Stát chce mít přehled o krátkodobém ubytování přes online platformy typu Airbnb. V novele zákona o cestovním ruchu chystá registr ubytování skrz tyto platformy. Novela počítá i se sankcemi v řádech tisíců korun. V případě platforem by se sankce mohla vyšplhat do milionů. Kritika nedodržování například hygienických norem u krátkodobých ubytování zaznívá dlouhodobě například v centru Prahy. Novelou chce stát lépe regulovat celý segment cestovního ruchu.

Trend sdílené ekonomiky se dostává do hledáčku zákonodárců. V roce 2020 začal Eurostat sbírat data o ubytování – i na základě dohod s online platformami jako Airbnb či Booking. Z těchto statistik vyplývá, že v roce 2021 tyto online platformy umožnily v ČR přes tři miliony přenocování. Z toho 1,2 milionu v Praze.

Stát chce v novele zákona o cestovním ruchu získat přehled o stavu této části turistického průmyslu. Podle zákona by každý ubytovatel, který využívá tyto platformy, měl získat identifikační číslo a odesílat údaje o ubytovaných do centrálního registru, který bude spravován ministerstvem pro místní rozvoj.

Nově tato novela za prohřešky, především co se týče informací o ubytovaných, počítá ve správním řízení s ubytovatelem s pokutou až do výše 100 000 korun. Samotné platformy by se mohly při nedodržování novely a neodesílání dat setkat až s pokutou do výše 10 milionů korun.

Stát tak vtěluje do zákona návrh nařízení EU o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování, který se snaží řešit problematiku ubytovacích platforem celoevropsky. „Věříme, že jasná, přiměřená a jednoduchá pravidla můžou odemknout výhody hostitelství pro běžné hostitele. Se zákonodárci z celé EU spolupracujeme na stanovení a prosazování spravedlivých a transparentních pravidel pro krátkodobé pronajímání a zajištění odpovědného sdílení domovů. V této souvislosti Airbnb vítá návrh nařízení Evropské komise týkající se shromažďování a sdílení údajů souvisejících s krátkodobým pronajímáním,“ reagovala už v minulosti společnost Airbnb na návrh EU.

Stát se snažil už v roce 2020 novelou zákona o cestovním ruchu tyto údaje získat. Podle novely je měli pronajímatelé předávat živnostenským úřadům. „Ukázalo se však, že ochota platforem ke spolupráci je minimální. Živnostenským úřadům se žádné informace získat nepodařilo, a to ani přes uložené správní tresty. Obdobně jsou na tom i jiné evropské země. Je proto zřejmé, že problém je nutné řešit na evropské úrovni,“ komentovala efektivnost v současnosti platné novely mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Hešíková.

„Hlavními cíli zvažované právní úpravy je především snížení administrativní zátěže podnikatelů, vytvoření nástroje pro správu místního poplatku z pobytu a jeho lepší výběr a zajištění kvalitních a aktuálních statistických dat pro řízení, plánování a rozvoj cestovního ruchu jak na území celé ČR, tak i v jednotlivých lokalitách,“ uvádí v důvodové zprávě ministerstvo. V ní také zmiňuje, že statistiky a přehled o počtu a místu ubytování by státu pomohl například v uplatňování opatření v době krize. Jako příklad ministerstvo zmiňuje potíže správních a dalších státních orgánů v době covidu.

Vláda by měla o novele rozhodovat do konce letošního roku. V současnosti se počítá s účinností zákona od 1. července 2025.