Jen devět procent z téměř 1500 světových firem opustilo ruský trh během války Ruska proti Ukrajině, která trvá už téměř rok, tvrdí poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Současně vybídl Západ, jehož trh má pro nadnárodní společnosti větší význam než Rusko, aby tvrdě zareagoval.

„Mezi západními společnostmi, které nadále podnikají v Rusku, tvoří největší část německé (19,5 procenta), americké (12,4) a japonské firmy (sedm procent). V teroristickém státu zůstaly firmy, jako Metro, Leroy Merlin, Auchan, Nestle, Unilever, Procter&Gamble, Siemens, Pfizer, Philip Morris, Bayer, Acer, Alibaba, CloudFlare, Societe Generale, Credit Suisse, Lenovo, Asus, Cersanit a další,“ napsal Podoljak v sociální síti.

Některé západní banky za rok války dokázaly v Rusku podle něj vygenerovat výjimečně vysoké zisky. „(Rakouský finanční ústav) Raiffeisen Bank zvýšil zisk v Rusku o 313 procent. Za loňský rok zisk ruské pobočky představoval 474 milionů eur (asi 11,26 miliardy Kč), což je největší suma ze všech poboček v jihovýchodní Evropě,“ upozornil.

Raiffeisen Bank podle něj přispěla do ruské státní pokladny sumou 94,8 milionů eur (asi 2,25 miliardy Kč) jen na dani z příjmů a další odvody jsou podle něj ještě mnohem vyšší. „To je daň na válku, na vraždění Ukrajinců,“ zdůraznil a obvinil banku, že uznala separatistické „pseudorepubliky“ v Donbasu tím, že tamním mobilizovaným vojákům nabídla úvěrové prázdniny. Tohoto příkladu podle Podoljaka následovaly Citibank, Credit Europe Bank a OTP Bank.

Americkou společnost Procter&Gamble, které patří také značky Gillette, Fairy, Tide, Ariel, Lenor, Mr. Proper, Pampers, Always, Head & Shoulders, Pantene, Old Spice, Hugo Boss, Max Factor a další, označil za sponzora války.

Světové firmy, které dál podnikají v Rusku, platí do ruského rozpočtu daně, které slouží k výrobě zbraní. Celkově tyto firmy podle Podoljaka utržily v Rusku skoro 290 miliard dolarů (asi 6,4 bilionu Kč), což představuje pětinu hrubého domácího produktu Ruska. Společnosti jsou také podle ruského zákona povinny napomáhat povolávání svých pracovníků do armády.

„Neodejít z Ruska za rok války – to není náhoda, ale vědomé stanovisko. Kolektivní Západ, jehož trh má pro nadnárodní korporace větší důležitost než Rusko, by měl projevit tvrdý postoj,“ vybídl Podoljak.