Po sérii záhadných požárů a útoků na infrastrukturu v Pobaltí, Německu a Velké Británii jsou bezpečnostní služby v Evropě ve střehu před potenciální novou zbraní ruské války - žhářstvím a sabotážemi, napsal zpravodajský server The Guardian.

Když tento měsíc vypukl požár v obchodě Ikea v litevském Vilniusu, málokdo se k němu vyjádřil, dokud polský premiér Donald Tusk nenaznačil, že by mohl být dílem zahraničního sabotéra.

Vyšetřovatelé už vyslovili domněnku o možném zapojení Ruska do žhářského útoku ve východním Londýně, do inferna, které zničilo největší nákupní centrum v Polsku, do pokusu o sabotáž v německém Bavorsku a do antisemitských graffiti, které se objevily v Paříži.

Ačkoli neexistují důkazy, že by kterékoli z těchto incidentů napříč kontinentem byly koordinované, bezpečnostní služby se domnívají, že by mohly být součástí systematické snahy Moskvy destabilizovat Západ, který podporuje Ukrajinu.

Poukazují na to, že během studené války a po jejím skončení byly akce zahraniční rozvědky v režii špionů a jejich kontaktů. Ale v éře sociálních médií se žháři a vandalové mohou nechat najímat. V takovém případě zůstane jen minimum stop, pokud akci provedou jednorázově najatí sabotéři, jimž se za její provedení zaplatí pár set eur, anebo v kryptoměnách.

Obavy z toho, že by tyto hybridní útoky mohly být dílem Ruska, jsou tak velké, že se věc objevila mezi tématy projednávanými tento týden na summitu ministrů zahraničí a obrany v Bruselu, kde nizozemští, estonští a litevští bezpečnostní představitelé varovali před zranitelností jednotlivých zemí.

Jeden z ministrů, který si nepřál být jmenován, řekl, že se hluboce obávají "sabotáží organizovaných, financovaných a prováděných osobami zmocněnými Ruskem".

Donald Tusk minulý týden oznámil, že polské úřady zatkly devět osob v souvislosti se sabotážemi, které byly údajně spáchány na příkaz ruských služeb. Uvedl, že tyto trestné činy údajně zahrnovaly i "žhářství a pokus o žhářství". Vyšetřovatelé také prověřují, jestli se Rusko podílelo na požáru v nákupním centru ve Varšavě, což ruské velvyslanectví označilo za konspirační teorii.

Mluvčí společnosti Ikea uvedl, že vyšetřování toho, co způsobilo požár jejího obchodu v Litvě, stále pokračuje. Tento požár byl spolu s pokusem o žhářský útok na továrnu na barvy v Polsku jedním z příkladů, které Donald Tusk uvedl ve svém varování před možným zahraničním vměšováním.

V dubnu byl jeden Brit obviněn z organizace žhářského útoku na dvě provozovny spojené s ukrajinským podnikatelem v průmyslové zóně v Leytonu ve východním Londýně poté, co byl údajně naverbován ruskou rozvědkou.

V úterý estonský ministr obrany Hanno Pevkur, který byl v Bruselu na summitu EU o obraně, uvedl, že země se již stala obětí ruské sabotáže. "Podobné operace prováděli i v Estonsku. Najali si deset lidí, kteří zaútočili na auto ministra vnitra a jednoho žurnalisty. Tohle je normální chování Ruska. Je nám to líto, ale musíme pochopit, že Rusko je stále agresivnější vůči evropským zemím a také zemím NATO," řekl Pevkur, který tím připomněl případy z letošního února, kdy byla rozbita okna aut ministra vnitra Lauriho Läänemetse a novináře.

Krátce poté bylo zatčeno šest osob, včetně ruských státních příslušníků a držitelů dvojího, rusko-estonského občanství.

V Německu kromě vlny kybernetických útoků v roce 2023, které provedla hackerská skupina napojená na ruskou rozvědku, také existuje podezření na útoky řízené zahraničními zpravodajskými službami.

Minulý měsíc byli zatčeni dva německo-ruští státní příslušníci v souvislosti s podezřením, že plánovali sabotážní útoky, mimo jiné na vojenskou základnu v Bavorsku. Hlavní podezřelý byl obviněn z přípravy exploze, žhářství a udržování kontaktů s ruskou rozvědkou.

A také vyšetřovatelé ve Francii prověřují, jestli graffiti namalované minulý týden na pařížském památníku obětem holocaustu nebylo na objednávku ruských bezpečnostních služeb. Obdobný incident se stal v loňském roce, kdy někdo na budovy v Paříži a okolí nastříkal Davidovu hvězdu. Úřady později uvedly, že se domnívají, že útok mohl být "na objednávku" jedince žijícího v zahraničí.

Evropští představitelé se obávají, že tyto útoky přispívají k již tak rozsáhlé dezinformační kampani. Ve středu bylo po falešném bombovém poplachu evakuováno několik škol v okolí Atén. Policie vystopovala ruský server a uvedla, že cílem bylo "narušit veřejný pořádek".

Země EU tyto události sledují. Litevské národní centrum krizového řízení (NKVC) varovalo podniky včetně nákupních center a organizací podporujících Ukrajinu, aby zvýšily bdělost. Vilmantas Vitkauskas, šéf NKVC, před dvěma týdny novinářům řekl: "Úroveň ohrožení je poměrně vysoká. Vyzýváme veřejnost, aby zůstala ostražitá".