Potřetí za sebou bylo od počátku v boji o Hrad devět kandidátů. Média ale podle odborníků téměř hned přistoupila na narativ nejprve dvou a potom třech favoritů, kteří dostávali výrazně větší prostor jak v debatách, tak v různých dalších mediálních a jiných výstupech. Pro rovnou soutěž by ale bylo podle politologů fér, aby alespoň veřejnoprávní média přistupovala ke všem stejně bez rozdílu toho, jaké preference komu vychází v průzkumech. Kritika ze strany kandidátů vyvrcholila tím, když ve čtvrtek senátor Marek Hilšer odešel z debaty TV Nova.

„Necítím se být moderátorem této diskuse,“ reagoval v superdebatě České televize senátor Marek Hilšer na výzvu moderátora Martina Řezníčka, aby položil otázku některému ze dvou přítomných favoritů prezidentské volby Danuši Nerudové či Petru Pavlovi (Andrej Babiš nedorazil – pozn. red.). Tento formát debaty označil Hilšer, který končil v průzkumech na chvostu pelotonu kandidátů, za nevhodný. Hilšer následně svá slova potvrdil o několik dní později v debatě TV Nova, kterou opustil se slovy, že takový postup je nefér hlavně kvůli voličům, kteří mají právo na to, aby jejich kandidáti vystupovali za rovných a spravedlivých podmínek. „Ne podle vůle mocných v této zemi,“ uvedl. Ještě dále zašel kandidát SPD Jaroslav Bašta, který v ČT označil formát za segregaci favoritů a jakýchsi kandidátů druhého sledu.

Podle politologa Romana Chytilka z Institutu SYRI nešli další kandidáti kromě zmíněné trojice favoritů do voleb nutně s tím, že je vyhrají. „Je důležité si uvědomit, že kandidatura může mít i řadu dalších cílů jak pro ně, tak i pro strany, které je nominují. Lze to ukázat u Jaroslava Bašty, jehož kandidaturu lze vnímat jako snahu SPD jednak si ubránit svůj tradiční elektorát, který by nepostavením kandidáta dalo všanc jednak Babišovi, jednak radikálním protestujícím z náměstí,“ uvedl Chytilek pro Echo24.

Svou roli ale sehráli i další kandidáti, například podnikatel Karel Diviš podle Chytilka zaslouží respekt proto, že svým odvoláním proti vyřazení z voleb vyvolal nález Nejvyššího správního soudu, který nahlas pojmenoval různá temná zákoutí stávající úpravy prezidentských voleb. Kampaň Tomáš Zimy podle Chytilka působila poněkud neorganicky a nezacíleně, ale dokázal v ní poměrně erudovaně vzhledem ke svému předchozímu působení komentovat problémy, které byly vyčítány Nerudové. Vliv také ukázal odborový předák Josef Středula, který z volby odstoupil právě po zmíněné debatě v ČT a podpořil Nerudovou, byť jeho voliči přejdou spíše k Babišovi. „Na tom lze ukázat, že se vliv třetích kandidátů ve volbách často až nepochopitelně podceňoval,“ řekl Chytilek.

Babiš byl dominantní ještě před oznámením kandidatury

Politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha pro Echo24 řekl, že z pohledu člověka , který nepracuje v médiích, ať už voliče nebo politologa považuje postup novinářů za přinejmenším podivný. „Je zvláštní, že docházelo k takovému dost zásadnímu rozdělování kandidátů na dvě skupiny. Souhlasím s těmi šesti kandidáty, že média vytvářela v tom souboji nerovné podmínky. Na to, aby se média zaměřovala na dva nejúspěšnější, je čas zcela logicky před druhým kolem,“ řekl Just s tím, že před prvním kolem by kandidáti, pokud byli řádně zaregistrováni, měli dostávat rovnocennější prostor.

Média podle politologa Jana Kubáčka podlehla velmi brzy tomu, že jsou v zásadě jen tři kandidáti. „Pro mě bylo překvapení, že od začátku soutěže, vlastně už před jejím začátkem se přijala logika dvou stájí v čele s tou ‚svatou trojicí‘ a držela se. Místo toho, aby to byly průzkumy jen jednou z informací o tom, jak se kandidátům daří a to kolbiště bylo otevřené, čímž by byla šance nějakého předbíhání, klopýtnutí těch favoritů a tak dále, tak se vytvořila ta první liga,“ řekl Kubáček s tím, že původně onu první ligu tvořili Babiš a Pavel, přes léto se ji díky silnému nástupu podařilo narušit Danuši Nerudové.

„Ale následně se to v zásadě zakonzervovalo na těch třech prvních a šesti dalších kandidátech. Zajímavé je to, že Babiš byl ještě před oznámením kandidatury vnímán jako kandidát a ještě navíc dominantní. Ostatním se ten prostor nedal. Ty výzkumy musíme brát jako jednu z informací,“ míní Kubáček. „S velkou nadsázkou je to podobná informace, jako že je někdo je nábožensky aktivní, někdo je zkušený politik a někdo nováček. Je dobré nechat tu arénu otevřenou,“ dodal s tím, že soukromá média mají právo nastavit formát podle sebe.

„Ale u médií veřejné služby, tedy České televize či Českého rozhlasu by tohle jednoznačně mělo odpadnout, tam by se mělo na všechny nahlížet stejně, naopak by se to mělo brát jako základní princip. Aby volič alespoň z těch veřejnoprávních médií dostal opravdu na výběr, aby mohl se šátkem na očích vybrat toho, jehož názory a postoje jsou mu nejbližší,“ řekl pro Echo24 Kubáček s tím, že přístup rozdělení kandidátům nahrává konspiracím o tom, že volby byly předem rozhodnuté.