Při úřadu vlády vznikla pracovní skupina, jejímž úkolem je analýza agend státní správy. Ministerstvo vnitra vypracovalo metodiku, kterou samo otestovalo a nyní dalo k dispozici ostatním resortům. V pátek se pracovní skupina setkala se zástupci ministerstva. Mluvčí vlády Václav Smolka pro Echo24 řekl, že definitivní návrhy a doporučení směrem k zefektivnění státní správy mají být hotové do konce roku.

Ministerstvo vnitra během letošního roku pracovalo na metodice pro analýzu zbytných agend státní správy (psali jsme například zde). Ta je nyní hotová. „Interní revizi agend a činností jsme v září dle předpokladů ukončili a materiál ‚Revize agend v ministerstvu vnitra‘ jsme odeslali Úřadu vlády ČR k dalšímu využití, neboť v jeho gesci byla zřízena pracovní skupina pro revizi agend celé státní správy,“ uvedla pro Echo24 mluvčí resortu šéfa hnutí STAN Víta Rakušana Hana Malá.

V návaznosti na toto odeslání proběhlo v pátek ve Strakově akademii jednání pracovní skupiny při Úřadu vlády a zástupců ministerstva vnitra, kteří se na zpracování tohoto materiálu podíleli. Mluvčí vlády Václav Smolka pro Echo24 řekl, že revize agend a zefektivnění státní správy je jednou z klíčových priorit vlády Petra Fialy (ODS). „Pracovní skupina k této agendě vznikla pod Úřadem vlády s cílem připravit návrhy a doporučení v této oblasti. Nejedná se o uzavřenou, formalizovanou skupinu, ale o tým lidí, kteří diskutují a hledají možnosti,“ uvedl Smolka.

„Setkání se účastní zástupci ministerstva vnitra, které v revizi agend nese klíčovou roli, dále zástupci NERV, kde existuje tematická skupina, která se zabývá efektivitou veřejné správy, zástupci úřadu vlády a ministerstva financí. Pracovní skupina se začala scházet v červnu tohoto roku a prozatím se sešla celkem čtyřikrát, naposledy v pátek,“ doplnil Smolka s tím, že konkrétní výstupy ve formě návrhů či doporučení na základě zmiňované analýzy MV ve formě doporučení konkrétních kroků pro vládu a jednotlivé resorty, budou hotové do konce letošního roku,

Malá dodala, že materiál, který vypracovalo ministerstvo vnitra nebyl určen pro jednání vlády. „Tedy nebude vložen do eKlepu. Předpokládáme jeho distribuci ostatním resortům po pracovní linii, a to po vyhodnocení a případných úpravách nebo doplnění úřadu vlády,“ řekla Malá.

Stát musí začít hubnout u sebe

Ministerstvu s metodikou pomáhala i Národní ekonomická rada vlády (NERV). „My jsme byli u toho, když ta metodika vznikala, je to ale zkrátka nekonečně dlouhý proces a to, že stát někdy reálně dokáže zmapovat všechny své agendy, je těžko představitelné. Abyste si to uměli představit, úplně nejtěžší bylo na začátku si nadefinovat, co je to vůbec agenda. To trvalo týdny, možná měsíce, než se vůbec jako řeklo: Dobře, agenda je tohle,“ uvedl už dříve pro Echo24 ekonom a člen NERV Dominik Stroukal.

„Pak se teprve mohlo začít mluvit o jejich analýze. To je něco, co by se určitě mělo stát, ale těžko si dokážu představit, že to zvládne jedna vláda za své volební období,“ dodal Stroukal s tím, že je jednoznačně správné, že o tom začalo mluvit, ale nevěří, že se to stane v dohledné době.

Fialova vláda v nedávno představeném návrhu státního rozpočtu počítá s tím, že propustí asi 11 tisíc pracovníků a ušetřené prostředky použije na navýšení platů těch zbylých. Částku pak navyšuje mimořádné přidání učitelům, ostatní profese totiž převážně ostrouhají.

„Důležitou zprávou je, že šetříme na provozu státu. Děláme přesně to, co jsme slíbili,“ okomentoval nedávný návrh rozpočtu sám premiér Fiala. „V příštím roce snižujeme výdaje na platy státních zaměstnanců o devět miliard korun a další 2,3 miliardy ušetříme na provozu státu,“ dodává.

To se v praxi projevuje tím, že počet míst placených státem by měl klesnout o 11 388. Na platy a s tím související platby má jít nicméně o 683 milionů více. Průměrný hrubý měsíční plat zaměstnance státu by se tak měl v průměru zvýšit o 1181 korun na 44 059 korun.

„Stát musí začít s hubnoucí kúrou u sebe. Proto v rozpočtu 2024 šetříme 9,2 miliardy korun na objemu platů státních zaměstnanců vyjma učitelů. Každý ministr nebo ředitel úřadu může buď zachovat místa za nižší platy nebo snížit počet míst a dát lidem plat vyšší. To druhé je za mě správné,“ uvedl k tomu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).