Od ledna do září bylo podle předběžných dat České národní banky (ČNB) vyplaceno do zahraničí v podobě dividend a úroků 294 miliard korun, tedy meziročně o tři procenta více. Například banky atakují rekordní výplatu, což mimo jiné znamená, že v rámci takzvané windfall tax zaplatí místo avizovaných desítek jen jednotky miliard korun.

Finální objem ve výši 294 miliard za první tři kvartály zahrnuje dividendy a úroky, které vyplácejí tuzemské firmy svým zahraničním vlastníkům, vloni bylo ve stejné době o tři procenta méně. Za celý minulý rok mimochodem do zahraničí odešlo z titulu přímých zahraničních investic 331 miliard.

Analytik České spořitelny Michal Skořepa deníku Echo24 řekl, že vzhledem k růstu cen v české ekonomice je meziroční nárůst objemu odcházejících dividend tempem tří procent vlastně docela nízký. „Chceme-li posílit chuť investorů reinvestovat zisky v Česku, je třeba zlepšit zdejší podnikatelské prostředí, to jest, zvýšit kvalitu školství, zefektivnit fungování veřejné zprávy, zrychlit práci soudů, stabilizovat a zjednodušit zdejší regulaci a daňovou legislativu,“ míní Skořepa.

„Ovšem co se týče reinvestic investorů ze zahraničí, je třeba mít na mysli, že čím víc teď budou reinvestovat, tím větší objem dividend jim z toho bude plynout v budoucnu. Pokud nám tedy vadí odliv dividend, je třeba především nezvýhodňovat zahraniční investory oproti těm domácím například nevhodně formulovanými smlouvami o ochraně zahraničních investic,“ dodal Skořepa.

Analytik banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 řekl, že odliv dividend z Česka by neměl být žádným překvapením, když se vezme v úvahu, jak se vyvíjela v loňském roce ziskovost tuzemských podniků. „Vysoká přítomnost zahraničního kapitálu, která je pro ČR charakteristická, znamená i vysoké odlivy zhodnocených peněz do zahraničí. Ani přímé zahraniční investice nejsou zadarmo. Mateřské společnosti potřebují vykazovat pozitivní čísla a k tomu jim jejich tuzemské aktivity napomáhají,“ uvedl Dufek.

Klíčovými plátci dividend do zahraničí jsou banky. Šestice největších tuzemských bank, které budou za letošní rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala za letošní tři čtvrtletí celkem 57,1 miliardy korun. Ve stejném období loni to bylo 58,4 miliardy korun. Analytici už dříve upozorňovali, že daň z neočekávaných zisků za bankovní sektor nepřinese slibované příjmy do státního rozpočtu. V minulém týdnu to na jednání sněmovního výboru řekl také náměstek ministra financí Marek Mora.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) jeho slova potvrdil. Původně ministerstvo odhadovalo výnos za banky na 33 miliard korun, stát ale nakonec vybere na tzv. windfall tax jen jednotky miliard. „Nemám důvod, abych rozporoval to, co říkal pan náměstek,“ řekl České televizi Stanjura. „Tak v tom politickém slovníku to znamená do pěti (miliard),“ dodal.

Podle Skořepy byl prvotní odhad ministerstva proveden v době, kdy nebylo jasné, jak se budou vyvíjet úrokové sazby a další parametry. „Ministerstvu bych proto nevyčítal, že skutečnost je daleko od jeho prvotního odhadu, ale spíš to, že metodu odvození onoho odhadu nikdy nezveřejnilo. Právě tato netransparentnost teď dává prostor pro stížnosti, že bylo jistě možno udělat tento odhad líp,“ řekl redakci analytik.

Podle Petra Dufka WFT nenaplnila očekávání nejspíš proto, že předpoklady s ní spojené byly hodně optimistické. „Výběr daně odpovídá nastavení parametrů. V tuto chvíli nemá smysl s touto daní už nic vymýšlet. Jednak je pozdě a vlastně to nedává smysl ani vzhledem k původnímu odůvodnění zavedení této daně. Pokud stát přenáší poplatky za energie zpět na obyvatele a firmy, navíc některé ještě zvyšuje, není důvod, aby si vypomáhal daní z mimořádných zisků,“ dodal Dufek.

Bartoš: Odliv kapitálu je strukturální problém

Otázku odlivu dividend řeší mimochodem i vláda Petra Fialy (ODS) ve svém programovém prohlášení. „Budeme řešit otázku odlivu dividend do zahraničí s cílem zvyšovat atraktivitu a investování v ČR zvýhodněním reinvestic zpět do české ekonomiky,“ stojí v aktualizované verzi prohlášení.

Výrazně se tomuto tématu věnují především Piráti. Jejich předseda a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš deníku Echo24 řekl, že odliv kapitálu vnímá jako zásadní problém pro budoucnost Česka. „Dlouhodobě proto usilujeme o férové nastavení daní, podnikatelského prostředí, omezování daňových rájů a skulinek pro obří nadnárodní korporace. Příkladem je zákon o vyrovnávacích daních pro nadnárodních korporace, který schválila sněmovna na konci října letošního roku. Díky němu bude řada velkých nadnárodních firem, které se až dosud v Česku různě placení daní vyhýbaly, dodaněna minimálně do výše 15 procent jejich zisku,“ řekl Bartoš.

„Samotný odliv dividend z Česka je dlouhodobý a strukturální problém, který je daný zejména tím, že naše země stále patří mezi nejprůmyslovější země Evropské unie a máme unikátní finanční sektor, protože zde neexistuje žádná velká banka, která by byla ryze česká. Jsou to důsledky historicky velkého podílu zahraničních investic do nadprůměrně ziskových odvětví,“ míní Bartoš s tím, že Piráti mají plán, jak situaci změnit, podle Bartoše by se ale musel změnit systém.

„Za prvé je to podpora domácích podnikatelů s ohledem na ekologické změny a zejména v oblasti nových technologií, a to například prostřednictvím funkčního systému zaměstnaneckých akcií ve startupech. Dále je to reforma trhu práce, konkrétně co se týče zvýšení dostupnosti péče o děti v předškolním věku, ale také ohledně lidí pracujících v šedé zóně ekonomiky, tedy lidí, kteří jsou v dluhových pastech, v exekucích a v insolvencích. Důležitá je také pomoc lidem, kteří přišli o práci“ uvedl Bartoš.

„Poslední důležitou oblastí je tuzemská daňová politika a správa. Zde usilujeme o větší efektivitu, jasnější pravidla a jednodušší plnění povinností skrze digitalizaci a nástroje, jako je například jednotné inkasní místo,“ dodal Bartoš.