Kamery na letištích budou sledovat a monitorovat v reálném čase všechny cestující. Samozřejmostí je rozpoznávání tváří, dohledání lidí do 90 dnů a uložení biometrických dat do centrální databáze. Vše v režii policie. Kamerové systémy, které se běžně používají například v Číně či Rusku, možná zamíří do České republiky. Část novely zákona, která jakoby vypadla z knih George Orwella, bude dnes projednávat vláda. Jedná se o součást Nařízení o umělé inteligenci (AI Act), kterou kritici označují jako „zákon o šmírování“ nebo „čínský model.“ Návrh prosazovaný ministerstvem vnitra a Vítem Rakušanem (STAN) chce rozšířit užívání kamerového systému s rozpoznáváním tváří na mezinárodních letištích, přestože ho neuznává evropská legislativa.

Takzvaný AI Act rozděluje technologie využívající umělou inteligenci do několika kategorií podle rizikovosti pro lidská práva. Biometrické sledování veřejných prostor v reálném čase je zařazeno mezi zakázané postupy. Použití těchto systémů je možné pouze za přísných podmínek a s předchozím povolením justičního orgánu nebo nezávislého správního orgánu.

Návrh si klade za cíl legalizovat problematický systém biometrického sledování, který je aktuálně provozován například na Letišti Václava Havla a měl by být v budoucnu rozšířen i na další česká mezinárodní letiště. Právník Jan Vobořil ze spolku Iuridicum Remedium (IuRe) upozornil, že novela zákona prošla připomínkovým řízením, přestože není v souladu s evropským právem.

„Místo aby se tento systém přizpůsobil novým pravidlům, tak ministerstvo ohýbá evropské nařízení, jen aby nemuselo na fungování systému nic zásadně měnit,“ uvedl Vobořil s tím, že by soudy měly povolovat zařazení konkrétních hledaných osob do referenční databáze. Podle spolku ale české ministerstvo počítá s tím, že by soud povolil provoz systému „jednou pro vždy“ a zařazování zájmových osob by nadále probíhalo v „režii policie“.

Vobořil dodává, že ministerstvo zde popírá základní pravidlo AI Act, čímž je to, že každé použití systému biometrického sledování v reálném čase je možné pouze se soudním povolením. „Z nařízení je zcela zřejmé, že použití tohoto systému se připouští pouze po omezený čas v souvislosti s pátráním po konkrétní osobě. Ministerstvo naopak chce systém využívat nepřetržitě. V důvodové zprávě se navíc netají tím, že by mohl být systém do budoucna rozšířen i na jiná místa, než letiště,“ dodává právník.

S tím je spojené i vybudování databáze, kde se tváře budou uchovávat až 90 dní s možností dohledání. „Oproti stávajícímu stavu se tak doba uchovávání prodlouží třikrát. Toto prodloužení nebo vůbec důvod, proč mají být takto dlouho data uchovávána, přitom návrh nezmiňuje,“ upozorňuje spolek s odkazem na obavy Úřadu pro ochranu osobních údajů, zda návrh nepovede k „čínskému modelu.“

IuRe připomíná, že v Číně a Rusku rozpoznávají kamery na ulici tváře jednotlivých lidí automaticky. „Poznají, kde a kdy jste byli. S kým jste se potkali. Jaké demonstrace se zúčastnili. Takzvaný „biometrický dohled“ si však razí cestu i do Evropy,“ uvádí spolek, který se biometrickému dohledu v Česku věnuje systematicky již několik let.

Rakušanův resort žádá o obecné povolení systému, doposud bylo jeho užití daleko přísnější. Návrh vyvolal kritiku kvůli obavám z porušování práv na ochranu osobních údajů a rozporu s evropskou legislativou, konkrétně s novým AI Actem. Kritici varují před rizikem neomezeného sledování a nedostatečnou kontrolou nad zařazováním osob do databáze hledaných osob.

Kamerový systém na Letišti Václava Havla funguje od roku 2018 a využívá celkem 145 kamer k monitorování cestujících. Systém ale pracuje pouze s uloženou databází fotografií osob hledaných policií, zpravodajskými službami nebo Celní správou. Při shodě biometrických údajů systém upozorní na přítomnost hledané osoby. Kromě pražského letiště by se kamerový systém měl instalovat i na dalších tuzemských mezinárodních letištích jako jsou letiště v Brně či Ostravě.

Systém nicméně doposud nefungoval aktivně a neukládal podobizny všech lidí zachycených kamerami, pohyboval se tak v určitém právním vakuu a to navzdory podnětu Úřadu pro ochranu osobních údajů z listopadu 2021, který upozorňoval na možnou nezákonnost provozu systému.

Ministerstvo vnitra bylo už na jaře 2024 osočeno z toho, že se snaží „předběhnout“ nová evropská pravidla pro užívání umělé inteligence. Úřad pro ochranu osobních údajů návrh strhal a další potencionální směřování přirovnal k „čínskému modelu“. Návrh se snažil „otevřít vrátka“ k širokému využití automatických kamerových systémů pro rozpoznávání obličejů, kritizoval úřad.