Návrh rozpočtu na příští rok nemůžeme podpořit, protože stojí na hliněných nohou. Po jednání rozpočtového výboru to uvedla exministryně financí Alena Schillerová (ANO). Výbor nicméně schválení rozpočtu podpořil, včetně pozměňovacího návrhu ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) na přesun 533 milionů korun na platy v justici. Vláda hlasování o rozpočtu považuje za vyjádření důvěry vládě po odchodu Pirátů.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil sněmovně, aby schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Podpořil několik návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Doporučil například přesunout 533 milionů korun uvnitř rozpočtu ministerstva spravedlnosti a přidat je na platy v justici, uvnitř rozpočtu ministerstva zemědělství podpořil přesun 700 milionů korun na vodní hospodářství. Uvnitř rozpočtu ministerstva vnitra doporučil přidat deset milionů spolkům působícím v požární ochraně.

Základní parametry rozpočtu schválila sněmovna na konci října a už je nemůže měnit. Schválený schodek se má proti novelizovanému rozpočtu na letošní rok snížit o 41 miliard korun na 241 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun. Výbor naopak nepodpořil návrhy výboru pro bezpečnost přidat Bezpečnostní informační službě 250 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy. Ministerstvo financí mělo k tomuto návrhu negativní postoj právě kvůli tomu, že peníze chtěl výbor vzít z rezervy.

ECHO SALON: Trump zdraží Čechům hypotéky. Jaké budou důsledky amerických voleb

Plénum sněmovny projedná ve druhém čtení státní rozpočet v příštím týdnu. Poslanci budou mít možnost předkládat své individuální návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Místopředseda rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) míní, že všechny návrhy, které dnes výbor podpořil, pravděpodobně projdou i na plénu, pokud se neobjeví nové skutečnosti. „Předpokládáme, že ty pozměňovací návrhy, které podpořil rozpočtový výbor, budou přijaty i Poslaneckou sněmovnou,“ řekl.

Zatím nemá informace o dalších případných změnách v rozpočtu ze strany koalice. Koalice podle něj nepodpoří návrhy, které jdou na úkor rozpočtové rezervy ve vyšších částkách, ani takové, které berou peníze například z odvodů do rozpočtu EU. Představitelé kabinetu zároveň avizovali, že schvalování rozpočtu je určitou náhražkou hlasování o důvěře vládě po odchodu Pirátů.

Kritika zní od NRR i z Hradu

Bývalá ministryně financí a šéfka poslanců hnutí ANO Schillerová řekla, že poslanci ANO rozpočet nemohou podpořit jako celek. „Tento rozpočet stojí na hliněných nohou,“ poznamenala a odvolala se na dřívější výhrady Národní rozpočtové rady (NRR). Ta upozorňovala mimo jiné na nadhodnocené příjmy z emisních povolenek o zhruba deset miliard. Šťastný pak podle NRR není ani postup v případě změny systému příspěvků na obnovitelné zdroje.

"Současná legislativa podle původního materiálu ministerstva průmyslu a obchodu vyžaduje, aby tam bylo alokováno nějakých 31 miliard korun a rozpočet počítá s 8,5 miliardami a je to podloženo zatím jen velmi obecným konstatováním a úpravami, u kterých nejsou kvantifikovány celkové dopady. A jestli se to nepovede, respektive ty dopady té změny nebudou takové, tak je pak otázka, co vláda bude dělat. Dvacet miliard nejsou úplně malé peníze, aby se tam daly jen tak najít,“ podotkl člen rady Jan Pavel, který zároveň kritizoval bagatelizaci připomínek NRR ze strany vládních poslanců, podle nichž se jedná o malé částky. Návrh na změnu podpory POZE navíc ostře kritizují třeba solárníci.

Kriticky se k návrhu rozpočtu vyjádřil i poradce prezidenta Petra Pavla a hlavní ekonom Deloitte David Marek. Uvedl, že v případě nevyjasnění rozpočtových položek, na které upozornila Národní rozpočtová rada, prezident rozpočet bude vetovat.

ROZHOVOR: Že Petr Pavel označil Trumpa za odpudivou lidskou bytost, není důležité

„Je to snaha lakovat tu situaci narůžovo, opticky snižovat schodek, který ve skutečnosti bude jiný. Samozřejmě asi každá vláda bez ohledu na to, kdo zrovna tu vládu sestavuje, se snaží sestavit rozpočet co nejpříznivěji. Nicméně měli bychom se snažit dosahovat těch výsledků v rozpočtu takovým způsobem, který je poctivý a transparentní. To znamená, pokud nemáme vyjasněné položky v řádu 40, možná 50 miliard korun, je rozpočet s deficitem 240 miliard korun v podstatě rozpočtem s deficitem 280 až 290 miliard korun. A to už kvalitativně mění hodnocení postoje fiskální politiky, respektive návrhu státního rozpočtu na příští rok. Zásadně to proměňuje, jak se k takovému rozpočtu postavit,“ vyjádřil se v České televizi Marek.

Vláda zároveň ve středu podle očekávání zaujala negativní stanovisko k návrhu předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše na pětileté zmrazení platů vrcholných politiků. Předloha nezahrnuje podle vládních legislativců žádný „rozmrazovací mechanismus“, který by skokovému zvýšení platů zabránil. „V návaznosti na dostupná data z předchozích let lze v takovém případě očekávat růst platové základny o více než 30 procent,“ stálo v předběžném stanovisku kabinetu.

„Je to nesystémové, populistické opatření, které by ve výsledku v budoucnu znovu vyvolalo ještě větší skok z hlediska nárůstu platu politiků. To by ve výsledku situaci v České republice spíš poškozovalo, než jí pomáhalo,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Babiš reagoval s tím, že se kabinet „vysmívá všem“. „Policistům, kteří teď protestují, učitelům, jimž slibovali 150 procent průměrné mzdy a místo toho jim platy klesly na 113 procent. Živnostníkům, rodinám i důchodcům. Jsou to papaláši a jde jim jen o sebe,“ reagoval na rozhodnutí kabinetu Babiš na síti X.