytrém zabijákovi“ vůbec daleko. Lancety mohou být skutečně do jisté míry autonomní zbraní. Nasvědčovaly by tomu i důkazy, které byly přímo na Ukrajině sebrány při průzkumu několika havarovaných a nevybuchlých dronů. Dobře to popsal nedávno například časopis Forbes.

Po prozkoumání součástek se totiž ukázalo, že poslední verze lancetů (Lancet-3M) obsahují něco, co vypadá jako minipočítač NVIDIA Jetson TX2 a čip Xilinx Zynq, který vyrábí americká společnost AMD.

„Není nijak překvapivé, že tento konkrétní ruský dron má dovážené komponenty, vzhledem k tomu, že NVIDIA je světovým lídrem a její technologie je považována za nejlepší na světě,“ řekl časopisu expert na ruské drony Samuel Bendett.

Fakt, že se množí zprávy o stále častějším využívání lancetů vypovídá o tom, že Rusům se i přes všemožná embarga na vývoz západních technologických výrobků stále daří získávat potřebné komponenty. Může za tím stát reexport z dalších zemí postsovětského prostoru. „Každý den sestřelíme nejmíň jeden nebo dva lancety,“ uvedl podle agentury Reuters na konci června poradce ukrajinského ministra obrany Jurij Sak.

Nejmodernější verze Lancet-3M váží kolem 15 kilogramů a tělo je vyrobeno z uhlíkových vláken. A je tedy mnohem menší a lehčí, než například často zmiňované íránské sebevražedné drony Šáhed-136. Jak popsal odborník na zbraňové systémy a spolupracovník redakce Lukáš Visingr, hlavní rozdíl mezi oběma stroji je v tom, že zatímco Šáhed je schopný letět na pevný cíl podle předem daných souřadnic, tak Lancet je po celou dobu dálkově řízený. „Celou dobu ho sleduje operátor,“ říká Visingr. Je však podle něj možné, že modernější verze dronů jsou v závěrečné fázi letu schopné sami vyhledat cíl, popřípadě na něj upozornit operátora. „Není ale jasné, jestli je to pravda,“ dodává analytik.

Šáhedy jsou podle něj navíc určeny pro strategické údery na velkou vzdálenost (dolet se odhaduje až na 140 kilometrů). Lancet je naopak taktickou zbraní pro použití přímo na bojišti a má tedy mnohem kratší dosah, zhruba kolem 50 kilometrů.

Lancet je nepochybně inovativní zbraň 21 stol. že strany 🇷🇺 nepochybně jedna z nejlepších aktuálněpic.twitter.com/Anal0j1T0N

— Strategické Myšlení (@StrategickeM) July 16, 2023

„Lancet je jedna z mála ruských zbraní, o níž se dá říct, že se během války na Ukrajině opravdu osvědčila. Jsou relativně levné a efektivní a mají na svém kontě poměrně dost zásahů. Není to primárně protitanková zbraň. Funguje ale dobře proti dělostřelectvu nebo protivzdušné obraně. A můžeme konstatovat, že patří mezi nejlepší ruské zbraně,“ popisuje Visingr.

Lancety vyrábí ruská společnost ZAVA Aero, která spadá pod koncern Kalašnikov. První z nich představili na vojenské výstavě v Moskvě v roce 2019. O rok později prošel prvními ostrými testy během ruské vojenské intervence v syrské občanské válce. V dubnu 2021 se zapojil do úderů proti hnutí Tahrír aš-Šám v guvernorátu Idlib.