Bankovní rada České národní banky (ČNB) i na středečním jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Na stejné úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada ve středu také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Nezměnila se ani výše lombardní a diskontní sazby. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále šest procent.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Dnešní rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) o ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech podle analytiků není překvapivé, a to i přes zvýšená proinflační rizika, na něž ukazuje vývoj ekonomiky. Analytici ale očekávají, že se tato rizika projeví pomalejším snižováním sazeb v závěru roku, než dosud trh předpokládal.

"Dnešní rozhodnutí bankovní rady České národní banky ponechat základní úrokovou sazbu na sedmi procentech bylo sice pravděpodobné, ale zdaleka ne tak očekávané jako to březnové. Poslední data z české ekonomiky totiž ukazují, že inflační očekávání zůstávají velmi vysoká a že tato očekávání se minimálně v průmyslových odvětvích promítají i do vysokého růstu mezd. Inflační tlaky jsou navíc stále podporovány velmi uvolněnou fiskální politikou a životem na dluh," uvedl obchodní ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla.

Podle něj mohla ČNB i symbolickým zvýšením sazeb ukázat, že boj s inflací myslí vážně. "Dnešní rozhodnutí, jakkoli může být doprovázené jestřábími komentáři a varováním o možném budoucím zvýšení sazeb, však opět oslabilo důvěru v odhodlání bankovní rady upřednostnit krocení inflace i před možnými dopady těchto kroků na ekonomiku," dodal Kudla.

"Setrvání sazeb na stejné úrovni se očekávalo a nahrávaly tomu i nedávné výroky členů bankovní rady. Na jejich snižování je vzhledem ke stále ještě velmi vysoké dvouciferné inflaci brzy. Naopak se teď na základě relativně dobrých výsledků HDP a pozitivního sentimentu vyjádřeného například v konjunkturálním průzkumu bude nejspíš navyšovat tlak na to, aby rada na příštím zasedání úroky zvýšila a zkusila tím rychleji dostat inflaci do cílového pásma," míní Daniel Janeček ze strategického poradenství PwC Česká republika.

"Aktuální ekonomický vývoj podle nás ukazuje, že se Česká národní banka svým loňským rozhodnutím nezvyšovat dále úrokové sazby dostala do poněkud zapeklité situace. Sázka na dostatečné ochlazení ekonomiky zatím tak docela nevychází a hrozí, že bude nutné doutnající inflační uhlíky dále hasit," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Podle něj bude nyní obtížné dosáhnout dvouprocentního inflačního cíle. "Pokud by ovšem ČNB nyní chtěla opět vyrazit do útoku, vzhledem k prodlevě mezi zvýšením sazeb a jejich efektem na inflaci bychom se účinků dočkali nejdříve zhruba za rok a česká ekonomika by tak musela zvýšenou inflací trpět déle, než bylo nezbytné," dodal.

Podle hlavního analytika Broker Consulting Martina Nováka se dnes zachování sazeb očekávalo. "Inflace sice klesá pomaleji, než ČNB předpokládala, ale zvýšené sazby by se už nemusely do dalšího snížení promítnout. Naopak mohly by vyvíjet možná zbytečně velký tlak na ekonomiku a potenciálně ještě více zpomalit ekonomický růst," uvedl.

Analytik Komerční banky Martin Gürtler už nepředpokládá, že by ČNB úroky zvýšila, a to i přes proinflační faktory v ekonomice. "S každým dalším měsícem stabilních úrokových sazeb hraje stále významnější roli i skutečnost, že bankovní rada již promeškala vhodný okamžik, kdy měla sazby dále zvýšit," uvedl.

Svaz průmyslu a dopravy ČR upozornil, že podniky očekávají v ročním horizontu inflaci výrazně nad cílem ČNB. "S tím souvisí i silné mzdové tlaky spojené s přehřátým trhem práce. Protiinflačně nepůsobí ani vládní politika, kdy deficit státního rozpočtu dosáhl na konci dubna 200 mld. Kč. Tyto faktory indikují, že vyšší úrokové sazby tu budou po delší dobu," uvedl hlavní ekonom svazu Bohuslav Čížek.

Také podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera může být základní sazba na sedmiprocentní úrovni déle, než trh předpokládá. Podle tržního konsenzu by ČNB mohla začít snižovat sazby v září, do konce roku by mohly klesnout o jeden procentní bod. "Přicházející data a komunikace radních ČNB spíše naznačují, že pokud vůbec letošní rok k poklesu sazeb dojde, pak může přijít až koncem letošního roku, a to pouze v symbolické úrovni 0,25 až 0,5 procentního bodu," uvedl Seidler.