Německá armáda má rozpracovaný podrobný scénář možného konfliktu zemí NATO s Ruskem, který počítá s nasazením desítek tisíc německých vojáků v Pobaltí a v Polsku. Dokument, ke kterému získal přístup nejprodávanější německý deník Bild, začíná ruskou mobilizací letos v únoru a končí bezprostřední hrozbou války v létě 2025. Německé ministerstvo obrany scénář odmítlo komentovat, uvedlo ale, že se věnuje analýze různých možností včetně těch, které mohou být krajně nepravděpodobné.

Podle německého scénáře by Rusko mohlo v únoru začít s novou mobilizací, kdy by do armády odvedlo 200.000 mužů. Následně by díky váznoucí západní pomocí Ukrajině zaznamenalo značný úspěch v jarní ofenzivě proti ukrajinským silám. Na vojenský postup by Moskva navázala rozsáhlými kybernetickými útoky především v Pobaltí a také provokacemi, ke kterým by v pobaltských republikách využila ruskou menšinu.

V září by pak Rusko využilo společné manévry se svým spojencem Běloruskem k rozmístění 50.000 ruských vojáků na západě Ruska a v Bělorusku. Německý scénář počítá s další eskalací, kdy by v říjnu Rusko přemístilo do své enklávy Kaliningradu mezi Polskem a Litvou rakety středního doletu. Zároveň by v Kaliningradu začalo s masivní propagandou, kdy by tvrdilo, že země Severoatlantické aliance se připravují na invazi.

Pozornost Ruska by přitom podle německého scénáře byla zaměřena na suwalský průsmyk, což je strategický pás země podél polsko-litevské hranice, který odděluje Bělorusko od ruské enklávy Kaliningradu. Od prosince by v této oblasti mohl vypuknout uměle vyvolaný pohraniční konflikt s řadou mrtvých. Spor by navíc, jak Bild upozornil, využil možného složitého období po prezidentských volbách v USA, kdy by se Spojené státy mohly ocitnou bez vedení.

Německý dokument následně předpokládá mimořádná zasedání Rady bezpečnosti OSN a rozmístění vojáků NATO v Polsku a v Pobaltí, na což by Rusko zareagovalo dalším posílením své vojenské přítomnosti v regionu. Aliance by se v reakci rozhodla k odstrašujícímu opatření, které je v dokumentu označeno jako Den X, kdy by do Polska a Pobaltí povolala 300.000 vojáků včetně 30.000 německých. Scénář končí 30 dní po Dni X, kdy proti sobě stojí přes půl milionu ruských a aliančních vojáků. Zda by Rusko nakonec ustoupilo, nebo by situace přerostla ve válku, scénář neuvádí.

Přípravě na možný konflikt se věnuje vícero států NATO a také Švédsko, které o vstup do aliance usiluje. V Česku se podle náčelníka generálního štábu české armády Karla Řehky roky nevedla seriózní diskuse o obraně. V prosinci v této souvislosti prohlásil, že válka s Ruskem sice nyní není pravděpodobná, ale není ani nepředstavitelná.