Dvacáté století se neslo na vlně medicínských objevů a technologického pokroku. Přes hrůzné události tak docházelo ve vyspělých zemích k prudkému růstu naděje na dožití. I v Česku došlo k prodloužení očekávané délky života při narození o téměř třicet let. Jenže představám, že pokrok a technologie potáhnou tento růst i ve 21. století a lidé se budou těšit na žití do 120 let, je konec. Tvrdí to alespoň nová studie, která zkoumala růst střední délky života v devítce zemích s obzvláště dlouho žijícími populacemi.

Pro představu, ještě ve dvacátých letech minulého století v Československu se očekávaná doba dožití u narozených mužů pohybovala sotva na 50 letech. Na počátku 21. století to už bylo přes 72 let. Česko přitom nepatří mezi „pionýry“ v délce života. Na ty si posvítila studie publikovaná tento týden v odborném časopisu Nature Aging.

„V průběhu dvacátého století se naděje na dožití při narození ve vysokopříjmových ekonomikách zvýšila o zhruba 30 let, z velké části díky pokrokům v oblasti veřejného zdraví a medicíny. Docházelo k redukci úmrtnosti nejprve v nízkém věku, postupně i ve středním a starším věku. Nebylo však jasné, zda bude tento fenomén pokračovat i do 21. století,“ uvádí autoři studie. Podívali se proto na vývoj naděje na dožití mezi lety 1990 a 2019 v osmičce zemí s nejdéle žijícími populacemi. Z evropských zemí se tak do výzkumu zařadila Francie, Itálie, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.

Autoři tak došli k závěru, že éra rapidního růstu naděje dožití s příchodem nového století skončila. Od roku 1990 dochází podle dat k výraznému zpomalení. Dožití do zlomové hranice 100 let zůstane podle autorů pro většinu lidí nedosažitelné, je podle nich nepravděpodobné, že ji dokáže dosáhnout více než 15 % žen a jen 5 % mužů. V celkovém souhrnu jsou pak výsledky ještě striktnější, ženy narozené v roce 2019 ve zkoumaných zemích mají podle autorů šanci na dožití se stovky let jen 5,1 %, pro muže je to pak jen 1,8 %.

„V roce 1990 jsme predikovali, že se nárůst naděje dožití zpomalí a efekt zdravotnických inovací bude mít menší a menší dopady. Řada lidí s námi nesouhlasila, říkali, že pokroky v medicíně i technologiích na prodlužování života zrychlí a s tím i další růst naděje na dožití. Čekali jsme 30 let, abychom naši hypotézu otestovali. Ukázali jsme, že éra rapidního nárůstu v naději dožití je u konce. Přesně, jak jsme předpokládali,“ řekl CNN gerontolog Jay Olshansky, jeden z autorů studie a profesor epidemiologie a biostatistiky na University of Illinois v americkém Chicagu.

Podle Olshanského se tak jemu a spoluautorům podařilo po 34 letech dokázat tehdejší teze. „Chci se ale ujistit, že budou výsledky interpretovány správně. Stále se nám daří prodlužovat naději na dožití, ale je to ve stále více a více pomalejším tempu, než v předchozích desetiletích,“ dodal Olshansky.

Podobně mluví i predikce Českého statistického úřadu o české populaci, která se navíc teprve snaží dohnat nejvyspělejší státy. Projekce počítá se třemi variantami – nízkou pesimistickou, nejpravděpodobnější střední a nejvyšší optimistickou. Podle střední varianty by se život v Česku do poloviny století mohl proti letošku protáhnout u mužů o víc než pět let na 82,2 roku a už žen zhruba o čtyři roky na 87,1 roku.

Na konci století by se v Česku střední délka života mohla u mužů dostat na 89,4 roku a u žen pak na 92,6 roku. Na počátku století přitom byla u mužů střední délka života 72 let, u žen 78,5. V porovnání s tempem nárůstu naděje dožití v minulém století lze tak i v případě Česka mluvit o výrazném zpomalení tempa.