Desítky zástupců převážně pražských vysokých škol podepsaly výzvu, v níž apelují na příslušné univerzitní orgány, aby nedovolily rozšíření antisemitismu v akademickém prostředí. Jeho projevy se podle nich začínají objevovat i na vysokých školách v Česku. Se zkušenostmi se současným antisemitismem se s deníkem Echo24 podělila studentka a předsedkyně České unie židovské mládeže a studentka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) Emma Günsberger. Podněty zaznamenala třeba i Masarykova univerzita v Brně.

Autory dopisu jsou David Jan Novotný z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Věra Tydlitátová z Filozofické fakulty Západočeské univerzity. „Na mnoha propalestinských demonstracích stejně jako na sociálních sítích slyšíme a čteme jednoznačně protižidovská hesla a volání po genocidě židovských občanů Izraele, skrývajícím se pod propagandistickým sloganem ‚Palestina od řeky k moři‘. Do těchto aktivit je rovněž zapojeno mnoho studentů našich vysokých škol,“ uvedli autoři (kompletní znění dopisu naleznete níže).

Deník Echo24 oslovil jednoho z autorů dopisu, zmíněného profesora Novotného s dotazem na konkrétní motivaci k sepsání dopisu. „Zkušenost první byla z 1. listopadu na demonstraci na podporu Izraele, ústní svědectví studentky FF UK Emmy Günsberger o protižidovských výpadech a napadání židovských studentů, nadto protidemonstrace tamtéž, kdy mezi účastníky s palestinskými vlajkami a hesly byli i čeští studenti. A navíc strhávání plakátů s unesenými na fakultách,“ řekl pro Echo24 Novotný.

Zkušenost je podle něj i historická. „Ve třicátých letech si Židé v Čechách mysleli, že to, co se děje v Německu se nemůže přelít do demokratického Československa. Mýlili se. Vlna antisemitismu, šířící se po Evropě, může snadno dojít k nám, vlastně už došla. A nálada ve společnosti se může přiklonit ke starým stereotypům, že za všechno mohou Židé,“ vysvětlil Novotný.

„Stačí se podívat do Maďarska, na Slovensko. Stačí poslouchat ruského prezidenta Vladimira Putina, jak se otírá o židovský původ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Stačí slyšet, jak se islamističtí radikálové rozhodli vymazat stát Izrael z mapy světa a íránští duchovní vůdcové je v tom podporují. Proto je třeba nemlčet a nečekat – mohlo by být zase pozdě,“ dodal pro Echo24 Novotný.

Nacistická sionistka či podíl na genocidě

Sama zmíněná studentka pro deník Echo24 řekla, že každým dnem, kdy konflikt na Blízkém Východě eskaluje, se Židé v Česku potýkají s větší mírou nenávisti, ospravedlňováním terorismu nebo obviňováním za současný vývoj situace. „Lidé, kteří byli naši přátelé, po nás chtějí vysvětlení. Chtějí znát náš názor, aby nás obratem mohli konfrontovat, nehledě na to, zda o konfliktu něco vědí, nebo zda se o něj začali zajímat před 3 týdny. Jako bychom i my nesli nějakou spoluzodpovědnost,“ řekla pro Echo24 Günsberger.

Nejhorší je situace podle ní na internetu. „Na sociálních sítích se šíří shluk neúplných, zavádějících, dokonce často úplně nepravdivých informací. Jakoby se všichni ze dne na den stali experty na blízkovýchodní region a cítí potřebu sdílet emotivní vyjádření. V posledních týdnech jsme viděli otřesné konspirace, zavádějící infografiky a dokonce i vtipy s antisemitskými motivy,“ uvedla studentka, která je předsedkyní České unie židovské mládeže.

„Naneštěstí se antisemitské projevy dostávají z internetu i do reálného života. Válka mezi Hamásem a Izraelem si pomalu nachází cestu i na české univerzity. Naneštěstí jsme už zaznamenali první incidenty verbálních útoků na židovské studenty, jak z řad vyučujících, tak ze strany spolužáků. Ve škole nás konfrontují spolužáci. Jedné naší člence spolužák řekl, že je ‚nacistická sionistka‘. Jinému našemu členovi spolužák řekl, že nejen že schvaluje, ale že se podílí na genocidě,“ uvedla Günsberger.

