Deindustrializace, nereálné požadavky, hrozba pro zemědělství či rybáře. Zelená legislativa v Evropské unii čelí ostré kritice a s ní i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropský výbor pro životní prostředí je zcela rozpolcený v hlasování o nařízení o obnově přírodních ekosystémů, na předsedkyni Leyenovou zase míří ostrá kritika z „domovské“ CDU/CSU, a to i kvůli požadavkům na utažení směrnice o průmyslových emisích.

Podle návrhu Evropské komise z minulého roku by země unie měly do roku 2030 na pětině svých suchozemských i vodních ploch zavést opatření pro obnovu přírodních ekosystémů. V zájmu ochrany vymírajících druhů i lidského zdraví by také zemědělci měli do konce desetiletí omezit využívání pesticidů na polovinu. Má jít o první celounijní pravidla k ochraně přírodních druhů a také zásadní část evropského Green Dealu.

Evropa se potýká s velkým úbytkem populace živočichů a rostlin. Zatímco ekologické či ochranářské organizace mluví o milníku a za prosazení pravidel se možná paradoxně staví spolu s desítkami velkých byznysových hráčů jako jsou společnosti IKEA, Nestlé či Unilever, nařízení vyvolalo ostré protesty ze strany zemědělců či dalších zasažených sektorů, Evropské lidové strany (EPP) či právě i ze strany německé CDU.

Cílem nových opatření má být podle unijní exekutivy mimo jiné opětovné rozšíření ubývající populace včel, ochrana půdy a rozšíření rozmanitosti druhů na zemědělských plochách či posílení populace některých mořských živočichů. Unijní státy mají také zastavit úbytek zelených ploch ve městech či odstraňovat překážky na říčních tocích, aby jich do roku 2030 nejméně 25 000 kilometrů teklo zcela volně.

Organizace zastupující farmáře volají po dalším zhodnocení dopadů, obávají se redukce zemědělských ploch, snížené schopnosti výroby a větší závislosti na importu i ekonomických dopadů na venkově. Návrh už odmítly evropské výbory pro zemědělství a rybolov. Zásadní je však jednání ve výboru pro životní prostředí, kde se snažili evropští lidovci prosadit úplné odmítnutí. To neprošlo nejtěsnějším poměrem hlasů a následně došlo k odkladu hlasování. Opakovat se tak situace může v příštím týdnu, kdy by se měl výbor nad návrhem znovu sejít.

Tvrdá kritika míří na Evropskou komisi také kvůli návrhu na revizi směrnice o průmyslových emisích. Podle německých médií to vyplývá z ostrého dopisu, který měli zaslat šéfce komise zástupci německé CDU/CSU. Politici kritizují ambiciózní plány na ochranu životního prostředí, které mají vyplývat z revize zmiňované směrnice. Mluví o deindustrializaci či ztrátě pracovních míst, přehnaných cílech, nastavení limitů rozcházejících se s realitou či masivní byrokratické zátěži.

Povinnost dodržovat stanovené limity škodlivých plynů a látek vypouštěných do ovzduší by se nově měla vztahovat nejen na průmyslové podniky či chovatele prasat, ale i na velkochovy hovězího dobytka. Podniky zahrnuté do směrnice mají také kromě samotných limitů závazně respektovat například pravidla pro energetickou účinnost či nakládání s vodou. Norma počítá také s možností limity dočasně uvolnit v krizových situacích. Unijní země se na její konečné podobě musí shodnout s Evropským parlamentem.

EU rozšiřuje pravidla přijatá v roce 2010 tak, aby je muselo respektovat více podniků znečišťujících svou činností životní prostředí. Zásadní část firem, které musejí dodržovat limity stanovené směrnicí, tvoří energetické a další velké průmyslové podniky. Podle v březnu schválené pozice členských zemí by se měla vztahovat i na další společnosti, včetně velkochovů dobytka.