„Máme také svědectví od studentky, která pracovala na svém uměleckém produktu ze skla, přičemž se jí její vedoucí práce zeptal, zda do něj nechce vyrýt ještě obrázek samopalu. Když na něj nechápavě hleděla, vyučují odvětil ‚Když vy Židi tak rádi střílíte na ty Palestince‘,“ uvedla Günsberger s tím, že další členka unie měla soukromou konzultaci s vyučujícím ohledně seminární práce, zatímco se jí vyučující zeptal, jestli se raduje ze smrti palestinských dětí. „Načež jí začal vysvětlovat, že už je mnohem víc obětí na straně Palestinců než na straně Izraelců, ale to ona nemůže chápat, protože je v konfliktu zainteresovaná a tudíž na něj nemůže koukat objektivně,“ uvedla studentka.

Ve všech výše zmíněných případech šlo podle ní o studenty židovského původu, kteří ale nemají izraelské občanství. Nikdy nesloužili v IOS (IDF) a tudíž ani nemohou nést žádnou spoluzodpovědnost za právě probíhající konflikt. „Na českých univerzitách zatím zaznamenáváme pouze verbální a online útoky. Naštěstí jsme zatím nebyli svědky žádného vandalismu, nebo dokonce fyzického napadení. Přesto ale máme strach. Poprvé v životě většiny z nás se opravdu necítíme bezpečně. Bojíme se, že jde jen o první předzvěsti sílícího antisemitismu, který může vyeskalovat do míry, která je v jiných západních zemích denní realitou,“ dodala.

Podněty na Masarykově univerzitě

Vedení FF UK pro Echo24 uvedlo, že žádný případ antisemitismu zatím neřešilo. Má ale dle svých slov nastavené nástroje. „Na fakultě působí už více než rok ombudsmanka a je možné se na ni různými formami anonymně i neanonymně obracet osobně, emailem, prostřednictvím osvědčené aplikace Nenech to být,“ řeklo redakci vedení. Na FF UK jsou podle poskytnutých informací jednotky izraelských a palestinských studentů. „Přesný počet z důvodu ochrany neuvádíme. Obrátila se na ně s nabídkou podpory proděkanka pro studium a přijímací řízení Andrea Hudáková,“ uvedlo vedení.

„Univerzita Karlova a její akademické prostředí nesmí být půdou pro nenávist, podněcování k násilí, etnickým či národnostním odsudkům. Nestrpíme proto také žádné projevy antisemitismu,“ uvedlo pro Echo24 vedení Univerzity Karlovy. „Pokud by se takového selhání kdokoli z členů akademické obce včetně studentů dopustil, bude tak činit v rozporu s Etickým kodexem a tyto projevy mohou být podnětem pro jednání etických komisí univerzity, či etických komisí jednotlivých fakult,“ dodalo vedení UK s tím, že při tíži současné situace apeluje na respektující prostředí a komunikaci jak na půdě univerzity, tak i v celé společnosti.

Názorovou polarizaci společnosti v důsledku událostí na Blízkém východě sleduje se znepokojením také Masarykova univerzita v Brně. „Také proto, krátce po útocích na Izrael, vydala prohlášení kolegia rektora, které rozeslala v češtině i v angličtině všem svým studujícím i pracovníkům. Jeho součástí je odsouzení jakýchkoliv projevů nenávisti, agrese či násilí a zdůraznění toho, že tyto případné projevy nebude žádným způsobem tolerovat,“ uvedl mluvčí MUNI Radim Sajbot pro Echo24 s tím, že univerzita zároveň apelovala na svou akademickou obec, aby nebyla k takovým případům lhostejná.

„Univerzitní ochránkyně práv už také v těchto souvislostech přijala několik podnětů a oznámení na výše uvedené nevhodné chování. Jde zhruba o desítku studujících a jednoho zaměstnance. Tyto věci jsou však v současné době v šetření, tudíž k nim nelze poskytovat žádné další informace. V těchto případech také úzce spolupracujeme s Policií ČR, která může následně některé případy postoupit až k Národní centrále proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě SKPV,“ uvedl pro Echo24 Sajbot s tím, že aktuálně na Masarykově univerzitě působí zhruba pět desítek studujících z Izraele a necelá desítka palestinských studujících.